Běží teď dokumentární série na cs filmu
Po stopách JAKUBA KRČÍNA
Kategorie: Hrady, hradiště a zaniklá místa
Který z Čechů by neznal Jakuba Krčína, bezesporu nejslavnějšího rybníkáře všech dob. Ačkoliv pocházel z měšťanského rodu, svou vrozenou inteligencí, nezlomnou pílí a schopnostmi se v průběhu svého života vyšvihl mezi nejvyšší společenskou elitu své doby. Tato legendární historická postava přitahuje jako magnet celé zástupy badatelů, kteří se snaží rozklíčovat hlavně konec života Jakuba Krčína, neboť dodnes není známo přesné datum jeho skonu a dokonce ani místo spočinutí jeho ostatků. Web Lovec Pokladů v nedávné době spojil 3 hledače a nadšence do historie z různých koutů Čech. Dan (marhula), Ostravák žijící v Praze, Petr (odysseus) z Jižní Moravy a já (namor) z Jižních Čech. V úplném závěru roku,tedy 30.prosince 2023 jsme si dali dostaveníčko, abychom se vydali společně po stopách Jakuba Krčína.
Naším cílem bylo Sedlčansko, kde Jakub Krčín nejenom velkou část života pobýval, ale kde také dle historických pramenů skonal a měl by být pochován. Navštívili jsme zde 3 nejzajímavější místa související se životem Jakuba Krčína a to kostel v Obděnicích, vodní tvrz Křepenice a větrný mlýn v Příčovech. Na cestu v čase jsme si vzali 2 sympatické a inteligentní ženy. Milovnici historie a současnou kostelnici spravující kostel v Obděnicích a spolumajitelku vodní tvrze Křepenice. Pojďte nyní se mnou v tomto článku navštívit jmenovaná místa a vzpomenout na člověka, který se nesmazatelně zapsal do naší historie.
kostel Nanebevzetí Panny Marie Obděnice
Naše první kroky směřují ke kostelíku, který stojí na návrší nad vískou Obděnice ve středních Čechách. Kostelík pochází z 12. století a je tedy románského původu. Zde se poprvé setkáváme s historickou postavou a majitelem Sedlčanského panství Jakubem Krčínem. Průvodkyní po kostelíku a okolí je nám paní Barbora, místní kostelnice. Je důležité si nejprve připomenout, co má společného kostelík v malé vesničce ve středních Čechách s postavou Jakuba Krčína. Obděnice jsou jednou z nejstarších a historicky nejvýznamnějších vsí Sedlčanska. A právě zde, v Obděnickém kostelíku nechal Jakub Krčín zbudovat pro sebe a nejbližší členy své rodiny hrobku. Honosný náhrobek z temně červeného mramoru s Krčínovým erbem umístněný na vnitřní zdi kostela hlásá slávu tohoto obdivuhodného muže české renesance, regenta mocného rodu jihočeských Rožmberků. Jakub Krčín na kostelíku v Obděnicích velmi pěl a proto jej nechal na konci 16.st. zvelebit. Přestavěl apsidu (oltářní výklenek), celý kostel nechal zdobně vymalovat uvnitř i zevně a pořídil nový oltář a kazatelnu. Po celou dobu existence náhrobku se předpokládalo, že právě zde je Krčín pochován, neboť zde prokazatelně zemřel. Odpověď na otázku, zda zde skutečně leží tělo Jakuba Krčína, přinesl rok 2007. V tomto roce byl proveden průzkum, který měl za úkol nalézt stopu vedoucí k místu uložení ostatků slavného rybníkáře. Vchod do hrobky byl zazděný a tak byl udělán průzkumný vrt, kterým se za pomocí, tehdy poměrně zastaralé techniky zkoumal obsah hrobky. Další průzkum, tentokrát již za použití nejmodernějí techniky byl proveden v srpnu roku 2023. Sondou byl za použití 4K kamery s osvětlením a 3D scaneru nasnímán interiér hrobky a změřen její přesný rozměr. Byly odebrány vzorky, aby se prokázala přítomnost rakve a případné zbytky látek. Výsledek zkoumání je tento: Jakub Krčín v pohřební komoře obděnického kostelíku není a nelze prokázat, zda v minulosti jeho ostatky v hrobce spočinuly. Traduje se však, že odpověď na to, kde je Krčín pohřbený, je zašifrována v latinském nápise na mramorové desce. Její tajemství však zatím nikdo nerozluštil.
Vodní tvrz Křepenice
Loučíme se s ochotnou paní kostelnicí, sedáme do auta a míříme do 25km vzdálených Křepenic. Křepenice je malá vesnice nedaleko Sedlčan, ovšem jedná se o vísku s velmi bohatou historií. Území Křepenic bylo osídleno již od pravěku, v okolí Křepenic je doloženo bohaté osídlení lidu knovízské kultury v mladší době bronzové. První písemná zmínka o vsi je z roku 1045. Roku 1580 postoupil Křepenice Vilém z Rožmberka podnikavému Jakubu Krčínu a ten krátce na to začal „na zeleném“ stavět renesanční tvrz s poplužním dvorcem, kterou pojmenoval Nový Hrádek Krčínov nad Křepenicí.
Vysedáme z auta a po kamenném mostě spojující vesnici s tvrzí nám jde v ústrety spolumajitelka tvrze, elegantní žena oděná celá v khaki. Souvislost s jejím outfitem přináší při vstupu do objektu Německý křepelák, lovecký pes strážící vodní tvrz. Paní v zeleném se nás ochotně ujímá a očekávaná přednáška přichází již na nádvoří. Tvrz dostavěl Krčín v roce 1584 a vznikla zde tak rozměrná a pohodlná renesanční rezidence. Ústředním objektem tvrze je patrový palác stojící solitérně uprostřed nádvoří. Vcházíme širokými kamennými zárubněmi do budovy a nad hlavou čteme vytesaný nápis: Festina (Spěchej) a Jakub Krczin z Gelczan a na Selczianech 1584. Podle zprávy z roku 1667 bylo v tvrzi 8 pokojů malovaných, 8 sklepů nadzemní, 3 podzemní, 5 komor malovaných a kuchyně se spižírnou a pekárnou. Vlivem nešetrných zásahů v minulosti je však současná dispozice místností naprosto odlišná. Podle smlouvy měl majetek po Krčínově smrti připadnout zpět Vilému z Rožmberka, ale panství bylo předáno Zdeňkovi Vojtěchu Popelovi z Lobkowicz a Lobkowiczové byli majiteli až do roku 1933. V tomto roce koupil tvrz MUDr. Rudolf Chodounský, dědeček „paní v zeleném“. Za druhé světové války byla tvrz zabrána pro jednotky SS, po roce 1948 „obsadilo“ tvrz JZD. V současné době opět patří Chodounským a pomalu se vzpamatovává ze své dlouhé devastace. Celý objekt obklopují stovky oveček plemene Suffolk pasoucí se na 40ha půdy. Z tak početného stáda jsem byl prostě uchvácen.
