Období kariéry Otto Skorzenyho od počátku kariéry až do konce února je celkem jasné a průhledné a zdá se, že neskrývá žádné podstatné skutečnosti. Období tří let, od 20.5.1945 až do 27.7.1948 je rovněž jasné, byl v zajateckých táborech spojenců. Zhruba 80 dnů mezi těmito daty ale skrývá mnoho nejasností. Této etapě se zkusíme věnovat podrobněji a získané informace a svědectví kriticky zhodnotíme.
To, co dáváme dohromady je puzzle, kde máme pouze několik dílků a ani ty často nejsou úplně spolehlivé. Pokud chceme vytvořit příběh či obraz, který se bude blížit skutečnosti, musíme chybějící části doplnit na základě odhadu a znalosti mentality vystupujících osob. Klíčovou osobou zde je Otto Skorzeny, ale nesmíme zapomenout ani na Hitlera, který zjevně vydával rozkazy, které Skorzeny plnil...
Nacisté (kromě válečných operací) rabovali cennosti ze všech okupovaných území. Nejednalo se jenom o arizovaný židovský majetek, ale systematicky vykrádali soukromý i veřejný majetek a cennosti....
Obecně je známo, že nacisté naloupili v okupované Evropě obrovské množství cenností, uměleckých předmětů a především zlata. Tento lup se při ústupu snažili odvézt do bezpečí Německa, případně jej v nouzi ukrývali. Vzniklo tak mnoho pokladů, které se dodnes hledají. Problém hledačů je v tom, že obvykle postrádají kritické myšlení, soustředí se na jednu (často pochybnou) informaci, které uvěří a fanaticky se pouští do hledání. Jedním z těchto velkých a legendárních nacistických pokladů je „Zlatý vlak“, který odvážel zlato, umění a cennosti před postupující Rudou armádou z města Breslau (dnes česky Vratislav, polsky Wroclaw).
Můj velmi dobrý známý, zvaný od dětství přezdívkou Hombré se narodil na konci třicátých let 20.st. Byl to od mládí vážně střelec, který se ničeho nebál a do každého dobrodružství šel po hlavě. Měl velmi rád psy a od dětství ho fascinovali zvláště velcí psi. Když na jaře v pětačtyřicátém táhli Němci po prohrané válce zpět do Reichu, zastavila se jedna německá jednotka tehdy u nás ve vsi. Lidé se stále Němců báli a tak hladoví a vyčerpaní vojáci dostali tam cmundu, jinde lívanec a trochu kafe...