Sv. Agatha (Vše) – nálezy detektorem kovů

Svátostka zasvěcená svaté Agátě († kolem 251), panenské mučednici ze sicilské Katánie, která je uctívána jako patronka nemocných na prsa, žen s rakovinou, zvoníků, klenotníků a ochránkyně před požáry a zemětřesením. Podle tradice byla krásná a bohatá dívka, která se zaslíbila Kristu. Odmítla římského místodržícího Quinta, byla proto uvězněna a krutě mučena – mj. jí byly useknuty prsy, ale podle legendy jí je anděl zázračně uzdravil. Nakonec zemřela v mukách v žaláři.

Její hrob v Katánii se stal významným poutním místem a její kult se rozšířil po celé Evropě již ve starověku. Je jednou z mála žen, jejichž jméno je uvedeno v římském kánonu mše svaté.

Typická vyobrazení na svátostkách:
– Mladá žena s palmou mučednictví,
– často drží talíř s prsy (symbol jejího mučení),
– někdy s kleštěmi (nástroj mučení), plameny nebo městem Katánií v pozadí,
– doprovodné nápisy:
 – „S. Agatha“,
 – „Sancta Agatha“,
 – „Hl. Agáta“,
 – „Virgo et Martyr“,
 – výjimečně s lokalizací: „Catania“ nebo „Patrona contra incendia“.

Svátostky se sv. Agátou byly vyráběny od středověku, hojně však v 18.–20. století, především v Itálii, Francii, Rakousku a Španělsku. Nejčastěji jsou ražené nebo lité z mědi, bronzu nebo postříbřených slitin, někdy emaliované nebo se zlaceným povrchem. Některé exempláře pocházejí přímo z Katánie a bývají součástí poutních darů nebo relikviářových růženců.

Na území Česka a Slovenska se svátostky se sv. Agátou vyskytují spíše zřídka, nejčastěji jako osobní ochranné medailonky žen, případně jako import z Itálie nebo Francie. Její jméno bylo v českých zemích známo především v dívčím řeholním prostředí.

Svatá Agáta je uctívána jako patronka žen, které bojují s nemocemi prsou, ochránkyně proti požáru, vulkanickým katastrofám, zemětřesením, a také přímluvkyně za vnitřní sílu a věrnost Kristu. Její svátek se slaví 5. února.

• Zobrazené svátostky jsou nálezy detektory kovů členů lovecpokladu.cz