Větrný mlýn Příčovy
Loučíme se po více jak dvou hodinách se sympatickou průvodkyní po rozsáhlém komplexu tvrze a na její doporučení odjíždíme do vesnice Příčovy vzdálené od Křepenic 7km. Na skalnatém návrší u Příčov se v nadmořské výšce 400 metrů vypíná monumentální torzo kamenného větrného mlýnu. Jde o zbytky jednoho z nejstarších, nejkrásnějších a největších větrných mlýnů holandského typu nejen u nás, ale dokonce v celé Evropě. A i zde jdeme po stopách Jakuba Krčína, alespoň jsme o tom zcela přesvědčeni. Krčín totiž nebyl pouze stavitelem rybníků a vodních náhonů, ale věnoval se také úspěšně stavitelství dvorů, ovčínů, pivovarů a také mlýnů. A protože byl v té době pravděpodobně jediný, kdo měl na stavbu tak rozsáhlého projektu v těchto místech peníze, připisuje se výstavba Příčovského mlýnu právě jemu. Větrný mlýn, připomínající v dnešní době, díky své otevřené části tak trochu koloseum má úchvatné rozměry. Jeho průměr je neskutečných 13,5 metru, šířka zdiva z lomové žuly je po celém obvodu 1.2m, zbytková výška mlýnu činí 10m. Horní část stavby měla cylindrický tvar. Dle odborníků se jedná o nezvykle předimenzovanou technickou stavbu. Z roku 1617 je dochován zápis se zmínkou, že sedm osob, které přebývají a pracují na takzvaném „Větrníku" patří mezi poddané a tento zápis odkazuje právě k mistru Jakubu Krčínu. Kdy se zde přestalo mlít obilí, není známo ale v druhé polovině 18. století byl mlýn již opuštěný a začal rychle chátrat. Mlýn je zakreslen v prvním vojenském mapování z let 1764-1767 a rozhodně stojí za návštěvu stejně jako dvě předchozí stavby.
Nad mlýnem se smráká a my odjíždíme po celodenním putování směrem k domovu. Jsme plni dojmů a tak se zpáteční cesta odehrává v plodné diskusi, jaký byl náš nejznámější rybníkář vlastně člověk. Pohledem současné doby lze rozhodně říci, že to byl nadprůměrně schopný manažer, ať byl jeho přístup ke svým poddaným jakýkoliv. I v dnešní době by patřil mezi nejvlivnější osobnosti a se svým majetkem by byl rozhodně pravidelně zveřejňován ve výročních zprávách Forbesu.
Na konci ledna letošního roku (přijmeme-li skutečnost, že mistr rybníkářský zemřel v lednu 1604) uplyne 420 let od jeho úmrtí. Tento výjimečný člověk dokázal to, co málokdo před ním. Z průměrných měšťanských poměrů se vypracoval téměř až na úroveň tehdejších šlechticů, ačkoliv získal nejvyšší titul regent (vrchní správce veškerého panství). Ano, až tak je třeba pohlížet na jeho osobu. Mnoho šlechticů té doby je dnes prakticky zapomenuto ale Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan zná u nás prakticky každý.
Dnes by byl zapsán v Guinnessově knize rekordů, neboť vybudoval něco naprosto unikátního. Největší rybník na světě – Rožmberk.
Děkuji kamarádům Danovi a Petrovi, že jsem s nimi mohl strávit tak příjemný a zajímavý den. Roman
Zdroje: wikipedie.cz , kudyznudy , archiv kostelnice p.Barbory , památkový katalog, Petrovicko, přímé vyprávění
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Pěknej příspěvek 
👍
Hezký článek Romane 👍 
Romane, jako vždy krása! :)
Děkuji pěkně všem.
Kim - ano, viděl jsem. Nádherný dokumentární seriál ale provázet ho měl někdo, kdo dokáže takovou věc namluvit. Např. Viktor Preiss nebo Pavel Rímský by tomu dali potřebnou úroveň. Projev pana Otomara Dvořáka je kulantně řečeno kostrbatý. Jinak odvedl naprosto špičkovou práci a seriál stojí za shlédnutí.
Elmara - tak to mě Marku moc těší, dík
Ještě bych rád uvedl, že článek je napsán celý čistě mými slovy. Pouze historická fakta jsem převzal z uvedených zdrojů.
Že jsi to napsal vlastními slovy, tak to pro mě osobně má takový článek přidanou hodnotu a je to fajn
Ohledně toho, kde má být Jakub Krčín pohřbený, tak wiki zmiňuje to, že je pohřben asi v kostele sv. Vavřince v nedaleké Prčici, kde bylo v roce 1954 nelezeno torzo náhrobní desky se jménem Krčín.
Ty zmiňuješ v článku latinský nápis na mramorové desce, ve kterém má být zašifrováno místo hrobu Krčína, to je tedy ta samá a tatáž deska nebo se jedná o dvě desky, kdy ta jedna deska je v tom kostelíku u Obděnice?
Rímský i Preiss se poslouchají krásně, ale pro mě top je Alfred Strejček, ten dokáže svým hlasem z průměrného dokumentu udělat skvost 
Marky, v Prčickém kostele jsem nebyl.
Ale deska, o které píši je v Obděnickém kostele naproti oltáři. Zda je totožná v Prčici netuším, tam jsme Krčína „nestopovali“
Nicméně, jak uvádí pan Otomar Dvořák ve své dokumentární sérii, vypadá to, jak kdyby to Krčín udělal záměrně. Kostely, deska, šifry, prázdný hrob. Prázdný hrob, který zcela záměrně v Obděnicích nechal postavit a pro sebe připravil. Jo to neskutečně zajímavé a tajemné, Jakub Krčín je velmi zajímavá postava našich dějin. Co on za svůj život všechno dokázal, co všechno nám zanechal. Většina lidí prožije svůj život a nezůstane po nich jediný zápis. Krčín doslova obtiskl své charisma do tváře české země.
Romane, ok, předpokládal jsem to, ale pro jistotu jsem se zeptal
Určitě, Jakub Krčín byl borec.
👏👏👏Velice slušně popsané.. Za článek se ti klaním,až k zemi.Nádhera..
Krásný bádání klucí, a ještě líp napsáno...👍🙂
Díky za článek Romane 👍🙂
Marky - ano, byl to borec.
Vendo, díky
marhula - musíte naplánovat s odyssem na jaro zase nějakou „pátračku“.
Tohle fakt nemělo chybu a to, že jste dokázali domluvit setkání s kostelnicí a s majitelkou vodní tvrze mělo hodně velký náboj. Obě ženské moc příjemné ale z kostelnice vyzařovalo takové upřímno a teplo. Bylo znát, že je holka z Jižní Moravy 
Ahoj borče. Já když tě loni poprvé viděl, prostě zdání klame. Zvláštní je, že já sem moc v lidech nemýlím. Primárně mě původně zajímaly ty brakteáty. Ale už v tom létě jsem pochopil, že nejsi lojza z horní dolní. Proto jsem ti volal aby jsi s námi j e l ty Obděnice a Křepenice. A opět jsi mě příjemně překvapil. Ale tenhle článek mi doslova vyrazil dech. Je skvělé a poutavě napsán. Já už vím že jsi napsal několik desítek článků do různých časopisů. Takže vynikající. Je to vážné skvěle napsáno. Vrána kouká, Odysseus žádné. Já mám do jednoho časopisu v noci odevzdat článek o popelnicových polích. A teď když čtu svůj, tak ho musím předělat aby byl taky tak dobrý. Děkuji ti za článek, za informace během výletu a za příjemný den a pohoštění. Další akce bude do 14 dní. Vyšebrodsky klášter a cisterciaci. Měj se Namorem a ještě jednou dík.
Čau Petře. No jasně, zdání strašně klame a než vlastně člověk promluví, protistrana už má hotový profil na první dobrou. Co myslíš, že se honilo v hlavě mě, když jsem tě v létě viděl - Jéžíšmarja..., to je nějaký chuligán Ale utěšoval jsem se, že to snad nebude tak zlé, neb jsem tě znal trochu z LP, znal tvoje názory a tvůj přístup k historii. No a když jsme pak sedli, dali pivko a počali rozpravu, byl první dojem ten tam a už to bylo jen dobrý
Jářku..., první dojem je zkrátka potvora. Vezmi si třeba píseckého archeologa Martina P.
Toho potkat a neznat ho, dám mu pětikorunu, ať si jde koupit rohlík. A jaký je to vzdělaný člověk.
