Hledání v moři, aneb za zlatem do Itálie

Kategorie: Nálezy nejenom s detektorem kovů v mořích a oceanech , Detektor kovů Minelab Manticore

Hledání ve vodě je pro mě sezónní záležitost, když je vedro, tak proč nezkusit vodu. Loni jsem detektorem od XP DEUS 2 luxoval moře na Chorvatském Krku a letos již s novou Mantou od Minelabu vyrážím otestovat pláže a vodu do jižní Itálie.

Cesta byla dlouhá, nejsem žádný troškař, a na dovolenou jsme se vydali až do Kalábrie, konkrétně do letoviska Capo Vaticano, těch 2100km jsem dal za cca. 32h. Do auta se vešlo vše, co jsem potřeboval, konkrétně Manta, Deus2, Nokta Pulsdive, velké síto s násadou, dvoje sluchátka do vody (XP BH-01, Minelab Koss), krátký 2.5mm neopren, boty do vody a ledvinku na odkládání nálezů.

Deus nakonec použil jen syn, a to na večerní hledání v písku na pláži, a já celou dovolenou testoval Mantu. Nastavení detektoru nebylo nic světoborného, prostě hledání ve vodě (Beach mod), horní limit 7, dolní limit 1, rychlost odezvy 4, jednotón, hlasitost železa 7, audio normál medium, a hlavně odladění země na automat. Jediné s čím jsem během hledání hýbal, byla citlivost, a to od 16-18, víc  Manta nesnesla, a prozvuky znemožňovaly rozumně hledat.

Nejprve jsem používal podvodní sluchátka od XP BH-01 s kostním vedením, kdy přes vodotěsnou redukci šly připojit k Mantě. Sluchátka při použití audio boostu fungovala, ale citlivost stroje nešla dát víc než 16. Už při 17ti sluchátka při pohybu ve vodě dost vazbila a hledat se takto nedalo, při vypnutém audio boostu bylo vše ok a mohl jsem až na citlivost 18. Druhou půlku pobytu jsem hledal originálními Koss žluťákama od Minelabu, a tam jsem žádný problém při audio boostu nezaznamenal, a mohl jsem jít až na citlivost 18. Žluté Oťíkovky mě v tom vedru (35st) příjemně překvapily, hledat se v nich dalo úplně na pohodu, a to i 3 hodiny v kuse na přímém slunci.

No zpátky k hledání. Ranní klidná voda a písek je ideální kombinace a mě celkem vycházela. Několikrát jsem absolvoval ve 3h ráno cca. 15km cestu autem do letoviska Tropea a luxoval tamní velkou pláž, která každý den praskala ve švech (viz foto). Při ranních hledačkách za tmy jsem ocenil světlo, které Manta má. Světlo ve vodě krásně osvětlovalo cívku a dno, takže hledání a nabírání cíle sítem se většinou povedlo na 2-3 pokusy. Prostě čistá voda je základ, tohle v zabahněných rybníkách nezažijete. Vždy jsem se snažil chodit systematicky a tahat vše. Snaha brzy přinesla ovoce v podobě dvou zlatých prstenů, oba 18 karátů a nějaké ty řetízky a náušnice, dokonce i pár euromincí padlo, ale ve vodě jich moc nebylo a na pláži mě to nebavilo, tam bylo vždy dost bordelu.

ID zlatých prstenů ve vodě vždy překvapily, ty malé tenké chodily kolem 17-22 a naopak snubák a ten obří měl 50-60. Takže pravidlo kopat vše ve vodě platí dvojnásob, zvláště, když trefíte místo, kde máte na jedno máchnutí 2 signály. Ale téměř vždy to byly kusy slitků, asi hliník, za ty roky omletý na oválné cíle (viz foto), který každý detektor hlásí nádherným tónem (ID 50-70 větší kusy, 20-30 menší kusy). Když takových cílů za 2h vytáhnete kolem 20ti kusů, tak i hledání v moři dost omrzí, zvláště když se skrývají mezi drobnými kamínky.🙂

Hloubka cílů a místo výskytu je různá, velký prsten jsem nabral na první pokus, asi tam neležel dlouho a vodu jsem měl po prsa, zato ten malý prsten jsem doloval z hloubky, a vodu jsem měl po bradu. Ve vlnách to bylo docela umění, to pak po 10ti minutách snahy, takový nález v sítu dost nakopne morálku.🙂

Reakce na hledače v Itálii jsem zaznamenal maximálně od italských turistů, kterých tu bylo většina, a jejich otázky v italštině většinou obsahovaly slovo „oro“. Po dvou dnech mi došlo, že se ptají na zlato 🙂, ale jelikož většinou neuměli anglicky tak jsme si moc nepokecali, oni mluvili, já blbě čuměl, a pak párkrát kývnul hlavou, řekl „no italiano“ a šel si po svých 🙂. Nikdo mě nikde nevyhazoval, ani když jsem hledal na plné pláži v 11h mezi lidmi ve vodě, prostě pohoda. Spíše jsem byl za exota, takže zrcadlové brýle, sluchátka a čepice a dělat že tam nejste 🙂.

