Nie toto som neskúšal ako pozerám je tam obraz jedna k jednej.Mohlo by to byť celkom dobré.Moja skúsenosť je taká že NV je dobré nie na stálo mať na hlave ale sem tam pozrieť ked treba.V noci je málokedy totalna tma kde nevidno na krok.Skúšal som to mať na hlave niekoľko hodin ale je to uplne nepraktické.Skúss najprv si požičať a vyskúšať na noc,nekupuj to bez vyskušania.
Podivná věc, kterou si neumím vysvětlit.
Zdravím, asi před týdnem jsem vyrazil na mou druhou noční hledačku. Minule jsem byl na poli, tak jsem si řekl, že tentokrát vyzkouším les. Bydlím na vesnici, takže les mám kousek za barákem. Vyrazil jsem k večeru, venku už byla trochu tma. První hodina hledání byla fajn, nálezy sice nic moc ale bylo tam krásně. Ovšem čím déle jsem tam byl, tím byla větší tma a já jsem byl hlouběji v lese. Pak jsem uslyšel nějaké podivné šustění. Prvně jsem tomu nevěnoval nějak moc velkou pozornost, ale ten zvuk byl čím dál více hlasitější. Zastavil jsem se, kolem byla tma.. viditelnost jen tak na 2 metry. Zapnul jsem svou čelovku a porozhlédl jsem se po okolí. Nikde nic, podivný zvuk naráz zmizel. Když jsem chtěl znovu hledat, tak jsem uslyšel prasknutí větvičky a dupání někde za mnou. Okamžitě jsem se ohlédl, srdce mi bušilo a já jsem měl opravdu nahnáno. Bohužel nic jsem nezahlédl. Řekl jsem si, že už to pro dnešek stačilo. A rychle jsem se vydal pryč z lesa. Celou dobu jsem měl pocit že mě něco sleduje. Neohlížel jsem se za sebe a rychle jsem vyběhl na louku které leží hned u lesa. Ještě jsem tak dobrých deset metrů běžel po louce. Pak jsem se zastavil a ohlédl k lesu, možná jsem už byl tak vyděšený a má představivost fungovala na sto procent, ale přísahám bohu, že jsem tam uviděl něco stát. Velikostí by to odpovídalo na člověka. Když jsem to zhlédl, tak jsem okamžitě na místě strnul, srdce mi začalo bušit ještě více. Divná postava pak zmizela v lese.
Stalo se vám někdy něco podobného, nějaký podivný zážitek z večerního hledání? Dejte mi prosím vědět
Tyhle ty příběhy mám rád, i když mě z nich vždycky tak příjemně mrazí .
Přímo z hledání žádný konkrétní příběh nemám, ale rozhodně už jsem mnohokrát s detektorem v ruce vlezl na místa, u kterých jsem hned nějak poznal, že tam nemám co dělat.
Občas je až neuvěřitelné, jak některá místa působí negativně, ale i naopak.
Jednu příhodu mám ale z čundru. Už se začalo smrákat, a s kámošem jsme chtěli vybalit spacáky ještě za světla, tak jsme po chvíli zalezli do prvního lesa.
Hned ze začátku jsem se v něm necítil úplně dobře. Ale udělali jsme oheň, při něm si člověk připadá víc v bezpečí a v pohodlí.
V noci jsme zalehli a po několika rotacích ve spacáku dokonce usnuli. Ráno jsem se vzbudil s tím, že se mi hned vybavil sen, jak ležím přesně na tom místě, kde jsem ležel, prostě všechno jako doopravdy. A v tom snu po mně něco jako šlapalo, ale měl jsem otevřené oči a nic zvláštního jsem neviděl, jen ten pocit, že na mně něco je. Ani nevím jak to pořádně popsat.
Většinou je ve snu aspoň nějaký detail jinak než v reálu, ale tohle bylo fakt zvláštně reálné. Nemluvě o tom, že si ze snu většinou pamatuju prd. Doteď nevím, co si o tom myslet.
Mimochodem, doma jsem pak zjistil, že ten les je na některých mapách označován jako Zádušní les".
Ahoj.Neviem či si celkom dobre rozumieme.Nemám absolutne nič proti nočným videniam.Na pozeranie v noci je to super vec a čím lepšia generácia tak je lepší prehľad okolo seba.Skúšal som to nosiť na hlave pri hľadaní ale strašne mi to zavadzalo a vadilo.Chcel som si zvyknúť ale nezvykol som si lebo to viac obťažovalo ako pomáhalo.Trošku budem fantazírovať ak dovolíš a také NV by mi pasovalo čo by bolo ako slnešné brýle čo trocha rozjasňujú tmu.To by stačilo.Ale bohužiaľ take zatiaľ nerobia.A potom každe NV mi púšťa svetlo do očí a potom som bol oslepený a nič som normálne nevidel.Preto hovorím že je lepšie v noci si zvyknúť na tmu a tak sa pohybovať.NV používať len na prehliadnutie terénu pred hladaním.
Po lesích se pohybuji za tmy poměrně často, ať už s detektorem nebo v rámci cvičeních našeho KVH. Častým důvodem onoho strašení v lese, mohou být jak sofťáci, tak kluci z reenactingu, kteří si rádi v lesích ve tmě zablbnou a je snadné jim zkřížit cestu. Často se ale snaží, abyste je neviděli a v klidu odešli.
Co mě vyděsilo asi nejvíc, byl zážitek pár týdnů zpátky. Na hledačku chodím skoro vždycky sám a neodpustil jsem si to ani tu noc. Bylo poměrně chladno a já kroužil v dubovém lesíku cestou zpátky k autu. Kloudný signál jsem neslyšel už pár minut, a tak jsem se více soustředil na zvuky kolem sebe. Větve ve větru narážely o sebe jinak ticho a klídek. V tu chvíli jsem uslyšel kdesi dále za mnou v lese řinčení řetězu a následně ženský křik a nářek. Chvilku jsem strnule poslouchal. Vyběhnul jsem na louku a stál tam s pohledem upřeným na les. Řetězy a ta žena byly slyšet poměrně intenzivně ještě asi 10 minut, a pak nastalo ticho. Nevolala o pomoc, jen byl slyšet nářek. Doteď si myslím, že si tam jen nějaký milenecký pár přijel ukojit své vášně, ale pro jistotu už na to místo v noci nechodím :)
Uff přejel mi mráz po zádech
No, že jsem to vůbec četl. Včera jsem byl na hledačce cca od 16:00 do 18:00, takže za tmy. Kdysi rozsáhlý sad zaplevelený nálety více jak 20 let starými, někde křoví, jinde již lesík, příjemně mrholilo nebo mlha a chvílemi pocity nic moc, hlavně tam, kde byl hustší porost, a to i přesto že jsem nezaznamenal (asi přes sluchátka) žádné šustění. Měl jsem čelovku zapnutou na bludičku a v intervalech tak jednou za 5 minut jsem se otočil do všech stran, aby si mě náhodou nezaměřil nějaký horlivý myslivec, který si před koncem roku neslovil ještě svůj příděl. Po tom co jste tu psali, se mi příště nebude hledat líp a si půjdu na pole. Když jsem byl takto večer minule na poli, tak jsem za sebou několikrát slyšel šustění, jako by tam byly srnky, jenže jakmile jsem zapnul čelovku - nikde nic. Naponěkolikáté se mi ale poštěstilo, šustily to letky sov, které na sebe nalétávaly na zteč.
Noční pole to je příjemná věc,ale do lesa ani náhodou.
Nejsem poseroutka,ale to nebezpečí výše popsaný je vážně velký.Od vypíchlého oka,přes lačného nimroda,polodivokou zvěř a i tu divokou,tmu a nástrah terénu až po věci nevysvětlitelné.
Ta místa,kde se srdce zpomalí,nebo naopak rozeběhne na dvojku prostě jsou a večer se jejich síla násobí tmou.
Asi jsem to tady už někde zmiňoval,taky mám místo,vlastně už od malička,kam prostě nerad chodím,ale stejně mě tam neustále něco táhne.V jedný příhraničný vesnici na Liberecku,moji rodný,máme rokel(rokli) a s dědou jsem tam chodil dávno víc jak před třiceti lety.To se tam ještě povalovalo plno pro nás dnes pokladů,předtím jen německýho smetí.Několik smeťáků s lahvičkama a vším mnohým dalším.Dnes už to částečně schoval čas,příroda a možná i pár z nás.
