Amatérský potápěč objevil pravděpodobně nejstarší dělo v Evropě

Kategorie: Nálezy nejenom s detektorem ve Skandinávii , Nálezy nejenom s detektorem kovů v mořích a oceanech

V moři u západního pobřeží Švédska bylo objeveno dělo ze 14. století. Podle mezinárodního výzkumného týmu vedeného námořním archeologem Staffanem von Arbinem z univerzity v Göteborgu je to pravděpodobně nejstarší lodní dělo v Evropě. Přináší vhled do raného období vývoje námořních zbraní a posouvá historii děl tohoto typu nejméně o jedno století vpřed.

Dělo bylo objeveno v roce 2001 bylo na otevřeném moři asi 5 kilometrů jihozápadně od ostrova Marstrand. Leželo na úpatí velké mělčiny Hannehakarna, částečně uložené v sedimentu přibližně 20 metrů pod hladinou. Objevil ho místní potápěč, který zprvu nechápal, co našel, ale podařilo se mu těžký kus vynést na povrch. O něco později si uvědomil důležitost svého nálezu a informoval Námořní muzeum v Göteborgu.

Vzhledem k tomu, že všechny staré předměty ze zlata, stříbra, mědi nebo jakékoli slitiny mědi jsou podle švédské legislativy kulturního dědictví považovány za státní majetek, byla zbraň vyvlastněna, zakonzervována a později začleněna do sbírek Bohuslanova muzea. Nedávno publikovaná interdisciplinární studie v anglickém časopise The Mariner's Mirror popisuje ranou fázi vývoje dělostřelectva na souši i na moři a vypovídá o neklidném období 14. století. Přitom studovala právě zmíněné ústím nabíjené malé trychtýřovité dělo.

Město Marstrand bylo ve 14. století důležitým uzlem obchodní lodní dopravy mezi západní Evropou a oblastmi Baltského moře. Moře bylo tehdy rájem pirátů, kolbištěm pro války a různé konflikty, což těžce odnášelo také civilní obyvatelstvo na pobřeží. Nové typy střelných zbraní poskytovaly velké taktické výhody při námořních bitvách. V pozdním středověku začaly být děly vybavovány také obchodní lodě, aby se mohly bránit pirátům a jiným nepřátelským plavidlům. Marstrandské dělo přináší nové poznatky a pohled na vývoj této vojenské techniky.

Výzkumníci došli k závěru, že se jedná o účelové lodní dělo, nikoli přepravované jako náklad, protože v době nálezu byly v jeho prachové komoře ještě zbytky částí nálože. Dělo bylo nabito a připraveno k použití v boji ve chvíli, kdy se potopilo. „Díky zachovaným pozůstatkům nálože bylo možné použít radiokarbonové datování ke stanovení stáří nálezu,“ řekl Staffan von Arbin. „Výsledky studie ukazují, že dělo pochází pravděpodobně ze 14. století, což z něj činí jedno z nejstarších děl, jaké kdy byly v Evropě nalezeny,“ dodal.

Vědci nález zdokumentovali pomocí 3D skenování a také provedli chemickou analýzu kovu použitého k odlití děla. Výsledky ukázaly, že se jedná o slitinu mědi obsahující asi 14 % olova a jen malé množství cínu. Tato slitina není podle výzkumníků zdaleka optimální pro odlévané dělo a je pravděpodobné, že při dlouhodobém intenzivním používání by prasklo a stalo se nepoužitelným.

„Je zřejmé, že tehdejší litec neměl potřebné znalosti k pochopení vlastností různých slitin mědi,“ vysvětloval Staffan von Arbin. „To ukazuje, že v té době ještě nebylo plně zvládnuto ušlechtilé umění odlévání děl a že výroba byla z velké části založena na pokusech a omylech,“ vysvětloval archeolog důvod nevhodného poměru slitiny.

Analýza dále popisuje, že měděná ruda užitá při výrobě děla se těžila na území dnešního Slovenska, přičemž olovo pravděpodobně pocházelo z příhraniční oblasti mezi Polskem a Českou republikou nebo z Anglie. Kromě výsledků analýz byly také zveřejněny vědecké diskuse o nálezu ve světle dokumentárních, ikonografických a archeologických pramenů.

Trychtýřovitá děla typu Marstrand jsou obvykle datována do 15.–16. století, ale tento nález svědčí o jejich existenci již ve 14. století . Dochované zbytky nálože v prachové komoře děla také dokládají, že kartušové výplně (jakési textilní „obaly“ na prachovou nálož), se začaly používat mnohem dříve, než bylo dosud známo.

„Nyní se samozřejmě také chceme pokusit lokalizovat a zdokumentovat loď, které dělo patřilo. I když je pravděpodobně značně degradovaná a rozbitá, mohly bychom najít roztroušené zbytky vraku, pokud provedeme důkladnou inventarizaci lokality a jejího okolí,“ dodal Staffan von Arbin závěrem.

Roman Němec

Zdroje: phys.org, gu.se, tandfonline.com


Dělo Marstrand


pohledy


dělo pochází ze 14. století


Fotografie vývrtu hlavně se zbytky kartuše v ústí prachové komory


místo nálezu

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Nedovezl z Číny? :-D Ne. jen vtip. Zajímavej článek

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru