poklad Childerica I.

Na tenhle příběh jsem narazil, když jsem zjišťoval info o Leopoldovi Habsburském, protože jsem našel jeho minci.

Bylo nebylo. Ale vlastně bylo pozdní odpoledne 27.května 1653 a němý zedník jménem Adrien Quinquin se vydal do práce. Pracoval na opravě katedrály v Tournai, dnešní Belgie, tehdy Španělské Nizozemí. Jeho detektorem byla lopata. Párkrát zaryl do země a rozsvítilo se. Prokopl koženou tašku se zlatými mincemi. A pak přišel zlatý náramek z torc, následovaný jemným stříbrným příborem, zbraně pokryté drahokamy, křišťálovou koulí, zlatá býčí hlava, kování postroje zdobené cloisonným smaltem, těžký pečetním prstenem a přes 300 stylizovaných zlatých včel s plochými řezanými granátovými křídly. Na pečetním prstenu byl nápis CHILDERICI REGIS. Historické prameny neuvádí jestli byl nebohý Adrien němý už před nálezem anebo oněměl až po něm. V každém případě vykopal hrob merovejského krále Childerica I: zakladatele merovejské dynastie. V té době byl místodržícím Nizozemí strýc Leopolda I. Leopold Viliam Habsburský. Byl sběratelem umění a ihned pochopil význam nálezu. Jeho lékař Chifflet poklad zadokumentoval. prostě ho nakreslil i s rozměry a vše bylo vytištěno a svázáno v knize Childerici I Francorum regis. Ale co s pokladem? Ve městě Tornai nález pokladu vyvolal bouři a nepokoje. A tak se Leopold rozhodl, že poklad daruje synovci, našemu císaři Leopoldovi I. Ten byl z pokladu doslova nadšen, kdo by taky nebyl. Nejdůležitější součástí pokladu bylo 300 zlatých včel. A Ty hrají v našem příběhu nejdůležitější roli. Zpět ale k Childericovi I. Slavný král, sjednotitel franků zemřel právě při dobývání Tornai v roce 481 a na jeho hrob se prostě zapomnělo. Nicméně nemohl tušit, že se jeho včely dostanou do rukou Napoleona a stanou se de facto jeho znakem. Poklad totiž daroval Leopold I., krály slunce Ludvíku XIV. Ten ale měl asi pokladů dost a strčil ho ve Vesaile do skříně. A zase se na něj zapomnělo. Na světlo se dostal po francouzské revoluci, když se ve Versaille uklízelo a ze skříně vypadl Childericův poklad. Tehdy se přemýšlelo co by měl mít Napoleon ve znaku. V konventu padali odvážné návrhy jako leopard, tygr a podobné nesmysly, podle toho jak se kdo chtěl Bonapartovi zalíbit. Tehdy Jean Jacques Régis de Cambacérès přišel s nápadem Childericových včel. Když se totiž obrátí vzhůru nohama, připomínají královské lilie. Symbol bourbonů. Ale vzhůru hlavou. To se Napoleonovi natolik zalíbilo, že se Childericovi včely dostali na všechny jeho pláště, oblečení, nábytek a měla je i Josefína na papučích v ložnici. Včely byly na závěsech, prostěradle, všude včely. Nakonec jsou i na vlajce Elby, ostrova kde Napoleon dohrál svoji hru. Jenže poklad žil svůj život dál. V noci 5. listopadu 1831, zloději vnikli do Bibliothèque Nationale de France a ukradli poklad. Zlato se roztavilo a zbytky, které zůstaly, hodily do řeky. Po osmiměsíčním lovu se pařížské policii získá zpět zpět pouze dvě z 300 včel spolu s rozptýlenými zbytky. Zůstalo tedy jen 5 artefaktů. Zlaté kování meče, dvě včely, přezky. Ty jsou součástí francouzského národního pokladu.
poslední dvě childericovi včely
poslední dvě childericovi včely
list z původního soupisu
list z původního soupisu
pečetní prsten childerici regis
pečetní prsten childerici regis
germánský typ spatha
germánský typ spatha
papuče Josefíny z ložnice
papuče Josefíny z ložnice
vlajka Elby
vlajka Elby
11 hlasů
11 hlasů

Komentáře

Dobrá práce! :-)

Bys mohl chlapče přepsat dějepisy, pak by se to i lépe učilo. Samozřejmě i s nákresy autora, to dá rozum. Tak do toho, ale myslím si, že už máš půl hotovo. ;-)

;-)pěkný čtení,jo takovej prstýnek,bó včelku kopnout :-)já najaře vykopal akorát vosy :-Dneměly radost,já taky né :-D :-D :-D

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru