Archeologové objevili unikátní paleolitické jeskynní umění – zřejmě nejvýznamnější v Evropě

Kategorie: Nálezy nejenom s detektorem v západní Evropě

V půl kilometru dlouhé jeskyni Cueva Dones poblíž Valencie ve Španělsku bylo objeveno přes 100 pravěkých hliněných maleb a rytin. Jsou staré nejméně 24 000 let a jedná se pravděpodobně o nejvýznamnější paleolitické jeskynní umělecké dílo tohoto typu v Evropě.

Jeskyně je dobře známou lokalitou na svahu strmého kaňonu u obce Millares, která je často navštěvována turisty i průzkumníky. Nicméně, až donedávna si nikdo paleolitických maleb v pětisetmetrové „galerii“ nevšiml. První vzrušující objev byl učiněn teprve výzkumníky z univerzit v Zaragoze a Alicante ve spolupráci s Univerzitou v Southampton v červnu 2021. Hlavní průzkum proběhl letos, přičemž identifikoval místo jako významnou paleolitickou uměleckou svatyni.

„Když jsme viděli prvního malovaného zubra, okamžitě jsme to poznali,“ popisoval první objevy Dr. Aitor Ruiz-Redondo, docent prehistorie na univerzitě ve španělské Zaragoze a výzkumný pracovník Univerzity Southamptonu. „Ačkoli je Španělsko zemí s největším počtem paleolitických jeskynních maleb, většina z nich je soustředěna na severu země. Východní Ibérie je oblastí, kde bylo dosud zdokumentováno jen málo těchto lokalit,“ dodal.

Skutečný dopad významu však přišel poměrně dlouho po prvním objevu: „Jakmile jsme zahájili řádný systematický průzkum, uvědomili jsme si, že stojíme před velkým jeskynním uměním, jaké lze nalézt např. v Kantábrii, na jihu Francie nebo Andalusie. Ale na tomto území jde o zcela unikátní objev,“ vysvětloval Dr. Ruiz-Redondo.

Výzkumný tým dosud zdokumentoval 110 grafických jednotek. Podle studie se našlo nejméně 19 potvrzených zvířecích motivů, včetně laní, koní, zubrů a jelenů. Zbývající obrazy představují obdélníky, vlnovky, linie další neidentifikované malby. Většina byla neobvykle vytvořena z hlíny. Velké množství námětů a rozmanitost technik činí z jeskyně nejvýznamnější paleolitické umění na východním pobřeží Středozemního moře a pravděpodobně se jedná o jeskyni s největším počtem paleolitických motivů objevených v Evropě.

„Zvířata a znamení byla zobrazena jednoduše přetažením prstů a dlaní pokrytých hlínou po stěnách. Vlhké prostředí jeskyně dodělalo zbytek,“ vysvětloval vznik umění Dr. Aitor Ruiz-Redondo a dodal: „Malby usychaly poměrně pomalu, takže část hlíny opadaly, zatímco jiné části byly pokryty kalcitovými vrstvami, které je zachovaly dodnes.“

Pozoruhodná je také variabilita technických vlastností uměleckých děl s různými typy rytin a maleb. Kromě klasických jednoduchých obrysů postav také postavy stínované seškrábáním „měsíčního mléka“ (vápencové sraženiny) na povrchu stěn. Tato technika je v paleolitickém jeskynním umění vzácná a ve východní Ibérii dříve neznámá. Neméně překvapivá je i technika malby; motivy byly vytvořeny nanesením červené hlíny na stěny namísto použití obvyklého zředěného okrového nebo manganového prášku.

Ačkoli hliněné malby jsou z paleolitu známou technikou, příklady jejího použití a dochování jsou velmi vzácné. V Cueva Dones je to však převažující technika. Podle odborníků je průzkum stále v počátcích a stále existuje mnoho neprozkoumaných prostor, takže je pravděpodobné, že v nadcházejících letech odhalí další pravěká umělecká díla.

Roman Němec

Zdroje: cambridge.org, phys.org


a) detail silné kalcitové vrstvy částečně pokrývající hlavu; b) detail stopy medvědího drápu překrývajícího část prsty tvořených linií


a) malovaná hlava zubra; b) koňská hlava z hlíny; c) panel s několika motivy malovanými hlínou včetně zvířat a znaků (některé zčásti překryty kalcitovými vrstvami)


dvě malované koňské hlavy


Částečně zatopená komora obsahuje většinu motivů


jeskyně Cova Dones


a) ryté vzory b) dvě koňské hlavy vyškrábané do povrchu stěny

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

V chatu není žádný příspěvek.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru