Sv. Ignác (Vše) – nálezy detektorem kovů

Svátostky se zobrazením svatého Ignáce z Loyoly odrážejí hlubokou úctu ke založiteli Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů) a jednomu z nejvlivnějších světců novověké církve. Sv. Ignác (1491–1556), původně španělský šlechtic a voják, prožil dramatické obrácení a stal se autorem duchovních cvičení (Exercitia spiritualia), která ovlivnila generace věřících i řádový život. Jeho řád sehrál zásadní roli při rekatolizaci, misijní činnosti a vzdělávání.

Na svátostkách bývá sv. Ignác zobrazován v jezuitské sutaně, často s otevřenou knihou (duchovní cvičení), křížem nebo srdcem s monogramem IHS – symbol Krista a jezuitů. Typický je vážný, soustředěný výraz, odkazující na duchovní hloubku. Běžné jsou nápisy jako "S. Ignatius de Loyola", "Sanctus Ignatius", případně doplněné o zkratku S. J. (Societas Jesu).

Datace a výroba:
Svátostky sv. Ignáce vznikaly od 17. století, zejména po jeho svatořečení v roce 1622. Nejvíce dochovaných exemplářů pochází z 18. a 19. století, z období silného působení jezuitů ve střední Evropě. Vyráběly se ražbou z mosazi, bronzu nebo cínu, někdy stříbřeny, patinovány či doplněny smaltem. Často šlo o součást výbavy členů jezuitských bratrstev.

Výskyt:
V českých zemích se svátostky sv. Ignáce nacházejí zejména v místech působení jezuitů – např. v Klatovech, Telči, Praze, Brně nebo na poutních místech, kde řád působil jako misionáři a kazatelé. Tyto svátostky často sloužily jako památka na duchovní cvičení, kázání, misie nebo vstup do bratrstva. Jejich ikonografie i symbolika činí z těchto nálezů hodnotný doklad duchovní tradice protireformace.

• Zobrazené svátostky jsou nálezy detektory kovů členů lovecpokladu.cz