Prostě každý nějak vypadá. Já tomu ještě záměrně v diskusích dodávám častými řečmi o slepicích punc ryzího vidláka, kterému čouhá sláma z gumaček. Ale to já rád
Jinak, zas tolik článků jsem nenapsal, to bys mě přechválil. Psal jsem v letech 2015 - 16 články do regionálního tisku o ztracené Vltavě a pak o historii rybářského sportu. Takže pouze regionální tisk a LP.
Děkuji ti za mimořádné hodnocení, kterého si náramně považuji.
Ale teď přemýšlím, že jsem se asi neměl tak snažit. Teď abych psal reporty z každého vejletování s vámi.
A nějak tlačíte na pilu - za 14 dnů
Měj se krásně a taky dík.
Hezký článek Romane, pěkná výprava, kluci.
Parádní počteni a hezká výprava
Krčín byl hlavně dobrý organizátor a ekonom (manažer - ředitel), na kterého historie vzpomíná hlavně díky jihočeským rybníkům. Bohužel to co nevidíme, jsou ty tisíce lidí, kteří jeho sny, představy a nápady realizovali do podoby, která nám všem dělá radost dodnes...
Také se mi to moc líbilo, bravo namor, moc pěkně napsáno i s průřezem do daleké historie původního osídlení daně lokality. Dal jsi si s tím vsim hodně práce a je to vidět...
Romane, díky za skvěle napsaný článek, je to velmi zajímavé čtení. Moc dobře napsané. Jenom více takových článků. Jinak také rád poslouchám každou neděli pořad v rádiu České Budějovice frekvence 106,4. Je to s názvem Vltavín, o historii jižních čech. Ty to víš, ale pro ostatní. Každou neděli od 9.oo hodin. Ať se Ti daří.
to jsem si zase pošušňal-dík Romane
Děkuji všem pěkně za positivní hodnocení.
Sander - někdo to postavit musel, tak jako dnes
Jarynor - čistých 10 hodin.
Hledamcomuzu - Vláďo, tohle neposlouchám. Chodím každou neděli s Fanky na velký špacír, vracím se kolem poledne. Ale každou sobotu, při kydání hnoje , poslouchám rozhlas dvojku. Tam jsou taktéž moc krásný věci k poslechu, např. kriminální příběhy z doby Rakouska-Uherska. Ale ten Vltavín někdy určitě poslechnu. Díky za tip.
kocab - jéé, díík
Super článek, od tebe je ale skvělý článek předpokladem >( ne před pokladem)
Trochu si dovolím ho pohanit, podle mě to žádný mistr nebyl a o rybách toho moc nevěděl. Psal jsem v prváku seminárku o historii rybnikarstvi,, tenkrát mě to hrozně chytlo..
Zjistil jsem, že Krcin byl hlavně megaloman, postavil kolos Rožmberk a další titány jako Nevděk(Svět) a další.
Mě to přijde jen jako snaha o to být největší, aby všichni žasli, aby se tam vešlo hodně ryb, aby byli dukáty, aby zazářil před Rožmberky.
Že to rybám nesvědčí, že je lepší vybudovat rybnicni soustavu s menšími rybníky o různých hloubkách, pro různé ryby a jejich stáří,to nevěděl. (plůdek, násada, tržní, generačky)
To věděl jiný mistr stejné doby a tím byl Štěpánek Netolický.. A jeho jméno skoro nikdo nezná. Mám pocit že i zlatou stoku po Krčínovi dostavěl a rybnicni soustavu vybudoval jak ji známe dnes..Jeho rybníky nezaplavují vesnice jako Svět nebo Rožmberk..
Článek je o hledání Krčínova hrobu, tak sorry, že jsem trochu odbočil. Měj te se pěkně
Tak to bylo obráceně.. Netolicky byl dřív a Krčín na něj navazoval..omluva, už si to moc nepamatuji ale, že to byl megaloman a o rybnikarsrvi moc nešlo, podle mě je tak..
zahajda - díky moc.
Ano, Netolický není tak známý jako Krčín, ačkoliv má „na kontě“ také spoustu krásných a funkčních staveb jako např. Zlatou stoku, která funguje dodnes. Krčín byl ale o fous progresivnější, výraznější. Šel tvrdě nejen za svým posláním ale i za budováním své prestiže, svého jména. Proto je dodnes jeho jméno pojem.
Je zajímavé, jak obrovskou rozlohu měla vodní plocha na našem území v 16. století a jakou má dnes.
Je to 180 tisíc ha vs. 52 tisíc ha, tedy v současnosti téměř 4x menší plocha. A odvodňování naší krajiny vytrvale postupuje a kapsy se plní.
Když to člověk vezme, co rybníků, rybníčků a tůni se v krajině nacházelo před 40-50 lety. Na mnoha těchto místech stojí budovy, markety, benzínové pumpy a nebo obrovské haly. U nás postavili na mokřině velkou halu na autobaterie. Injektážemi do podloží napumpovali beton a na těchto pilotech teď hala stojí.
Majitel vyhrál nějakou cenu za nej design budovy, všichni si namastili kapsy ale, že ta mokřina napájela rybník, který teď vysychá nikoho nezajímá. Takový už je svět (s malým s)
Jo, s těmi rybami máš pravdu. Když jsem psal článek, dostal jsem se také k informaci, že Rožmberk jako rybník takový není dobrý na chov ryb. Je příliš hluboký, voda se špatně prohřívá a tím pádem pro produkční chov ryb ne zcela vhodný.
Ale v době svého vzniku měl neuvěřitelných 1.000 hektarů! Orlická přehrada je jen 2,5x větší ale zase má mnohem větší hloubku téměř po celém toku (až 74m). Je to vážně zajímavé dílo.
Na rozdíl od Krčína je ten, kdo nechal postavit tohoto zaniklého rybničního giganta neznámý...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Blato_(rybn%C3%ADk)
Platí to, co napsal Zahajda, Krčín byl "megaloman", který z rybářského pohledu stavěl neefektivní vodní díla, která se do dnešních dnů zachovala hlavně z důvodu, že jejich dna jsou písčitá a neúrodná, takže v době masového rušení rybníků se nevyplatilo je vysušit a přeměnit na pole tak, jako třeba v Polabí...
Nebýt Rožmberku, tak Krčína neznáme ... samotný Rožmberk je v jedna z prvních přehrad, která je na svou dobu geniálně postavena, hlavně díky Nové řece... pokud by ta nebyla vybudována společně s rybníkem, tak by měl po každé větší vodě protrženou hráz...
Z trochu jiné doby je například zajímavý a pro naše rybníkářství významnější Josef Šusta, takže pro inspiraci k dalším toulkám
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_%C5%A0usta_(rybn%C3%ADk%C3%A1%C5%99)
Sander - nesouhlasím. Tenhle názor je povrchní, nezlob se.
Za prvé je třeba si říci, že mnohé rybniční soustavy na Lužnici byly vybudovány také k tomu, aby Krčín zabránil opakujícím se devastujícím povodním z rozvodněné Lužnice. Např. jeho propojení Lužnice s Nežárkou bylo naprosto geniální a umožnilo samovolné přepouštění velké vody z Lužnice do Nežárky v době, kdy to bylo nejvíce potřeba. A že byl ve své době vlastně prorokem, ukázala povodeň v roce 2002. Krčín byl skvělý pozorovatel s velikou představivostí a technickým nadáním.
Rybník Rožmberk - co se týče chovu ryb, tak zde se trochu seknul. Rožmberk měl být oslavou jména Rožmberků a proto se v tomto případě Krčín „rozdováděl“. To platí i u rybníku Svět, který musel být později rozdělen na dvě části a snížena hladina vody.
A zde se znovu dostáváme k povodním a v tomto případě Svět i Rožmberk v r.2002 zafungovaly perfektně.