Celkově se dovolená z mého pohledu povedla, rodina si odpočinula a já si pořádně zahledal. Odhadem jsem ve vodě hledáním strávil cca 27h, a to jak ráno, tak i přes den. Dva večery jsme se synem, který si vyzkoušel Deus 2, strávili sbíráním víček od piva a další bordel (jeden ag prsten nakonec padl a pár eur).

Výsledek je vidět na fotkách. Z celkového počtu 10ti prstenů je 5 zlatých, 3 stříbrné a 2 ocelové, padlo cca 30 euro, nějaké náušničky, stříbrný řetízek a pár šmuků. Ne vždy je na dně síta zlato, ale ten pocit kdy z vody vytáhnete síto, ze kterého se ještě ve vodě sype písek, a vy při přiblížení k hladině vidíte něco velkého žlutého, ten pocit je k nezaplacení.

Pokud se ptáte, zda mi to zaplatilo dovolenou… ne to ani náhodou, a když už s tím člověk má takovou práci, tak to přece nebudu prodávat za pár korun. Kromě toho u nás doma to stejně hned zabaví manželka, jak se to blýská, tak po tom jde, asi byla v minulém životě straka 🙂.

Hodnocení Manty ve slané vodě v porovnání s Deusem 2 z loňska. Popravdě Manta u mě vede, zvuková prezentace barevných cílů mě vždy donutila se zastavit a máchnout zpět. Ty minelabí zvuky my jdou prostě víc do uší, a ač je Deus 2 super stroj a své zlato v moři si taky našel, jsem rád, že jsem mohl přesedlat zpět na Minelab. Každému vyhovuje něco a zkusit se má vše. 🙂

A příští rok kam? Sardinie? Korsika? Co vy a hledání u moře, klidně se podělte o zážitky.

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Krásně si nazobal👍 ;-)

Dobrá nadílka, krásný kousky 👍 😊 ale mezi těma lidma bych to asi nedal...

Super článek, já pojedu za pár dní do Slovinska, hledal jste tam někdo? Bylo tam něco, nebo se na to mám vyfláknout? :-D

👍👈🏿

Krásný článek, díky němu, se už těším na další dovolenou.
Před týdnem jsem se vrátil s rodinou ze severní Itálie. Nálezy nic moc, ale hledání na pláži během svítání je prostě paráda. Nikdo nikde, jen dlouhá pláž, jemný písek a moře. Příští rok bych chtěl také na jich, ale ta cesta nahání hrůzu.
Jak to probíhalo, spali jste cestou někde?

Ahoj, děkuji za pochvalu, i když sloh nic moc, ale aspoň jsem se pokusil předat nějaké postřehy :)
Máš pravdu, ráno je to luxus a ještě lepší je půl čtvrté ráno vlézt v neoprenu do vody a z vody vylézt v 7h protože už má člověk hlad a goldika v kapse :) a východ slunce je k nezaplacení.

Jih Itálie je krásný, ale cesta až dolu dost náročná, zvlášť pokud řídíš sám a nemáš s kým se střídat jako já. No dá se udělat tak 1300km a pak to člověk musí někde na parkovišti na 3-4h zapíchnout a trochu se prospat, ono spaní v autě je o ničem takže déle člověk stejně nevydrží, pak nějaká snídaně v těch jejich autogrilech a zbývajících 800km už člověk dá s přehledem, dálnice mají super a minumum kolon, takže valíš furt 130-140 na tempomat a jen řešíš kde natankovat :) protože já živil 310koníku a ty chtěli pořád papat :) (dolu jsem jel za 7.7). Cesta trvala 32h čistého času z toho auto jelo cca 23h, takže 9h byly přestavky na jídlo, záchod a spaní. Cestu zpět jsem si rozložil na 600km do Ŕíma, tam 2 dny přespat a udělat si procházku a pak ráno v po 8h vyrazit směr domov a po 1400km a 15h jízdy a 2h odpočinku jsme byly doma ;-). Takže zvládnout se to dá :)

Petelice.To je jinej level než Zukloš ;-)👌

To mám na dovče rád

Pěkná nadílka ;-)

Marczus…Tak to proste je ,jendou privezes vic,jednou min a jendou nic…Pokud hledas tak to musis znat,ze kazdy den se s tim trezorem zlata vratit nemuzes :-D :-D.
Nejlepsi bylo zatim asi Chorvatsko 2018 tam popadalo urcite nejakch 10ks+

Pěkná reportáž :-) :-)
Principiálně po zlatu nepasu, takže tohle pro mě není, navíc před lidma. I když - taky jsem si jednou zkusil vlézt do vody v jednom známém českém kempu. Protože tam byl při kontrolních návštěvách stále pohyb, k akci jsem se odhodlal až koncem listopadu. Voda byla ledová a nálezy stály za prd :-D :-D

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru