3. 3. 1918 Kalendárium

3.3.1918 Mocnosti uzavřely Brestlitevský mír

Kategorie: První světová válka , Kalendárium

Mír

Postavil proti sobě ideologii Trockého a Lenina. Brestlitevský mír sehrál v dějinách Ruska i celé Evropy důležitou roli. Dohoda byla podepsaná před 103 lety.

Po Říjnové revoluci na podzim 1917 už Rusko nechtělo dál pokračovat ve válce. Ruská fronta se prakticky rozpadá, což využívá Německo a Rakousko-Uhersko k útoku. Získávají zpátky území, které jim dříve carská velmoc sebrala. Šlo o dnešní území Polska, Pobaltí, Ukrajinu či Zakavkazsko. Rusko tak bylo nuceno v březnu 1918 podepsat brestlitevský mír.

Ten ukázal jasný nesoulad mezi revolučním idealismem Lva Trockého a mocensko-politickým pragmatismem V. I. Lenina. Zmiňovanou dohodu první jmenovaný na začátku roku 1918 odmítl podepsat. Tím by totiž došlo k podstoupení několika území Německu. Lenin měl názor opačný. Ústupky schvaloval v zájmu uhájení moci, kterou bolševici pod jeho vedením v Rusku získali. Spor mezi Trockým a Leninem nakonec vyřešil vývoj na frontě.

„Po následném rychlém postupu Německa hluboko na východ byl nakonec dne 3. března 1918 podepsán mír, a to za cenu ještě větších ústupků, než jaké předtím Trocký odmítl. V důsledku toho se od počátku hovořilo o ostudné kapitulaci,“ uvádí Jan Eichler v knize Od Sarajeva po Hirošimu.

Při podpisu brestlitevského míru 3. března 1918 měly obě strany své sobecké pohnutky. Lenin se svými stoupenci se z války vyvázali proto, aby se mohli plně soustředit na upevnění moci v Rusku. Německo zase usilovalo o to, aby mohlo všechny ozbrojené síly přesunout z východní fronty na západní. Lenin obhajoval v únoru 1918 své jednání slovy, že Rusko je bezbranné a hrozilo mu rozdrcení německými silami, i když sám ale zároveň přiznával, že jde o bestiální a hanebný mír.

Mír měl i dlouhodobější mezinárodněpolitické dopady. Hlavně se od něho odvíjel zcela negativistický vztah bolševické vlády k celému poválečnému mezinárodnímu uspořádání, a potažmo pak také izolace sovětského Ruska v poválečné Evropě. „A tak se nakonec bolševická vláda stala obětí své vlastní sociální konstrukce. Když se nenaplnily její představy o míru, raději se dobrovolně izolovala od zbytku tehdejšího světa. Hledání cesty zpět pak bylo o to bolestivější a složitější,“ tvrdí politolog Jan Eichler.

Podle jeho slov bylo druhým závažnějším dopadem Leninova přístupu k míru reakce klíčových evropských zemí – poražených i vítězných. Zejména však Německa. Všichni měli k Rusku nedůvěru, nakonec podpořili dokonce vojenské intervence, které měly pomoci svrhnout bolševickou vládu…

Zdroje: Jan Eichler: Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a míst v první polovině 20. století
Rudolf Gajda: Moje paměti
www.encyclopediaofukraine.com

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Děkuji za článek. :-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru