Super článek, všechna čest.
Psi v jednotkách SS
Kategorie: Druhá světová válka
Můj velmi dobrý známý, zvaný od dětství přezdívkou Hombré se narodil na konci třicátých let 20.st. Byl to od mládí vážně střelec, který se ničeho nebál a do každého dobrodružství šel po hlavě. Měl velmi rád psy a od dětství ho fascinovali zvláště velcí psi. Když na jaře v pětačtyřicátém táhli Němci po prohrané válce zpět do Reichu, zastavila se jedna německá jednotka tehdy u nás ve vsi. Lidé se stále Němců báli a tak hladoví a vyčerpaní vojáci dostali tam cmundu, jinde lívanec a trochu kafe.
Moje babička dostala za několik lívanců polní dalekohled Cais a když Němci přešli na druhou stranu vsi k Doubkům, aby požádali o trochu jídla, mohl Hombre nechat oči na mladém psovi plemene Německý ovčák, kterého vojáci vedli s sebou. Rádi ho rodině za kus „žvance“ přenechali. Tenhle příběh mi vyprávěl o mnoho, mnoho desítek let později již jako starý muž a tenkrát mi říkal: Romane…, to byl pes jak břitva. Nikdy v budoucnu jsem se již nesetkal s německým ovčákem tohoto typu. Vzpomněl jsem si na Hombrého, který je již na pravdě boží a připravil pro vás tento článek.
Psi byli snad jediná živá stvoření, které Hitler skutečně miloval a proto myšlenka použití bojových psů v armádě byla v jeho případě dopředu daná. Kdo by neznal legendární německou ovčandu Blondi, kterou dostal Hitler jako štěně od Martina Bormanna. Nasazení silných, inteligentních a houževnatých Německých ovčáků do nacistické idee skvěle zapadalo a proto od začátku války probíhaly v Německu velmi zvláštní experimenty zkoumající komunikaci mezi psy a lidmi. Školy podporující výcvik psů na této úrovni byly založeny již před válkou a Hitler byl využíváním psů pro válečné účely přímo uchvácen a celou dobu během války tyto školy podporoval.
Německý ovčák byl v době národního socialismu významný statusový symbol. Čistokrevný německý pes nesoucí ideální kombinaci typicky německých ctností jako je bezpodmínečná poslušnost, bezmezná loajalita, statečnost a výkon a navíc vypadá jako vlk. Samotný Hitler měl pro vlky velkou slabost. Rád se chlubil tím, že jeho křestní jméno pochází ze starogermánského Athalwolf, čili urozený vlk. Proto si v soukromých kruzích Hitler nechával říkat přezdívkou „Vlk“ a svůj hlavní stan ukrytý v hlubokých lesích východního Pruska nazval „Vlčí doupě“. Žádné zvíře nacisté tolik neuctívali jako vlka. Vlk symbolizoval „prapustinu“ Germánie a představoval pro ně něco krvelačného a neúprosného. Joseph Goebbels v roce 1928, kdy šlo o to dobít říšský sněm, řekl: Nepřicházíme jako přátelé. Přicházíme jako nepřátelé, jako když se do ovčího stáda vkrade vlk. Tak přicházíme. To vše hrálo hlavní roli v propracované německé propagandě.
Nyní již přejděme k meritu věci a vysvětlíme si účel a použití německých ovčáků v jednotkách SS. Během nacionálně socialistické diktatury se systém služebních psů v německé armádě výrazně rozšířil poté, co byl v roce 1936 jmenován šéfem policie Heinrich Himmler. V květnu 1942 Himmler nařídil reorganizaci systému služebních psů všech SS a policejních institucí a za tímto účelem jmenoval zástupce pro systém služebních psů u Reichsführer SS. Zástupcem pro výcvik služebních psů byl jmenován Franz Mueller, uznávaný německý lesník a kynolog a bylo zřízeno hlavní oddělení tzv.Ochranní a pátrací psi. Mueller rozšířil toto hlavní oddělení na centrální zařízení Waffen-SS. Od července 1942 se jmenovalo „Výukové a zkušební oddělení služebních psů Waffen-SS. Bezpečnostní policie měla vlastní školu služebních psů v Rahnsdorfu u Berlína, pořádková policie měla zázemí v Grünheide. Franz Mueller byl zodpovědný za všechna tato tréninková centra.
Himmler vyjádřil své představy o používání psů v koncentračních táborech a agresivní německý ovčák nastupuje službu. Představa Himlera byla taková, že psi musí být vycvičeni tak, aby z nich byla tak divoká zvířata, jako jsou lovečtí psi v Africe. Musí být vycvičeni, aby odtrhli každého od svého chovatele. Psi měli být cvičeni tak, aby neustále kroužili kolem vězňů jak kolem stáda ovcí a dokázali jim bránit v útěku. Strážný s několika psy měl být schopen bezpečně uhlídat až sto vězňů. Např. jen v Sachsenhausenu byly vybudovány boudy pro přibližně 200 psů a uvádí se, že do Wehrmachtu bylo „odvedeno “ téměř 250 000 psů.
Ale opusťme koncentrační tábory a koukněme se na další využití německých ovčáků v německé armádě. Nesmíme zapomenout na cílené nasazení psů na samém bojišti II.sv.v. Byly pravidelně pořádány kurzy psovodů za účelem vycvičit psa pro přenos informací a munice např.u pěchoty, pro tahání nosítek pro potřeby zdravotníků, jako stopovací psi u průzkumníků, vodící psi pro válečné invalidy a pro samotné strážení jednotek. Německý ovčák sloužil i u severských divizí v Norsku a Finsku a SS cvičila své psy jako „živé zbraně“ naložené výbušninami proti tankům, kulometným hnízdům a dalším cílům. V roce 1944 bylo vyrobeno na popud Franze Muellera 300 lehkých saní z kompozitních materiálů a tyto saně a psi byli k dispozici Wehrmachtu, který kvůli nedostatku paliva nedělal již téměř žádný pokrok „na východě“.
Když se v dubnu r.1945 Rudá armáda blížila k úkrytu Adolfa Hitlera, posílilo Hitlera v jeho rozhodnutí nedovolit zajetí sebe, své ženy a ani svých psů. První kyanidovou kapsli dostala za účelem vyzkoušení fena Blondi, její štěňata zastřelil Hitlerův osobní psovod feldwebl Fritz Tornow v zahradě komplexu bunkrů poté, co Hitler a Braunová spáchali sebevraždu.
I tak děsivá může být historie psa v případě použití v armádě. Německý ovčák je dodnes pro svou variabilitu nejoblíbenějším psím plemenem na světě a pro své naprosto ideální vlastnosti má pevné a nezaměnitelné místo v ozbrojených složkách po celém světě.
Zdroje: www.mdr.de, wikipedia.org, www.goethe.de, youtube
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Krásný článek Romane. Jo jo, pro německé ovčáky jsem měl vždycky slabost 
Nechci být nevděčný, dal sis s psaním práci. To, že skopčáci všeobecně a velmi rozšířeně užívali psy je všeobecně známé, spíš jsem čekal, že tam budou uvedené jiné fakty a něco kolem toho, např psí známky apod, třeba že po tom psovi něco takového zbylo. To jen tak poznamenávám. Mám třeba jakousi známku se slepicí s větrníkem, číslem a je na ní Olmütz, ale nikdo neví o co jde. Domněnka je, že právě by mohla být psí armádní.
Takže pěkné Svátky, slunce v duši, ať se daří 😉
Áá..., už je to tu.
Markoman,Marky, Idler - díky.
Marky - před současnou fenou BOM jsem měl NO, takže to mám podobně 😉
Idler - chápu tě samozřejmě ale pochop i ty mě, že téma nelze zpracovat komplexně tak, aby byl spokojen každý. Navíc o válečných psích známkách nevím vůbec nic.
OK, čekal jsem třeba že po tom psékovi jako břitva něco zbylo, nebo jeho širší příběh po tom co přešel na “správnou stranu” (od SS?). Tak se na mě nezlob no 😉
Aha,teď jsem tě teprve pochopil.
Četl si úvod a dle toho očekával širší pojednání o psovi Hombreho.
Tak bohužel nic víc než obecnou informací nemám,dokonce jsem zapomněl i jméno dotyčného psa.
A není se za co omlouvat, v pohodě
Trochu to doupřesním, pes Hombreho měl potomky a jedna fenka z jeho rodové linie se ocitla u mě doma. Byla tak ostrá, jako její praprapředek, ta si dokázala zjednat u cizích respekt.
Bohužel už pár let je v psím ráji.
Že by až taková náhoda?? Tomu se mi nechce věřit 
Napiš křestní jméno Hombreho.
https://www.warrelics.eu/forum/erkennungsmarken-id-discs/german-dog-tags-dogs-please-look-828927/
https://cz.pinterest.com/rebcwcol34/ww2-german-soldiers-with-dogs/
https://www.pinterest.de/search/pins/?q=wehrmacht%20hunde&rs=typed
https://digitalcosmonaut.com/ss-hundeschule-sachsenhausen/
https://www.valka.cz/SOV-DEU-Pes-miner-t18798
https://www.reddit.com/media?url=https%3A%2F%2Fi.redd.it%2Fhfudp341ovh61.jpg
... ale namor, já Hombreho neznám, jen náhodou jsem si před x lety pořídil NO.
