Zábavné historky při hledání

Neodolal jsem a po zimě vyrazil do lesa s detektorem kovů. Když jsem byl v nejlepším a vykopával již pátou minci, vyběhla zpoza křa ženská, jestli prý nepotřebuji pomoct. Nechápavě jsem na ni zíral a přemítal, jestli nechce půjčit lopatku. Naprosto mě ale dorazila. Prý mne pozoruje už asi 20 minut a chlap s tmavými brýlemi a bílou holí zoufale mávající v lese a neustále padající k zemi je na tuty ztracený slepec...

Malý Pepíček uměl výborně malovat.Ve škole namaloval na zem myš .Paní učitelka ji viděla a strašně se lekla.Do žákovské knížky mu napsala:"Váš syn dostane dvojiku z chování, protože namaloval na zem myš, a já se lekla." Otec odepsal :"Klidně mu dejte trojiku !V neděli namaloval na sporák dámské přirození .Já si spálil pinďoura a náš dědek hubu!"

nechci být hnusnej, ale jak toto souvisí s tématem?

Ale člověk se zasměje super for

no abych nebyl jen mravokárce tak přihodím jednu historku já......vloni jsem se pohyboval po políčku poblíž jedné samoty(jen pro upřesnění pole patřilo místnímu kolchozu a ne k té samotě)....majitel pracoval na zahradě a občas přišel k plotu, vylezl si na nějakou hromadu dřeva, kterou měl u plotu složenou a se zájmem mne pozoroval...jako vždy pokud mne neosloví tak si hledím svého a kromě pozdravu nic neřeším. Jen mi bylo jasné, že nějaká otázka dříve či později stejně přijde. Když už byl pán na hromadě asi po desáté tak mu to nedalo a zeptal se co hledám....když jsem mu řekl že hlavně drobnosti jako mince tak se podivil co by tam dělaly mince a jestli prý už něco mám..v kapse jsem měl již celkem slušný počet běžných RU mincí tak jsem nějaké vyndal a namátkou ukázal...pán několikrát změnil barvu a jen s velkými obtížemi vyrovnal balanc, když už skoro z toho návalu hodil z té hromady záda. Poté ze sebe s jasně slyšitelným knedlíkem v krku vysoukal kolik za to dostanu a že jsem asi bohatý jestli se mi takhle daří nacházet často....hlodalo ve mně pokušení, zda mám zašprýmovat a hodit nějakou cifru - vzhledem k tomu, že však na pánovi bylo jasně vidět, že bych místo hledání mohl řešit sanitku - ne li havrany tak jsem šel s pravdou ven, že by za to co mám v kapse nebylo ani na cigára a že to nedělám pro peníze ale jako koníček a že to stojí dost peněz... ale dodaljsem, že se může někdy povédst najít něco pěkného a třeba i cenného. Nevěřili by jste jak v mnoha případech tato slova fungují na lidi - v případě tohoto pána bylo slyšet v první řadě hluboké oddechnutí, návrat barvy, jasný úsměv a tep a ostatní životní funkce v normálu...druhý den jsem jel o kus dál do lesa a co nevidím pán krok sun krok popochází shrbený s motykou a občas kopne, prohlíží zeminu.... Nevím jak Vám, ale mně přijde velmi zábavné, když z občasných setkání s lidmi, kteří koukají nerudně a závistivě udělám jednou větou příjemné a přátelské lidi

Včera se mě jeden jednodušší venkovan zeptal,jestli hledám vodu... A dnes si takhle sedím u cesty,detektor opřenej a proti mě pár na kolech...Jak mě míjeli,tak slyším:"Já myslela,že to je berle, a ona to je sekačka!"

Setkání s černou zvěří do dvaceti metrů a čekání co udělá.To se mě povedlo asi 6x. A další, odpočinek pod stromem v maskáčích a houbařka která potřebovala na malou stranu a málem mě počurala. Po upozornění, že pod tím stromem sedím já dostala málem infarkt.

Také tedy přispěji.Můj bratr jednou vyrazil s detíkem na naše oblíbené políčko a jelikož bylo mokro,tak si nazul pracovní boty.Přijel k políčku autem,vystoupil z auta a dal se do hledání.Asi po půl hodině neustálého signálu a kopání(marného) si sedl a začal zkoumat svůj nový detík,zda je v pořádku.Žádnou závadu nenašel,tak pokračoval v hledání.Nachodil dalších pár kilometrů a to samé.Tak mu to už nedalo a vis.. se na to.Když přijel domů a zouval se,tak si sundal ty pracovní boty,ale měli ocelovou špičku.Když mi to vyprávěl,tak jsem si málem cvrknul.

Lidi já zvás nemůžu

Seběhnul jsem z malinkého svahu na lesní cestičku, zrovna před korpulentní paní, už v létech.Kousek od ní vykonával potřebu malý pejsek. "Ku..., tuž to sem se lekla."pravila ta paní. "A tuž co vy tu choditě po hřibach s jakusi hokejku. A co to matě na ušach?"Vysvětlil jsem jí, že hledám kovové věci, které tu kdysi dávno lidé poztráceli.A to na uších jsou sluchátka a že poslouchám rádio Svobodná Evropa."A tuž, co tam pravju?"chtěla slyšet ona dáma. Řekl jsem, že hned po volbách bude další Sametová revoluce. Obrátila oči k nebi a se zanícením pronesla "No, kéž by pámbu dal"Až opravdu bude po těch volbách, budu se té lokalitě muset nějakou dobu vyhýbat,lež má prostě krátké nohy.

Před pár lety si takhle chodím po lágru v Rudolci u lesní cesty v borovicovém lese.Zrovna prozkoumávám jediný houští v okolí když se tak 10 metrů ode mne přižene kluk a holka na kolech.Sesednou a začnou se svlíkat,tak rychle že jsem se nestihl vytratit.Při pohledu na kluka mi bylo jasné,že před takovou korbou bych daleko neutekl,byl hrozná hrana.Jen jsem se modlil aby se neotočili,protože mezi třemi malými smrčky by mně viděl i slepej.Naštěstí se pouze převlékli z tepláků do ryflí a odjeli směr Rudolec.Píšu naštěstí pro mně,protože ta holka byla slušně řečeno nehezká,a dostat od toho ramba kvůli ní do huby by nestálo za to.Nevím jestli bych mu dokázal vysvětlit že nejsem žádnej šmírák .P.S v tom roští vůbec nic nebylo

Mně přijde dost legrační, kolik je v lese v zemi i na zemi neuvěřitelnýho bordelu. Lidem stojí za to táhnout se s pytlem odpadků až do lesa a přitom mají všude kolem sebe popelnice a kontejnery.