Zubní kámen, parodontóza i poslední jídlo: Žvýkačka s otisky zubů z doby kamenné jako konzerva DNA

Zhruba před 9 700 lety tábořili na západním pobřeží Skandinávie mezolitičtí lovci a sběrači. Ve skupině byla také mládež, která žvýkala pryskyřici. Před třiceti lety na stejném místě proběhl výzkum, který odhalil 1849 pazourkových artefaktů a 115 kusů pryskyřice. Nyní jejich analýza DNA přinesla fascinující a detailní informace o tom, co mládež onoho dne před 9700 lety jedla, v jakém stavu se nacházel jejich chrup a ústní mikrobiom, či odkud jejich předci pocházeli.

Mezolitická lokalita Huseby Klev leží severně nedaleko Göteborgu. Některé kousky pryskyřice nesou otisky zubů dospívajících dětí. Analyzované vzorky pryskyřice byly vyrobeny ze smoly z březové kůry, o které víme, že se používala jako adhezivní látka při výrobě kamenných nástrojů již od středního paleolitu. V tradičních společnostech se však také žvýkala pro rekreační a léčebné účely.

V některých vzorcích pryskyřice byla polovina extrahované DNA lidského původu. Je to mnohem větší množství, než jaké jsou nalézány v kostech a zubech. Jedná se o jeden z nejstarších lidských genomů ze Skandinávie. Má zvláštní profil předků mezi lovci a sběrači, kteří tam kdysi žili. Detekována byla jak mužská, tak ženská DNA. Archeologové se domnívají, že teenageři žvýkáním připravovali lepidlo pro použití při výrobě nástrojů, například k připevňování kamenné sekery na dřevěnou násadu.

Část DNA pochází z organismů, jako jsou bakterie a houby, které se do smoly dostaly později. Část však patřila bakteriím lidí, kteří ji žvýkali. A dalším obsahem byl materiál, který člověk pojídal, než se rozhodl žvýkat smolu. Rozbor všech těchto částí DNA byl velice složitým a náročným procesem, při kterém musely být uplatněny nejnovější technologické postupy.

Vědci při tom objevili bakterie ústního mikrobiomu, což je řada přirozeně se vyskytujících mikroorganismů nacházejících se v ústech. Našli se také stopy bakterií podílejících na vzniku zubního kazu (Streptococcus mutans) a systémových onemocnění, jako je zejména pro děti nebezpečná Hib a také endokarditida. Našly se také bakterie, které mohou způsobovat abscesy. Množství dalších bakterií je spojováno s vážným onemocněním dásní – paradentózou. Když vědci využili metodu strojového učení (v tomto případě techniku zvanou Random Forest), dospěli k závěru, že jedna z dívek trpěla paradentózou s více než 75% pravděpodobností.

Krom bakterií byla také objevena DNA vyšších organismů, zejména jelena obecného, pstruha obecného, kachny divoké či stopy lískových ořechů a jablek. Tato DNA pravděpodobně pocházela z materiálu, který teenageři snědli před žvýkáním pryskyřice. Bylo také objeveno značné množství liščí DNA, ale interpretovat ji jako potravu považují vědci za nejisté. Mládež mohla žvýkat šlachy a srst z lišek při výrobě oblečení a nebo se liščí DNA dostala do pryskyřice při teritoriálním značení až poté, co byla vyplivnuta.

Pro odborníky jsou tyto poznatky velkým krokem k pochopení fascinujících záznamů lidské kultury z doby kamenné. Studia zjištěné informace srovnávala s výzkumy v jiných částech Evropy a pomohla tak mapovat přesun lidského genomu z východních částí Evropy do Skandinávie. Pokud se metoda začne využívat i při jiných výzkumech a oblastech archeologie, může přinést další nové fascinující objevy a informace.

Roman Němec

Zdroje: phys.org, archaeology.org, nature.com, cosmosmagazine.com

zpracování surovin pří výrobě zbraní z kamenných nástrojů, jelenních šlach a smoly

naleziště v husebe klev

odlitek a otisk zubů z pryskyřice - dospívající ve věku mezi 12 - 14 lety