Chtěl jsem kluka a při předvýběru si mě označila holka, no a když byla štěňata odstavena, tak jsem si pro "něho" dojel a až doma se zjistilo, že je to holka. Dokonale všechny zmátla, včetně chovatelky.
Tak dostala jméno viz můj nick.
Romane, já jsem měl tři NO a ještě k nim připočítám 4., pro kterého jsem si jel na Grabštejn a měl jsem ho celou vojenskou službu... 
JackWhite - píšeš, cituji: ...pes Hombreho měl potomky a jedna fenka z jeho rodové linie se ocitla u mě doma. Zcela evidentně z takové věty vyplývá, že bys musel znát nejenom jméno toho psa ale i jeho rodokmen. Takže náhodou náhodný NO nebude z rodové linie Hombreho psa. Souhlas?
MarkyMark - takže v podstatě celý život se zabýváš NO, neb 3x NO v řadě za sebou znamená min. 30 a víc let. Hehous, lázeňský švihák - tady vidíš, že i anonymní internet dokáže přenášet jisté vlny a proto si s Markym tak notujeme a A ty jsi se nám posmíval a přitom si taky „pejskař“ 
Tien - musím říct, že informace na cizojazyčných webech dokážeš vypátrat jako nikdo jiný. Co mě to dalo práce dopátrat se nějakých informací, z kterých bych pak slepil trochu smysluplný článek.
Díky namore. Je to taková síla zvyku.
On je to bohužel takový smutný standard,že až na pár čestných vyjímek/specializovaných webů, se toho u nás dá dohledat překvapivě málo. Často až žalostně málo nebo eventuelně vůbec nic.
To stejné platí i pro muzea nebo jejich "jakože"databáze.
Na českých stránkách je to slabé a tak jsem pátral na německých. Pokud člověk nezná ta správná klíčová slova, něco vypátrá ale není to žádná sláva. Mnoho stránek je chráněno přihlášením - např. jako pinterest.com z tvého druhého odkazu a tak se k tomu našinec nedostane.
A nebýt hodného strejdy Googla, (který vše bez problémů přeloží) nedozví se člověk nic, pokud nevládne jazykem jiných kmenů.
Pěkný příběh i článek
Jednu psi znamku ss mam v nalezech. Pod titulkem K9 SS.
Romane moc pěkný článek palec nahoru.
to : VendelinDindung- ahoj já byl v 89-90 dozorčí psince v Hronsek u Bánské Bystrice a za mně se dva dovezli z Grabštejna.
Pěkně jsi to sepsal 👍👍👍
Romane, dá se říct, že jsem měl celý život NO, akorát ten první, ten žil velmi krátce 
kocab - jo jo, jezdívalo se pro psy do Grabštejna z celé republiky
https://www.detektorweb.info/clanek/pes-s-blesky
Možná už z jara,pokud všechno dobře půjde bude NO doma.Parádní článek.
Děkuji všem za positivní hodnocení a přeji hezkou neděli.
Romane děkuji za článek a fotky.Už jsem nějaký ten týden(měsíce a víc) inkognito a jako každý osvč nemám čas.Tak jsem se odkopal se znovu přihlásit.Německý ovčáci jsou moje topka.Naše Roxy už je tam nahoře.Ale když doma přišla řeč nad dalším parťákem já chtěl belgičáka a Kláry zase Fricka.No máme zase fricka Adoptovali jsme dvouletou fenku s rodokmenem delším než si pamatuju(odpadá cvičák,nekouše boty,má ráda děti,byla u policajtů,,poslouchá na slovo-pro nás bez starostí.)Je to zlato a teď mi leží na dílně u nohou.Pár hledaček za sebou a užívá si to.Jen je vtipný jak se ten standart NO za těch cca 70-90 let změnil.Kdo má NO tak to vidí.Němci v roce 30-45 prominou ale pro nás dnešní vlastníky NO jsou ty jejich prckové a kříženci Ale jasně ta rasa se formovala a těch 80 let je moc.Roxy měla 38 kg a štěňata chtěli policajti a Afrodite na jenom cca 29 kg a není tak ostrá.Přesto obě byly/jsou skvělí partáci.Jestli je Fany stále zdráva tak jí zdravíme.A Romane budu počítat až na konci roku ale u vody jsem byl 40x a asi i víc.Takže snadno nic nenacházím 
Jirko ahoj, dík za zajímavou reakci. Vezmu to tak nějak postupně.
NO jsou vážně skvělí psi a jejich povaha a naturel mohl by býti vzorem dalším psím plemenům. Dobře to ti Němci „uvařili“. Na rozdíl od malinois vydrží delší dobu bez problémů v nečinnosti, nedělá jim problém tvrdší drajf a snadněji si sednou s kynologem začátečníkem. Velmi dobře se cvičí, jsou velmi inteligentní.
Prostě psí ideál. Pohyboval jsem se cca 15 let s myslivci, měl jsem loveckého psa a v porovnání s ovčáckými plemeny jako NO nebo BOM jsou lovečtí psi obecně blbci (majitelé loveckých psů prominou). Když jsem se byl podívat před lety na podzimních zkouškách ohařů, nechápal jsem jak většina z nich nedokáže splnit jednoduchý úkol s aportem přes překážku (vykopaný cca metr široký příkop). Fanky to nikdy nedělala a ten den to po ukončení zkoušek dala bez problémů za 1/4 hodinky.
BOM je povahově a schopnostmi prakticky stejný jako NO ale pokud bych je měl jednoduše porovnat v duchu článku, tak NO je normální voják a BOM voják na pervitinu. Hůře se cvičí, absolutně nezvládá dlouhodobou nečinnost a pro začátečníka absolutně nevhodný. Proto je škoda, že sis neprosadil svou. Máš předchozí zkušenosti s NO a pro člověka tvé energie, který je v jednom kuse v přírodě společník zn. Ideál.
Moje manželka také nechtěla malinoise ale dnes na ni nedá dopustit a až Fanky jednou dožije svůj psí život, pro nás už není jiná volba.
S tím standardem máš pravdu, také jsem si toho na fotografiích všiml. Drobnější psi roztodivných barev (v porovnání s dnešním NO standardem. Moje fena NO měla 42 kilo, černo-žlutá klasika.
Ryby letos supéér. Celý podzim jsem se věnoval dravcům a slušný průměr hlavně u štik. A na ryby jdu i dnes, mám už dovolenou. V 9 hodin odjíždím na Otavu, mám v kotelně rousnice a rád bych udělal pár pěkných záběrů. Fanky jede samozřejmě se mnou (jak jinak). Před 5 dny oslavila deváté narozeniny a je stále ve velmi slušné psychické i fyzické kondici.
Zdravíme vás všechny (i pejska samozřejmě) a mám radost nejen z vašeho nového parťáka ale i z těch vycházek, které si letos udělal za rybami👍Mějte se krásně.
namor,super dík,at se daří na rybách.
Díky kolegáčku a dobrý výběr, až pojedeš pro nového psího parťáka👍
Apropo..., na Otavě jsem shořel jak pověstná zápalka. Sněhová voda je velký špatný, zítra opravný pokus na Orlíku
Pěkný článek, Romane.
Německý ovčák je úžasný plemeno. Mám takový názor, že čím méně se pes podobá psovi (vlkovi), tím hůře. My mívali ale doma vždy křížence. Riki je kříženec holandskýho ovčáka a retrívra. Chytrej pes a miláček dětí. Teď by mohlo zaznít "Jakej pán, takovej pes" . Ovšem zrovna včera mi mladší dcerka říká: "Tati, já Rikiho miluju". Já na to: "A miluješ i tatínka?" Dcerka: "Tátu přece nemůžu milovat".🤦♂️
Nechtěl bych být bez psa.
Jendo ahoj a díky.
Prvně k tomu názoru: ...čím méně, tím hůře. Např. naše národní plemeno ČSV - podobá se vlku jak žádný jiný pes na světě a aby také ne, když se jedná o přímé křížení mezi NO a karpatským vlkem. Exteriér naprosto unikátní, překrásný pes s jantarovýma očima, které zdědil po svém divokém předkovi. Ale povaha? Naprosto komplikovaná. Ačkoliv je v dnešních chovech krev již značně „naředěná“, stále je tam té vlčí dost, což přináší různá úskalí. Jinak za mě - nejhezčí a nejzajímavější plemeno psa co znám, ale sám bych si jej k vůli té jeho komplikované „vlčí“ povaze pravděpodobně nepořídil.
Dcerka jako zajímavý myšlenkový pochody. Je vidět, že nad věcmi přemýšlí
S poslední větou naprostý souhlas.
Já měl na mysli hlavně podobu exteriéru plemene. Pes, který je menší než kočka, nebo pes větší než malej kůň.
Jak píšeš o ČSV, tak jsem si vzpomněl na motto, které použil J.Beneš na konci knihy o svých zkušenostech z koncentráku: "Vlk zůstane vždycky vlkem". On tím tehdy myslel Němce.
Tak to jsem tě špatně pochopil, s tímhle samozřejmě souhlasím bez připomínek.
Jinak toulky kolem vod či po lesích a luzích se psem po boku je moc krásná věc. I ten největší „člověčí“ kamarád dokáže podrazit. Pes nikdy.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.