Sv. Helena (Vše) – nálezy detektorem kovů

Svátostky se zobrazením svaté Heleny (Flavia Iulia Helena Augusta) odrážejí úctu ke světici, která sehrála klíčovou roli v raném křesťanství jako matka císaře Konstantina Velikého a především jako objevitelka Kristova kříže. Sv. Helena žila ve 3.–4. století a je spojována s šířením křesťanství ve východní části římské říše. Je uctívána jako ochránkyně poutníků, archeologů, hledačů relikvií a matek.

Na svátostkách bývá sv. Helena zobrazována jako císařovna v bohatém rouchu a koruně, často držící velký latinský kříž – symbol objevení Kristova kříže na Golgotě. Někdy bývá doprovázena andělem nebo Kristem, případně s nápisem "In hoc signo vinces" (V tomto znamení zvítězíš). Nápisy na svátostkách se objevují jako „S. Helena“, „Sancta Helena“, „Santa Elena“ apod.

Datace a výroba:
Svátostky se sv. Helenou byly vyráběny od baroka až do 20. století, nejčastěji v 18. a 19. století, zejména v souvislosti s pašijovou a křížovou zbožností. Materiály zahrnují bronz, mosaz a slitiny cínu, často s patinou, někdy i s jemným smaltem nebo stříbřením. Mohou být součástí pašijových cyklů nebo jako samostatné svátostky zasvěcené sv. Heleně.

Výskyt:
V českých zemích se svátostky sv. Heleny vyskytují především v kontextu křížové úcty, kaplí a poutních míst zasvěcených svatému Kříži, nebo v oblastech spojených s mariánskými poutěmi. Jejich nositelé často vnímali sv. Helenu jako přímluvkyni při hledání duchovních i fyzických pokladů, a tedy i jako zvlášť blízkou světici pro hledače s detektory kovů.

• Zobrazené svátostky jsou nálezy detektory kovů členů lovecpokladu.cz