Ale k věci.
Ještě než jsem se dostal k detektoringu,často jsem přecházel z jedný části lesa do druhý v rámci houbaření a právě roklí a vždycky na mě padla nějaká chmura,nebo naopak panika,jednou i snad tisícihlavý hejno klošů naráz(to bylo krutě nepříjemný).No prostě extrémně negativní místo.
Po pořízení detektoru bylo samozřejmě primární,že musím na průzkum.No nebudu to natahovat.První větší nález byl asi po deseti minutách dělostřelecký granát.Tak konec hledačky,nahlášení a odvoz.Rok přesně na to jsem si dal repete a dopadlo to úplně nachlup stejně.Dvoje vánoce jsem potom vynechal,ale letos mám opět cukání,ale protože vánoce asi proležím,tak nebudu pokoušet anděla dotřetice.
Tím se dostávám teda k resume,že už jako děcko jsem věděl i bez techniky,že na tom místě je něco špatně a poslední léta mi to potvrdila.A pocit,že nejenom munice tak ten se mě drží i takhle na dálku.
Až se vykurýruju a doufám,že do Silvestra to dám,abych mohl zapít Nový rok tam na severu,tak dotřetice vyrazim na průzkum.Pak dám snad ještě vědět.Při tom druhým ohlašování jsem označil další místa se silným signálem a pán mi slíbil,že to tam v rámci cvičení důkladně projedou.Tak snad už ten sudeťáček najdu a doufám,že bez majitele.
S pozdravem a s přáním Krásných a hlavně klidných vánoc.Benji
Pridam jeden pribeh z hledani.
Jednou jsem hledal na poli za mestem. Byl jsem asi tak 40 metru od kraje pole a najednou vidim, ze se rozhrnulo krovi a mym smerem rychlou chuzi,ktera se postupem menila v beh, se ke mne blizi nejakej typek. Rychle me obehnul a zamiril k poli s kukurici, kam posleze také zabehl. Rikam si co to bylo ?? Po deseti minutach jsem dosel ke kraji pole a krovi se rozhrnulo podruhe . Vysel nejakej pan...rikam...Dobry den...nic..zadna odpověď a porad se na me kysele koukal...rikam..deje se něco? Zase zadna odpověď....Krovi se rozhrnulo podruhe a dva prislusnici PCR. Ten chlap na me ukazal prstem a říká..To je on....Ja sem si vduchu rikal..to je v pr..deli. Krve by se ve me nedorezal. Pomyslel jsem si, ze pan me videl hledat a zavolal na me prislusniky. Z pana posleze vypadlo, ze mu zlodej vykradl chatu a myslel si, ze jsem to byl ja. Tak jsem mu řekl, ze jsem videl utikal nejakeho typka do kukurice a ja tu hledam mince na poli. Pan se me pak nasledne omluvil a policajti byli taky v pohode. Jen se tomu zasmali a všichni odesli. Párkrát sem je pak videl jezdit po okoli a ještě se u me zastavili a pokecali. Nahoda je, ze když me vykradli po roce babicku, tak jsem honil zlodeje po panelaku a prijel ten samy policista, který me videl hledat a říká...ty ses všude, kde je nejaky pruser...tak sme se nakonec zasmali :))
Krásna noc,tma,mesiac na chvíľu zaliezol za oblaky a ja sa presúvam o kus dalej na iné pole.Myšlienky plynú premýšľam o všeličom a zrazu mi spod nôh vybehol trpazlík a strašne s celej sily škriekal a utekal preč niekam do krovia.Chudák veľmi sa naľakal,mrzí ma to ak toto čítaš verejne sa ti ospravedlňujem.
Ten pocit, že na vás někdo kouká, mají často i myslivci, když v noci konečně slezou z posedu a jdou k autu. Záleží jen na vnímavosti. V lese vás minimálně pozoruje zvěř a i v noci se v některých lokalitách pohybuje relativně dost lidí. Takže jeden nikdy neví a pokud třeba sex s roztouženou partnerkou, tak nikdy do lesa! To raději někam doprostřed pole, které je zrovna posekané a je tam odsud hodně daleko vidět I když dneska už díky dronům a dalším létajícím aparátům není vlastně slastně bezpečno ani tam
Já byl na noční hledačce jen párkrát. A vždy pole. Vloni v létě, byl krásný večer , tak jsem se sbalil a vyrazil za vesnici. Bylo kolem půlnoci. Hledani mě bavilo a vše bylo v klidu. Z ničeho nic jsem měl dojem že slyším hlasy. Přisuzoval jsem to jen větru. Kdy jsem náhle slyšim srozumitelně jak někdo vole: Davide , Davide. Rozsvítil jsem celovku. Nikdo nikde. Okamžitě jsem to vypnul a šel do prdele. V okoli nebyl nikdo a ja to fakt slyšel.
Tohle je vcelku vysvětlitelný, zažil jsem to už víckrát. Příčina je vítr, nebo spíš jen lehký proudění vzduchu. Za vhodných podmínek dokáže donést velmi zřetelný zvuk na kilometry daleko a když to nečekáš, je to opravdu jak kdyby ti někdo promluvil za zády. V noci uprostřed pustiny velmi nepříjemnej zážitek.
Takže - někdo tam opravdu byl a oslovil nějakýho Davida, ale pravděpodobně stáli několik set metrů daleko od tebe, možná i dál
Tak já měl jednou zvláštní pocit v takovém zajímavém údolíčku.
Necítil jsem se moc dobře a stejně tam toho tolik nebylo, takže jsem utekl pryč
Mám ale zážitek, který si také neumím vysvětlit, ale nestal se na hledačce.
Když jsem byl malý, nevím proč, ale probudil jsem se uprostřed noci.
Měl jsem divný pocit, skoro jako by mne někdo sledoval. Bylo to během úplňku.
Začal jsem se převalovat a pak se posadím, kouknu do dveří a vidím tam nějakou ženu, která na mne koukala.
Když si mne všimla, utekla k rodičům, kam jsem poté také šel, ale oba tvrdě spali a nikdo jiný v místnosti nebyl...
Nevím, možná jsem ještě trochu viděl sen, ale žádný se mi nezdál, ležel jsem tam asi dvě minuty a vnímal jsem dobře.
Každopádně se to snad nestane nikomu z vás, opravdu se mi pak usínalo nedobře
Já jsem byl na hledačce v noci kolem desáté podíval se na oblohu tam světlo asi 8km vysoko to světlo dělalo velké kruhy v průměru 3km za jednadvacet čili za sekundu tato rychlost byla úžasná říkám si to není z naší planety zřejmě ufo vidím to dodnes v paměti nemám jinou odpověď baterka,laser nic takového světlo procházelo přes mraky takže asi věřím že tu něco je odjinud trvalo to 15 minut na mobil to nešlo natočit domů sem šel hodně zamýšlený zda to říci mojí ženě abych nebyl za cvoka a teď to dávám sem páč si to nechci vzít do hrobu žere mě to
Hele, tak to já jednou, na skoro vymetené obloze viděl také, velice jasné světlo a bylo to během polojasného dne.
Nehýbalo se to, bylo to na místě jako připevněné k obloze.
Nevím, letadlo nebo hvězda to nebyla určitě.
Jinak pokud by se stalo něco takového mne, asi bych raději zdrhnul pod strom nebo rychle domů
Nemám zapotřebí být unesen nějakým mimozemšťanem
No mě se to stalo v září 2020 a za měsíc na to mi zjistili nádor rakoviny kůže na uchu takže čert ví jestli to světlo nebylo radioaktivní mohl sem být tak 8km daleko
To mne mrzí
Pokud to opravdu radioaktivní bylo, pak máme vysvětlení
Nebo zvláštní UVC záření
Také může být bůh ví, na co létají
Tak nedá se nic dělat žít se musí do konce co už teď je to častá diagnóza každý třetí člověk onkologicky nemocen to má a k tomu covida
To je hodně blbé škoda, že existují takovéto nemoce.
Bohužel není nikdy nic dokonalé
Tak přeji pevné zdraví
Díky já to beru s rozumem jen sem se změnil že říkám vše na rovinu bez strachu co bude a teď mě vedoucí firem nemají rády páč jim říkám že nedodržují zákoník práce a škubaji zaměstnance
Kruci, nějak mi odpověď ujela dolů
V noci zver ide bližšie k človeku,kto má nočné videnie ten vie svoje.Mne raz vyštartoval nejaký malý trpajzlík spod nôh.Kričal od strachu a ja tiež.Možno to ani nebol trpazlík ale ja som tam videl trpazlíka.Prekvapením pre mna bolo aj to že koľko ľudí sa pohybuje po nociach kade tade.Autá vchádzajú na poľné cesty vypnú svetlá a nevieš čo sa deje.Najhorší sú traktoristi s tými svetlometmi,oni v tom svetle v pohode vidia na kilometer pohyb človeka.Navyše ked idú po poliach tak rýchlosť majú celkom slušnú tie johndeare.No a samozrejme sú tu aj snaživí občania čo hlásia policajtom podozrivých ľudí.Všetko má svoje čaro aj nočná hľadačka ked je kľud.
Říct vše narovinu se někdy hodí.
Jinak se s tím asi nic neudělá přeci jen peníze jsou pro lidi důležitější než spokojenost zaměstnanců.
Nejspíš ano než zjistí že to není vše co je důležité v životě nato přijdou všichni bez rozdílu někdo dříve nebo později asi jako já jinak dík za chat a měj se ráno valím do rachoty ve 4.25 stávám
Jasně, také zachvíli jdu
Dnes se mi stala při hledačce zvláštní věc. Kopec za městem kam chodím jsem si pojmenoval familiárně jako "pahor" a občas, když tam jsem dlouho sám, k němu i prohodím pár slov.
Dnes bylo od rána nevlídno. Jemně, ale vytrvale pršelo - hlavně za krk při kopání - a já po 3 hodinách hledačky stále nemohl nic pořádnýho nalézt. Už se blížila doba oběda a já pořád nenašel nic, co by stálo za řeč. Nooo dobře milý pahore, vidím že nejseš asi nejlépe naložen a stříbrňák mi dnes nejspíš žádný nedáš. Pomyslel jsem si pro sebe. '...Víš, mě by dnes úplně stačil takový ten měděný čtyřkrejcar co už jsem jednou našel, ale byl totálně nečitelný..." Mávnu doleva detíkem, udělám půlobrat doprava a najednou signál. Zároveň si všimnu, že přímo na zemi leží nějaké velké kolečko. No to mě podrž...snad to nebude...ten čtyřkrejcar?? Sehnu se dolů pro kolečko, vezmu je do ruky, setřu z něj prach a už vidím, jak se na něm rýsuje ....čtverka! Fakt že jo!
No byl to opravdu on. Mince na rovinu nic moc, spíše v horším stavu ale zůstal jsem stejně na chvíli stát jako opařený. Je to vůbec možný??
Když jsem to pak vyprávěl doma manželce ona na to: "...a proč sis teda nepřál aspoň nějaký zlatý dukát??"
Ať se daří:-)
Do lesa by mě v noci nikdo nedostal ani stádem volů. 😂
Některý ty příběhy fakt stojí za to. Ale asi by to bylo naposled, co bych na to místo šel.
Hlavně u nás na vesnici každej druhej je myslivec a vím, co to je zač, občas se divím, že se na honu nepostrili navzájem...
Jo souhlas, na tyto věci po jistých zkušenostech co jsme zažili, už věřím, kdybych vyprávěl co jsem zažil já a můj kamarád při nočním lovu v lese cestou zpět k autu, no myslím že by to byl i skvělý námět pro výzkum projekt Záře...😉
Dokonce je, teď si vzpomínám, někde na Youtube video jednoho známého hledače z noční hledačky v lese s přítelkyní, kde viditelně náhodou natočili ducha vojáka v podivné staré vojenské uniformě..
Jako tohle čtení je tedy něco... v noci jsem se chystal do lesa, ale už nepůjdu :)
Jinak preventivně, k tomu všemu co sebou tahám, nosím i 9mm.
no a tohle se mi taky stalo,až později jsem zjistil že se to místo jmenuje Strachov.www.lovecpokladu.cz/klub/a/ja-dnes-z-lesa-utekl-16275
Já dnes z lesa utekl. | LovecPokladu.cz
Ale se tam vrátím.
Nějakej nimrod se na tebe přišel, podívat jesli mu tam nevěšíš oka
Pocit, že někde je nějaká mince či artefakt a mne to tam opravdu táhne jako magnet jsem zažil několikrát. Dokonce včera (jo, jsem sova :D) na poli, kde jsem našel tu svou patnáctku je menší půdní nerovnost, kam mě to furt táhne. Když jsem tam byl poprvé a podruhé, našel jsem dva stříbrňáky a dneska placku s Francem Josefem.
Nakonec sem od bratra slyšel vyprávění, že někde viděl na tom místě vyobrazenou starou cestu, které jsem si já nikdy, ani na nejstarších mapách nevšiml.
Ten příběh od Spagetta mě náramně pobavil nato tady není ikona jak se chechtaaaam to je dobrý chci přiiidavek fakt prosím ještě něco ňaku příhodu hhhh hhhh hhhh
Jářku..., to jsou příběhy až strašidelné. Jak zde již někdo napsal, naše generace nedokáží vnímat podobné podněty již tak intenzivně, přesto mnoho z nás zažilo něco, co lze jen těžko vysvětlit. Já osobně mám zážitky dva a nikdy na ně nezapomenu
Nebudu rozepisovat tak, jak mám ve zvyku, protože to nikdo číst nechce. Tak je ve zkratce.
První příběh je starý asi 7 let. Šli jsme se synem na místo, které jsem vytipoval na základě vyprávění mého kolegy z práce. Bylo tehdy vážně moc pěkně, obloha vymetená a les přívětivý. Však jen do té doby, než jsme přišli do úzké rokle s potůčkem. Po překročení potůčku se najednou zvedl silný vítr, setmělo se a začalo hustě pršet. Velmi nepříjemný až svíravý pocit nás vyhnal z lesa ven a najednou bylo zase krásně a obloha vymetená. Bylo však po hledačce.
Příběh druhý je starý asi tři roky. Mám velmi dobrý orientační smysl a v životě jsem se v žádném lese neztratil. Až jednou a na ten moment nikdy nezapomenu. Místo vzdálené od komína ani ne 10km, já v lese lehce před polednem asi tak 300m od auta. Z ničeho nic těžká panika a já absolutně netušil, kde jsem. Pobíhal jsem z místa na místo, Fanky za mnou (ta nic nepociťovala) a já skutečně nevěděl, jak odsud. Napadlo mě podívat se do telefouna na mapy. Poloha jasná, cestu vidím. Ušel jsem asi 30m a už vidím mezi stromy auto. Uff...
Tmy jsem se nikdy nebál a nebojím. Celou zimu chodím přes les do práce (samozřejmě před sluncem východu) a stovky hodin jsem strávil v noci na rybách. Nikdy bych však nešel hledat v noci s detektorem a také jsem nikdy nebyl. Nevím proč ale zvláštní pocit z nočního hledání s detektorem mě v tomto limituje.
Věřím v nadpřirozené jevy a bytosti a také věřím, že les má své strážce a skřítky. A vaše příběhy jsou moc zajímavé.
Každej kdo chodí,narazí na spoustu anomálií a reaguje,protože jsme ve stavu zvýšené citlivosti a vysokého soustředění.Takže potom vycítíme věci,které vyřvávající rodinka v lese nikdy nezaznamená
Tak to máš Mirku recht. Tou vyřvávající rodinkou si přibližně představuji Homolkovi z Ecce homo...
Chodil jsem kdysi též na podzim do lesa hledat, na můj stříbrňákový flek.. abych jich ještě našel co nejvíce, zdržel se vždy co nejdéle.. ale.. setmělo se, nakonec úplná tma a na řadu přišla čelovka - adrenalin. Po hodině hledání vždy šílený úzkostný pocit z temnoty, jako by tam někdo byl - takový šestý smysl. Bylo to šílený. A nezapomenutelný do konce života. Jako by tam byl duch. A to na ně nevěřím. Pak jsem si k tomu místu vybudoval respekt a bál se tam už i ve dne. Ztrávil jsem tam tak dva měsíce života a bál se pokaždý. Mělo to tam šíleně strašidelný výraz a celkem daleko od civilizace. Našel jsem tam toho hodně a různé věci. Ale jen tady na malém kousku kdesi v lese 100 x 100. Nechápal jsem.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.