Studie: Beethoven byl plný olova, ale to ho nezabilo

Nedávná vědecká studie přinesla překvapivé výsledky o zdraví slavného skladatele Ludwiga van Beethovena. Analýza pramenů jeho vlasů odhalila vysoké koncentrace olova, arsenu a rtuti. Obsahovaly až stonásobně vyšší hodnoty olova, než je dnes považováno za bezpečné. Působily dlouhodobé zdravotní komplikace, ale samy o sobě geniálního skladatele nezabily.

Vědci z Ira F. Brilliant Center for Beethoven Studies na Státní univerzitě v San Jose odebrali vzorky pěti pramenů vlasů, které analýza DNA prokazatelně určila jako Beethovenovy. Následně je podrobily testování na obsah jedovatých látek: „Výsledek byl ohromující. Jeden z Beethovenových pramenů měl 258 mikrogramů olova na gram vlasů a druhý 380 mikrogramů, řekl Paul Jannetto, ředitel laboratoře.

Normální hladina ve vlasech je přitom méně než 4 mikrogramy olova na gram. „Určitě to ukazuje, že Beethoven byl vystaven vysokým koncentracím olova. Toto jsou nejvyšší hodnoty ve vlasech, jaké jsem kdy viděl,“ vysvětlil Jannetto s tím, že Beethovenovy vlasy obsahovaly 13x vyšší hladinu arsenu nad normu a 4x vyšší hladinu rtuti. „Ale zejména vysoké množství olova mohlo způsobit mnoho jeho onemocnění,“ dodal.

Z analýzy vědci spočítali, že koncentrace olova v Beethovenově krvi mohla být 69 až 71 µg/dl. Je to několikanásobně vyšší než normální hladina olova v krvi u dospělých, ale přesto není dostatečně vysoká, aby byla považována za jedinou příčinu jeho smrti.

„Ačkoli zjištěné koncentrace nepodporují představu, že expozice olovu způsobila Beethovenovu smrt, mohlo to přispět k dokumentovaným onemocněním, které ho sužovaly většinu jeho života,“ řekl Nader Rifai z Harvard Medical School. „Věříme, že je to důležitý díl složité skládačky a umožní historikům, lékařům a vědcům lépe porozumět lékařské historii velkého skladatele.“

Skladatel trpěl nedoslýchavostí už od jeho dvaceti let. Vysoké hladiny olova působí negativně na nervový systém, což mohlo způsobit nakonec jeho absolutní hluchotu. Také poškozují játra a ledviny, což mohlo to také hrát roli v některých jeho dalších problémech, jako deprese, změny nálad, výpadky paměti a chronická nemotornost. Trpěl také chronickými gastrointestinálními potížemi (bolestivé křeče v břiše, plynatost, průjem).

Vědci předpokládají, že hlavním zdrojem těžkých kovů bylo víno, které Beethoven konzumoval. V 19. století bylo běžné, že se do vína přidával octan olovnatý, tzv. „olověný cukr“, aby se zvýšila jeho sladkost. Navíc bylo víno fermentováno v kotlích pájených olovem, které se při stárnutí vína vyluhovalo. Zátky na lahvích se před naražením na láhev máčely v olovnaté soli pro lepší utěsnění. Beethoven pil velké množství vína, protože věřil, že je dobré pro jeho zdraví. Nicméně i proto, že se na něm postupně stal závislým. V posledních dnech před jeho smrtí mu přátelé podávali víno po lžičkách.

Beethoven žil v době, kdy znalosti o toxicitě těžkých kovů byly velmi omezené. Lékaři tehdy nevěděli, jaké riziko představuje dlouhodobé vystavení těmto látkám. Výsledky studie poskytují nové poznatky o životě a utrpení jednoho z největších skladatelů všech dob. Objev těžkých kovů v Beethovenových vlasech přináší nový pohled na jeho celoživotní zdravotní problémy a možné příčiny onemocnění. Pomáhá lépe pochopit, jak mohl být život velkého skladatele ovlivněn faktory, které dnes považujeme za samozřejmé.

Roman Němec

Zdroje: sjsu.edu/beethoven, artdaily.com, livescience.com, academic.oup.com

Beethovenovy prameny vlasů

Beethoven

Beethoven - kresba českého malíře Antonína Machka