11.11.1838 Vyjela první parní lokomotiva

V listopadu 1838 mohly tisíce brněnských diváků přivítat parní lokomotivu Moravia. Jízda trvala necelou čtvrthodinu.

Pro rozvíjející se průmysl monarchie měla zásadní význam doprava. Továrny, které chtěly uspět v konkurenčním boji, do výroby už od prvního desetiletí 19. století zaváděly parní stroje. Pára jako pohonná síla se jevila i jako nejlepší prostředek pro dopravu, kde byly stále běžné poštovní dostavníky nebo koňské dráhy.

Plán výstavby první železniční trati v habsburské monarchii, která měla spojit Vídeň s Haličí, byl schválen v roce 1836. „Autorem této myšlenky byl profesor vídeňského polytechnického ústavu Franz Xaver Riepl (1790-1857). Také on ale původně zamýšlel propojit Dolní Rakousko, Moravu a Halič koněspřežkou. Jeho smělý plán finančně zaštítil bankovní dům Salomona M. Rothschilda,“ píší autoři knihy Fabrika: Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru.

Díky podpoře Rothschilda mohl Riepl prostudovat železnici v Liverpoolu do Manchesteru a konzultovat projekt s Robertem Stephensonem, synem autora první parní lokomotivy. Po návratu se rozhodl pro stavbu parostrojní železnice a celou zamýšlenou cestu prošel pěšky.

Setkal se však s nepochopením představitelů měst a obcí, a dokonce ani císař František II. (1769-1835) nebyl modernímu způsobu dopravy nakloněn. Přesto se nakonec, už za panování císaře Ferdinanda I. (1793-1875), podařilo projekt prosadit.

Po počátečních obtížích s nedostatkem kolejnic, které se draze dovážely z Belgie a Anglie, se je konečně podařilo vyrobit vítkovické Rudolfově huti, již k tomu účelu zakoupili Rothschildové. V listopadu 1838 mohly tisíce brněnských diváků přivítat parní lokomotivu Moravia a v červenci příštího roku přijel do Brna z Vídně první vlak.

„Vůbec první jízda parní lokomotivy na našem území, která se odehrála 11. listopadu 1838 na krátkém úseku Rajhrad-Brno a trvala necelou čtvrthodinu, lokomotivu Moravia řídil sám Ghega (pozn. Karl von Ghega byl rakouský architekt, inženýr, stavitel železnic a stavitel horských úseků železnic) přítomen byl Perner. Událost dnes na rajhradském nádraží připomíná pamětní deska,“ píše Jan Kvirenc v knize České dějiny – 100 památných míst.

Od prosince následovaly veřejné jízdy…

Zdroje:
Kateřina Tučková, Andrea Březinová a Tomáš Zapletal: Fabrika: Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru
ttps://kambrno.cz/