Panna Maria Einsiedeln (Švýcarsko) (Vše) – nálezy detektorem kovů

(Maria Einsiedeln, Einsiedler Madonna, Černá Madona ze Švýcarska)

Panna Maria Einsiedelnská je ústřední postavou nejvýznamnějšího poutního místa Švýcarska – benediktinského opatství Einsiedeln, které se nachází v kantonu Schwyz. Historie mariánské úcty zde sahá až do 9. století, kdy se zde usadil poustevník sv. Meinrad. V 10. století zde vznikl klášter, který byl postupně přestavěn v impozantní barokní baziliku. Poutní kult se soustředí na milostnou Černou Madonu v nádherné stříbrné kapli (Gnadenkapelle) v chrámové lodi.

Ikonografie:
Na svátostkách je Panna Maria Einsiedelnská zobrazována jako:

• Sedící nebo stojící Černá Madona s Ježíškem na levé ruce, obě postavy jsou tmavé pleti – znak úcty a starobylosti.

• Obě bývají oděné do bohatě vyšívaného pláště, někdy s korunami nebo žezlem.

• Ježíšek drží jablko (glóbus) nebo žehná – jako Král míru.

• Častým motivem je také celkový pohled na barokní baziliku Einsiedeln, s dvěma věžemi a průčelím.

• Nápisy: S. MARIA EINSIEDELN, EINSIEDELNER GNADENBILD, MARIA VON EINSIEDELN, GOTTESMUTTER.

Popis svátostky:

• Tvar: oválný nebo mandlovitý, často s dekorativním barokním rámem.

• Materiál: bronz, mosaz, postříbřená slitina, měď; pozdější verze často hliníkové (poutní medailky).

• Přední strana (avers): vyobrazení Černé Madony s Ježíškem, nebo celý pohled na baziliku. Nápis s identifikací místa.

• Zadní strana (revers): ornamentální, nebo s motivem kříže, srdce, Benediktinského kříže, sv. Benedikta, případně s textem modlitby nebo přímluvy.

• Otvor pro zavěšení: běžně přítomen – svátostky sloužily k osobní ochraně, byly nošeny poutníky, kněžími i laiky.

Funkce a využití:
Svátostky s Pannou Marií Einsiedelnskou byly užívány jako znamení mariánské oddanosti, ochrany a pomoci v těžkostech. Poutníci je nosili jako památku na duchovní obnovu a přímluvu Matky Boží, byly často žehnány přímo na místě. Věřící se na Madonu obraceli v časech nemoci, nejistoty a hledání duchovní útěchy.

Datace:
Nejvíce svátostek pochází z 18. a 19. století, kdy poutní areál zažíval největší rozmach. Ve 20. století byly vyráběny hromadně pro poutníky v modernějších verzích. Poutní svátostky z Einsiedeln se rozšířily i do Rakouska, Německa, severní Itálie a jižních Čech.

Patrocinium:
Panna Maria Einsiedelnská je patronkou:

• Švýcarska, zvláště kantonu Schwyz,

• benediktinských komunit a poutníků,

• duchovní obnovy, vnitřního míru a ochrany víry,

• nemocných, zkoušených a těch, kdo hledají cestu zpět k Bohu.

• Zobrazené svátostky jsou nálezy detektory kovů členů lovecpokladu.cz