Pazourky

Kategorie artefaktu

Identifikovaná kategorie:
Názory uživatelů: Přírodniny a fosílie (2 názory) Mac: Přírodniny a fosílie, kvalt: Přírodniny a fosílie

Přihlaste se a pomozte určit tento nález.

Fotografie

Pazourky
Pazourky

Okolnosti nálezu

Lokalita:Moravskoslezský kraj
Stav půdy:Mokrá
Hloubka nálezu:0 cm
3 hlasy
3 hlasy
zobrazeno:
1384x,
komentářů:
10,
nálezce:
zuzkan zuzkan
vyfotografováno:
18. listopadu 2017,
vloženo:
18. listopadu 2017

Komentáře

Ty dva napravo určitě neopracované, ten nalevo by potřeboval detailnější fotky, ale patrně taky.

Všechno je to rohovec. Ten se také se používal štípáním k výrobě nástrojů, tak jako pazourek.

Ano, to je pravda. Ale tohle podle fotek stopy opracování nemá.

Z leva se zdá opracovaný a ostatní bude polotovar.

Pro zajímavost Stránská skála v Brně: Výskyt rohovců, vhodných pro výrobu kamenných nástrojů, ovlivnil osídlení lokality již od starého paleolitu, kdy jsou zde doloženy první doklady těžby suroviny a výroby štípaných nástrojů. Surovina však zde byla těžena i v průběhu mladší doby kamenné – neolitu a pozdní doby kamenné – eneolitu. :-)

poustevnik48 ad Stránská skála: Ale to tu přece nikdo nepopírá. Ovšem vůbec nic to neříká o tom, co to je za šutry na obrázku.

Když je něco polotovar, tak je to taky opracované, ne?

U toho kamene nalevo by mohlo jít o jednopodstavové jádro, ale podle fotky těžko říct. Ty dva napravo opracované nejsou (opět, podle fotky). Jde pouze o surovinu a záleží na lokalitě, jestli se tam tenhle typ kamene vyskytuje. I štípání kamene má určitá pravidla a ty dva šutry napravo nenesou nic, co by tomu odpovídalo.

To co jsem uvedl o Stránské skále je jenom zajímavost.
Byl jsem tam několikrát, kusy rohovce jsou zarostené do skály a na žádném nejsou vidět takové rovné ostré plochy jako na těchto kouscích. Podle mého názoru jsou odštíplé z většího kusu. Je to pouze můj názor,

poustevnik48: A přesně o tom to je. Na Stránské skále jsou výchozy rohovců. Přirozená ložiska rohovců tu vystupují k povrchu. Zde podléhají erozním procesům, jako každá jiná skála/hornina v přírodě. Kusy kamene přirozeným způsobem odpadají a podléhají dalšímu rozpadu. Vzhledem k tvrdosti kamene je to proces pomalý, ale v geologických procesech je milion let jako hodina. Místo v pravěku objevili lidé, kteří sem pro kámen začali chodit jako pro kvalitní štěpnou surovinu.
Takže, když tu najdeš kus rohovce typu Stránská skála, vůbec to neznamená, že jde o kus, který prošel lidskou rukou. Když se vhodná surovina zpracovávala štípáním, bylo potřeba surovinu nejprve upravit. V zásadě byly dva postupy - buďto člověka zajímalo ten kus kamene, který upravoval, to co z něj při štípaní odlétávalo pro něj byl v zásadě odpad (byť někdy druhotně využitelný). To je třeba případ výroby pěstních klínů apod., tato technika je vývojově starší. Nebo pro ně bylo důležité to, co z kamene odletovalo - úštěpy, později čepele (tj. v zásadě dlouhé úštěpy s rovnoběžnými hranami - to od mladého paleolitu). Když odštípali tolik úštěpů, že už s kusem kamene, ze kterého to odštěpovali (tzv. jádro) nešlo dál nic smysluplně dělat, zahodili ho jako odpad.
Kámen, který prošel nějakou fází procesu štípání, na sobě nese určité charakteristické znaky. Nemusí to být zdaleka jen primární výrobek, o který jim šlo (čepel/úštěp). Surovina se musela připravit do výchozího tvaru, na těženém jádru se musely obnovovat hrany, často se stalo, že se kámen rozštípl jinak, než chtěli (skrytá vada kamene atd.) apod.

Ty dva šutry napravo nenesou nezpochybnitelné znaky štípání, ostré hrany mohly vzniknout přirozeným procesem zvětrávání. Pokud tohle najdeš na místě, kde se surovina vyskytuje přirozeně, nelze z toho vyvozovat žádné archeologické závěry. Pokud by se něco takového objevilo na místech, kde se takový kámen v přírodě nevyskytuje (např. na spraších), může to být doklad záměrného transportu suroviny, kterou ale člověk už dál z nějakého důvodu nezpracoval. Vždy je ale potřeba zvážit, jestli se surovina na místo nálezu nemohla dostat přirozeně. Z navětrávaných výchozů např. surovinu na dlouhé vzdálenosti transportovala voda, surovinu pak můžeme najít hodně daleko od místa primárního výskytu, obvykle jako součást štěrků.

Dobrá debata a myslím i poučná. Zatím nevíme kde to našel a jestli se tam někde nachází rohovec v nějakém ložisku. Já jsem ho v menším počtu nacházel v okolí Krumlovského lesa. Například na moravském Slovácku, tam se dá najit na polích štípaná industrie s pazourků, jenom z rohovce ne. Ale to je vedlejší, poznámka. Tak jsme se myslím shodli na tom, že to je rohovec který nemusí být opracovaný lidskou rukou.
:-)

Děkuji vám všem za debatu. Všechny pazourky (rohovce) jsme našli na jednom místě (v mapce jsem již doplnila). ;-)

poustevnik48: Ano souhlas. Jestli jde přímo o rohovec a jaký typ, to by šlo určit přímo z nálezu, ale podle fotky to na to na nějaký rohovec vypadá.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru