Mincovní technika prodělala od doby vzniku mince, stejně jako i jiné obory, řadu změn a prošla mnoha vývojovými stupni, na nichž vždy po určitou dobu setrvala.
Trojník je stříbrná mince o průměru 15- 16 mm a váze 0,5- 0,6 g. Na aversu je vyobrazen říšský orel s rakousko- burgundským štítem na hrudi. Na reversu je vyraženo říšské jablko s vyznačením hodnoty mince, rok dražby, rozdělený říšským jablkem na dvě části.
Denár je stříbrná mince, která se začala razit již v první polovině 3. století př. n. l. na území římské republiky. Název je odvozen z latinského denarius dena = deset, protože denár se dělil na 10 měděných mincí asů. První české denáry se začaly razit asi po roce 970 nebo ještě na sklonku vlády Boleslava I. ( 935 - 972).
Ve třináctém století stále více zesilovala potřeba dostatečného množství hodnotných zlatých mincí pro zajištění plateb rozvíjejícího se obchodního systému. Zlaté mince začínají razit někteří panovníci a významná obchodní města.
Území, na kterém Vikingové obchodovali, bylo obrovské- od Kaspického moře přes Rusko, střední a západní Evropu až do Středomoří, celou Skandinávii a ostrovy v Severním moři. Ve Franské říši a v arabských zemích pak Vikingové poznali nové platidlo- mince.
Byzantské a Římské mince se zpočátku příliš neodlišovaly. Později se vzhled mincí změnil. V mincích se začalo odrážet zcela nové umění zvané byzantinismus – podlézání mocným, hanlivé lichocení mocným.
Keltové byli první na našem území, kteří ovládali výrobu keramiky na hrnčířském kruhu. Byli také velmi zruční v těžbě rudy, uměli ji najít, vytavit a vykovat nástroje pro všední život (klíče, zámky), dále také meče, břitvy, kopí,…