Sv. Korona (Vše) – nálezy detektorem kovů

Přejít na: …

Sv. Korona je raně křesťanská mučednice, uctívaná především ve střední Evropě, zejména v Rakousku, Německu a severní Itálii. Podle legendy byla popravena za císaře Marka Aurelia nebo Diokleciána, když podstoupila smrt kvůli své víře a podpoře křesťanského vojáka sv. Viktora. Kult sv. Korony byl nejživější ve vrcholném středověku a znovu ožil v baroku, kdy byla uctívána jako patronka proti epidemiím a při finančních nesnázích.

Ikonografie:
Na svátostkách je sv. Korona nejčastěji zobrazena:

Jako mladá žena s korunou (symbol mučednictví i jejího jména – corona = koruna).
S dlaněmi sepjatými v modlitbě, často s palmou mučednictví.
Může být zobrazena mezi dvěma palmami nebo stromy, k nimž byla podle legendy přivázána a rozsápána – tento motiv je však na svátostkách vzácný.
Někdy doplněna svatozáří a oděvem v římském stylu.

Popis svátostky:

Tvar: oválný nebo mandlovitý (tzv. mandorla).
Materiál: bronz, mosaz, výjimečně slitiny s cínem.
Přední strana (avers): postava světice s korunou a nápisem S. CORONA nebo S. CORONA V. M. (virgo et martyr).
Zadní strana (revers): buď jednoduchý kříž, florální motivy, nebo jiný světec – často sv. Viktor, její tradiční společník v legendách.
Otvor pro zavěšení: téměř vždy přítomen, svátostka byla nošena jako ochrana nebo připomínka oddanosti.

Funkce a využití:
Svátostky se sv. Koronou byly nošeny jako ochrana před morem, nemocemi a chudobou. V lidové zbožnosti byla považována za patronku loterií, peněz a pokladů – časté byly modlitby k ní při hledání ztracených věcí nebo za finanční stabilitu. V Alpách byla spojována i s ochranou horníků.

Datace:
Nejvíce svátostek pochází z období 17.–18. století, ale její vyobrazení se objevuje i na novodobějších předmětech. Starší svátostky bývají jemně zpracované, často s výrazným barokním dekorem.

Patrocinium:
Sv. Korona je patronkou: