Ostaš

Pecka

Tam jsem vyrůstal.Nevim jestli se na Ostaš jezdí ještě na tábory ale za Komančů to bylo oblíbené.Ještě bych doporučil výlet na Hvězdu.Ten výhled stoji za to.👍👍👍

Krásný 👍 když to vidím tak bych šel hned sochat.

O nejstarším osídlení na Ostaši se zmiňuje Mgr. Jan Tůma v kapitolách věnovaných počátkům dějin obce. Na základě dosavadních poznatků nelze dokázat pravěké působení člověka v této lokalitě. Václav Cílek na Ostaši objevil dva zlomky nádob ze 14. Století. Na základě dalších sondáží bylo dokázáno, že lidé planinu na Ostaši opakovaně ve středověku hospodářsky využívali, zřejmě k lesní pastvě. Samotný název hory je však podstatně starší a může dokonce pocházet z dob počátků kolonizace. Pravděpodobně souvisí s tím, že zalesněná hora plná zvěře byla oblíbeným místem pro středověké lovce, vždyť samotný název Ostaš (monte Ostass, Vostaš, Wostash) vychází ze staročeské varianty jména sv. Eustachia, česky sv. Eustucha či také Ostacha, patrona lovců. Hora tedy byla ve středověku a raném novověku lidmi využívána a sloužila také jako refugium (útočiště) pro obyvatele z okolních vesnic i z Police.

První zpráva o Ostaši uvedená ve Starých letopisích českých, zní takto: Léta Páně 1421 v úterý po Božím těle Slezáci vtrhše do Čech, město Polici vypálili, a potom po dvou nedělích město Úpici též vypálili; jak staří předkové o tom rozprávěli, že mnohé lidi v Polici zamordovali, jazyky jim vyřezávali, a mnozí, kteří mohli, do Vostaše utekli, a tam jsauce vyzrazeni byli, a dolů se skal házeni; panny a ženy za vlasy věšeny na dříví, dolů házeny a mordovány.“ Vzhledem k tomu, že Police nebyla chráněna žádnými hradbami, utekli skutečně v roce 1421 mnozí obyvatelé města i okolních vesnic na Ostaš. Hora byla v té době porostlá hustým lesem a vlastní skály poskytovaly pro malý počet lidí velmi dobrý úkryt, ne však pro tisícihlavé zástupy. Když tedy Slezáci 27. Května 1421 vypálili město, zvažovali, jak objevit úkryt jeho obyvatel. Pověst praví, žetehdy Polické vyzradil hlavňovský mlynář Holinka, známý lakomec, který pak byl odměnou za zradu přivázán ke stromu a sťat. Ozbrojené vojsko nebylo v silách prostých obyvatel města porazit, a tak byl průběh drobných střetnutí při dobývání hory předem jasný. Pak připravili o život každého bez rozdílu, muže, ženy a panny věšeli za vlasy do korun stromů. Někteří se pravděpodobně ve svých úkrytech zachránili, většina byla však těch, kteří přišli o život. Jako skrýš a útočiště před nepřáteli posloužily skály ostašské mnohokrát, po husitských válkách a válce třicetileté se zde ukrývali místní i vojsko ještě v 18. a 19. Století.
zdroj Internet

pěkný kamínky,a drsná historie

Hezké povídání, dík

👍👍👍👍👍✌️

Master2-dík za perfektní doplnění.