Papež LEV XII a Porta sancta (Svatá brána), Jubilejní rok 1825/26

Papež LEV XII a Porta sancta (Svatá brána), Jubilejní rok 1825/26
Lev XII., vlastním jménem Annibale Francesco Clemente Melchiore Girolamo Nicola della Genga (22. srpna 1760 zámek La Genga u Spoleto - 10. února 1829 Vatikán) byl papežem katolické církve od 28. září 1823 až do své smrti 1829.
V 19. a 20. století byli papežové většinou přiměřenými partnery kardinálů, než aby jim přidělovali role diplomatů a politiků. Lev XII. dokázal vytvořit pozoruhodně přesný střídavý řád. Jeho "zelanti" vystupovali častěji a horlivěji ve prospěch náboženských příkazů církve, a tak riskovali konflikty se státem. Lev XII. hned na začátku svého pontifikátu rozdával štědré almužny chudým. V dalším působení odsuzoval toleranci, lhostejnost a příslušnost k laické biblické společnosti, jež se postupně utvářela v celé církvi. Takto vlažně se vyrovnával s reformní politikou, kterou prosazoval kardinál - státní tajemník Ercole Consalvi († 1824) již za pontifikátu jeho předchůdce Pia VII.
Zbožný, ale neschopný horlivec Lev XII. vyhlásil jubilejní Svatý rok 1825, který byl pro duchovní klima v Itálii poměrně úspěšný (přivedl do Říma půl milionu poutníků), ale zároveň se utužil boj proti světským slavnostem. Papež zakazoval karnevaly, plesy a vstup chudiny i dobrodruhů do hospod (alkohol se jim směl nalévat jen zamřížovaným okénkem na ulici). Krvavě potlačil hnutí karbonářů, nařídil i dvě veřejné popravy gilotinou a mnohé politické tresty doživotní. Kritici jej charakterizovali slovy:Velký postavou, ale malý duchem.
K jeho krutým omylům patřil v roce 1824 zákaz očkování proti neštovicím. Připisuje se mu citát: „Chiunque procede alla vaccinazione cessa di essere figlio di Dio: il vaiolo e` un castigo voluto da Dio, la vaccinazione e` una sfida contro il Cielo. V překladu Kdokoliv se podrobí očkování, přestává být synem Božím. Neštovice jsou trest z vůle Boží, a očkování je rouháním proti nebi.
Vnitropolitické působení papeže Lva XII. s konzervativní zpátečnickou politikou se pro církevní stát v následujících desetiletích stalo osudným. Během 2. poloviny 19. století a zejména od roku 1875 Svatý rok nabyl pouze formální platnosti.
Papež Lev XII. zemřel v Římě a byl pohřben ve Svatopetrské bazilice proti oltáři sv. Řehoře Velikého.
Jubilejní rok (hebrejský: שנת היובל schenat hajobel, latinsky: annus iubilaeus) nebo svatý rok (annus sanctus) je zvláštní rok výročí v římskokatolické církve, ve kterém papež poskytuje věrným plné shovívavosti, jsou-li splněny určité podmínky. Bonifac VIII poprvé vyhlásil takový rok v roce 1300, pro poutníky, kteří přišli do Říma. Další jubilejní rok měl původně následovat až po 100 letech, ale rozestup se dále a dále zmenšoval. Od roku 1475 byl každý 25. rok jubilejním rokem s odpovídajícím počtem návštěvníků Říma.

Církevní jubilejní rok byl nepřímo spojen s biblickým rokem prominutí: oddlužení a majetková náhrada pro všechny Izraelity (Lev 25,8–55 EU) každých 50 let. Termín “Jubeljahr” nebo “Jobeljahr” přijde z hebrejského slova jobel (יובל), který původně znamenal “Beran”. Dechový nástroj Schofar byl postaven z rohů beranů a měl být zatroubit, aby bylo tak zahájeno jubilejní období. Proto se na nástroj použil termín jobel a zahájil se tak otevření roku.

Kategorie artefaktu

Identifikovaná kategorie:
Názory uživatelů:Lev XII (1 názorů)
cobra: Lev XII

Fotografie

Okolnosti nálezu

Lokalita:Středočeský kraj
9 hlasů
9 hlasů
zobrazeno:
77x,
komentářů:
2,
nálezce:
cobra cobra Facebook
vloženo:
7. dubna

Komentáře

Hezká,taky mám.👍😁

Krásná práce, skvělá prezentace. Klobouk dolů pane kolego :-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru