Na úbočí svahu nedaleko norské farmy Årdal v obci Hjelmeland byly objeveny čtyři krásné stříbrné vikinské náramky. Každý je jedinečný a všechny jsou v perfektním stavu. Byly ukryty pod podlahou vikinského domu, který shořel v 9. století...
Zjara na poli poblíž Elstedu objevil student archeologie poklad sedmi stříbrných vikinských náramků. Nejprve našel jeden, o týden později se na místo vrátil a objevil dalších šest. Datují se do období kolem roku 800, jsou ze samého počátku vikinské éry a poukazují na široce rozvětvené vikinské vazby.
Na mořském dně u Arendalu na jihovýchodě Norska byla ve dvanáctimetrové hloubce objevena sekera z doby bronzové. Dle specifického dutého tvaru konkrétně ze střední doby bronzové, datovaná přibližně do roku 1100 př. n. l. Jedná se o první pravěký kovový artefakt objevený v norských vodách a možná první důkaz ztroskotání lodi z této doby...
Při úpravě mnoho let neoraného pole na rodinné farmě v Suldalu v jihozápadním Norsku objevil místní farmář Øyvind Tveitane Lovra s jeho synem vzácný vikingský meč. Lovra se původně domníval, že se jedná o část starého zemědělského vybavení, ale po bližším prozkoumání v předmětu rozpoznal torzo vikinské zbraně. V celé Evropě bylo objeveno jen 170 mečů tohoto typu.
Na farmě v jutském městě Vindelev pravděpodobně sídlila významná mezinárodní osobnost. Nově publikovaný výzkum největšího dánského pokladu zlatých římských mincí a brakteátů prokazuje silný vliv malé osady a jejího spojení s elitními římskými městy...
V areálu kostela Brahekyrkan ve švédském Visingsö byl objeven 800 let starý křesťanský hrob s pokladem stříbrných brakteátů. Ve středověku byli křesťané málokdy pohřbíváni s hrobovou výbavou a objevit pohřeb s větším množstvím mincí v tomto období je velmi vzácné. Navíc některé z mincí tohoto pohřbu byly až dosud neznámé.
V Kalmaru na jihovýchodě Švédska byl v rámci dvouletého výzkumu objeven zlatý prsten s rytinou obličeje Krista z počátku 15. století. Šperk ležel v odpadní vrstvě a dosud je jako nový, v téměř nedotčeném stavu. Zřejmě byl nošen jen krátce a posléze náhodně ztracen. Je severského původu, vhledem k velikosti patřil zřejmě bohaté dámě...
Za pomoci detektorů kovů byl v jutském Emmerlevu objeven velmi vzácný, 1 500 let starý zlatý merovejský prsten z dvadvacetikarátového zlata. Je odkazem na germánskou mytologii a špičkovou franskou řemeslnou kvalitu. Prsten naznačuje spojení s dosud neznámou knížecí rodinou v jihozápadním Jutsku.
Výzkumníci z Kielské University dokázali v první archeobotanické studii spálených zbytků jídla na povrchu keramických nádob prokázat, jak rozmanitá a chutná byla jídla připravovaná ve východním Holštýnsku před 5 000 lety...
Zhruba před 9 700 lety tábořili na západním pobřeží Skandinávie mezolitičtí lovci a sběrači. Ve skupině byla také mládež, která žvýkala pryskyřici. Před třiceti lety na stejném místě proběhl výzkum, který odhalil 1849 pazourkových artefaktů a 115 kusů pryskyřice. Nyní jejich analýza DNA přinesla fascinující a detailní informace o tom, co mládež onoho dne před 9700 lety jedla, v jakém stavu se nacházel jejich chrup a ústní mikrobiom, či odkud jejich předci pocházeli...