Les je můj kostelík,někdo se utíká k bohu,já do lesa.Na jaře když se rozvíjí listí a je takový to zelený světlo,mizím z domu na celej den.Poslední dobou už těch krásných zádumčivých koutů lesa ubývá,motorovky řvou od rozednění do tmy a mě je z toho smutno.
Umírající velikán.
Hájové, únorové zátiší.
Když vyslovíme slovo les, vybaví se nám celá řada symbolů, znaků a konkrétních představ, charakterizujících tento pohádkový, tajuplný, krásný a užitečný objekt. Jeho odvěké bytí nás provází celým naším životem. Vyvolává představu vůně hojivé pryskyřice, tlejícího listí porostlého voňavým podhoubím, chutí lesních jahod i mámivou vůní konvalinek. Někdo z nás důvěrně zná les plný ztepilých velikánů s rozeklanými větvemi, s jemným jehličím a šťavnatým listím. Každý z nás našel pod košatou lesní klenbou a deštníky kapradí příhodné místečko ke schůzce s milovanou osobou, či dokonce bezpečný úkryt k milostnému laskání. Les je dobrodincem, ochráncem a živitelem člověka i celé živočišné říše. Foto Slovan, text Kniha " Poselství dřeva ".
Co všechno asi pamatuje ?
Kolik generací se pod těmito větvemi procházelo ?
18 hlasů
18 hlasů
Komentáře
Ano les je jako katedrála. 
Místo kde lze nejlépe dobít baterky
Těch hezkých lesů docela ubívá ,teda alespoň u nás. Rakušáci můžou těžit jak o život a než vyroste omladina ,tak to jaksi trvá .
Jinak krásnej starej majestátnej les ,kde cítím klid a mír mi opravdu dobije baterky a nutí to člověka s pokorou a úctou uznat, že je to chrám 
Joeblack-máš recht
Krásný strom.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.