Díky tomu, jakým byl Krčín skvělým technikem vydržely obě hráze tisíciletou vodu a zachránily mnoho měst před povodní. Kdyby Rožmberk povolil, jezdil by na Staromáku parník. Ale nepovolil, je to neuvěřitelná stavba hodna uznání. Žádný železobeton jako dnes, poctivá kamenická práce.
Chov ryb - v době, kdy Netolický nebo Krčín stavěli rybníky, se toho o biologii kapra moc nevědělo. V té době byla produkce ryb z těchto rybníků naprosto dostačující a Rožmberkové si mlaskali. Nikdo tehdy netušil, že kapr žere plankton, bentos, že se hrabe ve dně. Že je důležitá alkalita vody a tak dále. To všechno přišlo o 2-3 staletí později. Ale jak píšu, na tu dobu dostačující.
Kam se ale posunul současný produkční chov kapra? Standardem dnešního chovu ryb je tzv. přesazení rybníků. Zcela záměrně se likviduje naše příroda, její rozmanitost. Do rybníků se vypouští prasečí kejda z důvodu úživnosti, překrmuje se a voda je plná dusíku a fosforu. Z rybníků jsou špinavé, zakalené stoky plné sinic a řas.
Jak jsem již napsal, současná plocha rybníků je 4x menší než v 16.století ale i přes tento fakt je současná produkce kaprů vyšší než v tom 16.století. Kapří rozrývají ve velkém vodní dno a proto mizí přirozená vodní vegetace důležitá k udržení ekosystému. Kdyby to zmínění pánové rybníkáři viděli, bylo by jim hodně špatně. Jsme oba rybáři a tak se jistě v tomto shodneme
Za mě byl a je Krčín géniem. Člověkem, který zanechal mnoho užitečných a funkčních staveb.
V kontextu dnešní doby je to něco nevídaného a proto mu patří obdiv.
Namore - v názoru na Krčína se prostě neshodneme
Jen pro dovysvětlení, rybář už dlouho nejsem, více jak 20 let jsem rybníkář, který má na starosti něco málo přes 40 rybníků, takže vlastně takový malý Krčín a právě asi kvůli tomu co dělám a jak do toho "vidím" mám na něj trochu jiný názor...
A prosím, ne každý praktikuje to co tu popisuješ... kejda do rybníků a přesazené rybníky jsou jedna z věcí co nemám rád, i když mě z toho někteří kolemjdoucí kolem našich rybníků obviňují... na vině je často spíše naše intenzivní zemědělství a splachy ornice do rybníků nebo odpady z domácností, které vesele bez dostatečného přečištění tečou do povrchových vod 
Pokud bys měl někdy cestu do Opočně, rád tě pozvu třeba na pivko nebo něco ostřejšího a můžeme si o všem v klidu popovídat
Ať se daří a spoustu krásných cest za poznáním
Sander - to, že se neshodneme nad osobností Jakuba Krčína, to je to nejmenší.
Pokud bych se někdy vydal směrem na Opočno, ozvu se. Děkuji za pozvání
I tobě mnoho zdaru a mnoho úspěchů na poli rybníkářském. Není to rozhodně jednoduché poslání.
Ať se daří.
Pěknej článek, četlo se to jednim dechem. Bez zbytečných zatáček, kliček a uliček...jen tak dál. Navíc vy jste byli i v místech kde žil, to ta historie musí z těch míst sálat 
Jednoznačně za palec
Taky, že sálala
Měli jsme štěstí, že jsme se dostali úplně všude. Kostel jsme prolezli, co to šlo a dostali jsme se na místa veřejnosti běžně zapovězená. No a tvrz, tam to bylo ještě lepší. Paní spolumajitelka byla otevřená absolutně všemu a tak jsme prošmejdili nejenom sklepy ale i půdu Samozřejmě s jejím doprovodem. Bylo to moc zajímavé.
