22. 4. 1467 Kalendárium

22.4. 1467 Jiří z Poděbrad proti Zelenohorské jednotě

Kategorie: Osobnosti , Roky válečné a revoluční , Kalendárium

Jiří z PoděbradPo několika pokusech o smír vyhlásil 22. dubna 1467 Jiří z Poděbrad Zelenohorské jednotě válku. Obléhání měst, hradů a tvrzí skončilo vítězství českého panovníka. Zdaleka to však do budoucna neznamenalo definitivní klid.

Po náhlé smrti Ladislava Pohrobka v roce 1457 usedl na trůn Jiří z Poděbrad. Zvolil ho sněm a šlo o první svobodnou volbu panovníka českými stavy bez ohledu na starší ujednání nebo dynastické smlouvy. Jiří z Poděbrad byl dobrý diplomat, dokázal si postupně získat uznání od všech stavů zemí Koruny české. Podařilo se mu navázat dobré vztahy také s okolními vládci i s římským panovníkem. Skvělý tah se mu podařil také směrem k Uhrám, když svou dceru provdal za zdejšího krále Matyáše Korvína.

Za vlády Jiřího z Poděbrad vzkvétalo hospodářství. Obnovil dolování stříbra v Kutné Hoře, ražbu pražských grošů a posílil bezpečnost na obchodních stezkách. V roce 1462 poslal směrem k papeži Piu II. poselství, ve kterém ho žádal o uznání takzvaného kompaktátu. Tedy klíčového zákona, který byl základem politické koncepce Jiřího z Poděbrad. Papež mu ale nevyšel vstříc. Nejenomže žádost odmítl a označil kompaktáta za veřejně zrušená, ale o čtyři roky později na českého uvrhl českého panovníka do klatby a prohlásil ho za sesazeného z trůnu.

To Jiřímu z Poděbrad ztížilo situaci v Čechách, začala se proti němu formovat opozice z řad katolického panstva. Šlo o takzvanou Zelenohorskou jednotu. Právě v roce 1467 jejich povstání král úspěšně potlačil. „V dubnu tohoto roku Jiří vypověděl odbojným pánům válku a během několika měsíců dobyl řadu jejich sídel. Zelenohorská jednota naopak strhla na svou stranu velká moravská města, západočeskou Plzeň a některé katolické dvořany, kteří až do té doby zachovávali věrnost králi. Jiří bojoval také ve vedlejších zemích, kde byl celkově pánem situace,“ uvádí Jaroslav Pánek a Oldřich Tůma v knize Dějiny českých zemí.

Papež proti kacířským Čechům vyhlásil křížovou výpravu, do jeho čela se postavil v březnu 1468 Matyáš Korvín, tenkrát bývalý zeď Jiřího z Poděbrad. Během následujících měsíců Jiří ztratil značnou část Moravy a několik pevností ve vedlejších zemích. Ke změně sil došlo až na začátku roku 1469 u Vilémova, kde Matyáše od drtivé porážky zachránilo jen uzavření smíru.

„Jiří protivníka propustil na čestné slovo, a navíc mu za zprostředkování dohody s papežskou stolicí slíbil podporu při kandidatuře na říšský trůn. Matyáš však své závazky nedodržel, a když mu vůdci Zelenohorské jednoty nabídli českou korunu, dal se v květnu 1469 v Olomouci zvolit za českého panovníka,“ píší ještě Jaroslav Pánek a Oldřich Tůma.

Obnovené boje probíhaly se střídavými úspěchy až do smrti Jiřího z Poděbrad 22. března 1471.Ten ještě stihl před tím, než zemřel, uzavřít dohodu o nástupnictví s polským králem Kazimírem IV. Novým českým králem se tak měl stát někdo z rodu Jagellonců.

Zdroje: Petr Kovář: Témata-všeobecný přehled, Jaroslav Pánek, Oldřich Tůma: Dějiny českých zemí, www.wikipedia.org

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

V chatu není žádný příspěvek.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru