Lesní odměna za boj s kloši!

Když štěstí sedne na vola, aneb udatný boj s kloší armádou...

 Den jako malovaný, slunce pralo už od rána a já nedočkavě čekal až Wendis přijede k mému baráku. Wendis přijel a já letěl ze schodů jako splašený, div jsem nerozsekal květináče u okna! Radost byla obrovská, byla to přeci první hledačka s Wendisem, takže nadšení bylo na místě. Vyrazily jsme tedy na první vytipovanou lokalitku. Po příjezdu jsme rychle vyskákaly z auta a vzaly berle do rukou. Lesík nám vydal krásně rozmanitý odpad! Tu malinkatý drátek, támhle stará keltská krabička od cigaret, zřejmě samotného otce Kelta a o kousek vedle nádherně vypadající víčko od zavařeniny. Došly jsme k závěru, že takto to nepůjde a zvolily jsme druhý plán a vyrazilo se do mého revíru. Po příjezdu nás uvítalo pěkné panorama krajiny a doslova šílený pařák. Vběhly jsme do nejbližšího lesa a to byla chyba. Zapomněl jsem Wendisovi říci menší detail, a to, že kraj lesíku je zaneřáděný bordelem z bývalého německého lazaretu, který je doslova rozbourán po docela velké ploše. Detektory hrály pěkně do rytmu a vypadalo to, jako by začal disko fesťák. Chyběl už jen Majkl Davidů a jeho céčka. Když jsme se posunuly více do nitra lesa, bordel ubýval a každý signál teď mohl znamenat pěkný nález. Bohužel, lesní porost byl proti, a proto jsme se musely prodrat jako obrněná brigáda hustým porostem, který nás nechtěl vpustit dál. Po překonání i této nástrahy zavládl hrdinný boj s klošáky, kteří nás nečekaně přepadli. Drželi se zuby nehty na našich oděvech a každým krokem jich přibývalo a přibývalo. My jsme ale statečně hledali dál a po necelé půlhodince jsem zaznamenal pěkný signálek. Byl to knoflík s číslem 15, zřejmě RU pluk, který se mi ale po vyndání doma z kapsy pomalu rozsypal v rukou. Ale abych nepředbíhal, po nálezu knoflíku jakoby naše berle držely bobříka mlčení a jediné co bylo slyšet,  byl nasraný  štěkot psa z nedaleké zahrady. Za pár minut se se signálky roztrhl pytel, ale jediné co jsme vykopaly, byl všudypřítomný bordel. Horko se stupňovalo a Wendis měl každou chvilku plný ksicht pavučin.  Řekly jsme si, že pohneme trochu a postoupíme dále do lesa. Wendis se mi trošku vzdálil a zápasil s kamenitou půdou a já zkusil projet celkem dost používanou cestu. Po chvíli mne zaskočil celkem slušný signál hoden zmuchlaného alobalu od čokolády. Vytasil jsem lopatku a tvrdě zaryl do hlíny. Mé běsnění zastavil až velký kámen v díře. Páčil jsem ho ven co to šlo. Po chvílí už byl venku a z hlíny vyčuhoval kousek něčeho. Tak jsem hrábl lehce do díry a vzal to do ruky. Na první pohled to vypadalo jako zmačkaná tuba od krému, ale po pečlivější očistě a zkoumání na mne vykoukl odznak. Nevím proč, ale ani jsem neměl radost, jakoby to byla rutina a tento odznak byl jeden z mnoha, ale je pravda, že odznaků moc nemám. Zřejmě bylo mé chování zapříčiněno velkým vedrem, které postupně ničilo mé buňky mozkové. O Wendisovi nemluvě. Každou chvílí  měl na ksichtě nalepenou pavučinu, jak to ten chlap dělá. Po tomto nálezu se na nás štěstí hledačské otočilo zády a  rozhodli jsme se  k návratu zpět k autu. Dobře jsme udělaly. Horko bylo přímo nesnesitelné. Na obloze ani mráček a  dokonce i vítr ustal, a to jsme byly na horách. Ještě jsme se cestou zpět stavily na jedném fleku vedle silnice, ale nálezy se nesly ve stejném duchu, jako na předešlé lokalitě. Proto se zavelelo k ústupu a jelo se směr domov. U baráku mě Wendis vyložil a už se nám hlavami míhaly plány na další hledačku, doufám už za lepšího počasí a dávající lokality. Jsem moc rád, že jsem měl možnost setkat se s Wendisem v reálu a musím říci, že je to opravdu fajn týpek a už se moc těším na další hledačku s ním.  Doufám, že jste dočetly hustou omáčku ve zdraví a teď se můžete konečně pokochat tím zázrakem co jsem vydloubnul, tak hezké pokoukání.

Předem děkuji za určení odznaku a toho druhého předmětu, možná také odznak. A přeji všem dobrý lov a ještě lepší kop. Tak zdar jak sviňa

Kokarda wehrmachtu na důstojnickou čepici?

Druhá strana, značeno ges gesch a číslo 2.

Detail pro hladové oči!

Bylo v díře spolu s kokardou, patrné zbytky červené látky!

Druhá strana.