No a v úplném závěru jsme se dostali k ovcím a tam jsem si, jako starý zapálený chovatel, mlaskal. Třeba ty nádherné kamenné historické chlévy, v kterých jsou ovce přes zimu, z toho jsem byl úplně hotovej
Já bych měl jen tedy jednu výtku, kde je foto tý šifrovaný desky, po přečtení jsem ji tam čekal a ona nikde
Správně, velmi správně
Já tedy nefotil, fotil Dan na telefonní aparát a zrovna ta deska nevyšla 2x dobře. V kostele byla tma a navíc, deska je hodně ve stínu. Nad ní, na kůru, jsou krásné varhany.
Romane parádní příspěvek 👍, který mi v době zveřejnění nějak utekl 🤷🏻♂️
Nějak dlouho jsem tě neviděl v komentech nálezů, tak doufám kámo, že jsi ok 🤔
Do diskuze k rybníkům nemám čím bych přispěl 😁 ale plán příště navštívit vyšebrodský klášter vám musím pochválit. Byl jsem tam loni v létě a musím říct, že je to úchvatné místo s historií sahající hluboko do středověku. Zajímavý, zčásti nepřístupný areál s podzemní kryptou a místem posledního odpočinku Rožmberků a zpustlým a nepřístupným klášterním pivovarem, kolem kterého jsem brousil a hledal kudyma bych tam, coby roztržitý turista, jakože “omylem” zabloudil 😁😁😁. No nepovedlo se 😁😁😁. Ale tahle místa mě přitahují jako magnet…😉😁
Jen tak mimochodem Jakub Krčín je spojován i s výstavbou tohoto pivovaru, jak přesně - to mi není známo, ale možná že to souvisí s blízkým vodním dílem - potokem a náhonem do pivovaru (jenom moje domněnka) 🤔
Hrozně mě mrzelo, že jsem si nemohl poslechnout chorály cisterciáků, nemají to prý rádi když tam turisti zůstanou a tak nás před zahájením pravidelné modlitby vypakovali ven 🤷🏻♂️
V klášteře je toho hodně k vidění - nádherná knihovna, Závišův zlatý kříž, Vyšebrodská madona a za mě nevětší tahák - skvostný párový prsten Kateřiny Ludanic - dar Petra Voka, který je údajně pohřben s jeho dvojčetem (druhou polovinu) na ruce. Společně, po přiložení obou polovin k sobě, tvoří dokonalý šperk. Tento prsten způsobil roku 2011 velké pozdvižení, když ho při průzkumu Rožmberské hrobky badatelé objevili položený na víku sarkofágu Petra Voka. To by nebylo nic divného, ale záhadou bylo, že Kateřina z Ludanic byla pohřbena s prstenem na ruce o 10 let dříve než Petr Vok a že při předchozím kamerovém průzkumu hrobky v r. 2009 tam žádný prsten neležel a hrobka byla v mezičase hermeticky uzavřená... krásný duchařský příběh, který se povedlo definitivně rozluštit až v r. 2021.
Takže za mě je vyšebrodský klášter skvělá volba a kdybyste náhodou měli potřebu přibrat na jeho průzkum ještě jednoho darmožrouta a darmošlapa, tak se hlásím ☝️😁😁😁
Ahoj Láďo.
Díky kamaráde za komentář, jsem v absolutním pořádku. Nějak nám brzy začalo jaro a tak jsou konečně na pořadu dne tzv. vícepráce Proto chodím na LP minimálně a spíše se věnuji „začátku jara“ jak tedy pracovně tak volnočasově -chodím na ryby a pod. Vždy jen nakouknu, co je nového a zase pádím.
Vyšebrodský klášter nevím kdy, jak, co - nemám žádné informace. Co se týče mě, tak tě beru samozřejmě do party. Vo tom žádná
Měj se krásně, užívej taktéž příchodu jara a na viděnou👍
Jsem rád že jsi v poho👍
S těmi jarními pracemi máš recht, taky už se plahočím kolem zahrady a sotva to začalo, tak už toho začínám mít plné zuby 😁😁😁
Tak hezky makej 😁 a výhledově na viděnou✌️
Já jsem nadšený z každýho jara. Jaro, to je moje
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.