16. 1. 1969 Kalendárium

16.01.1969 - Hořící pochodeň Jan Palach

Kategorie: Osobnosti , Kalendárium

Protestoval proti sovětské okupaci a obětoval cenu nejvyšší – svůj vlastní život. Student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach se upálil 16. ledna 1969, zemřel ve velkých bolestech o tři dny později.

Dvacetiletý Palach se upálil v horní části Václavského náměstí poblíž Národního muzea. Tam si položil tašku a nadýchal se éteru, pak se polil a zapálil. Poté přeskočil zábradlí a jako živá pochodeň běžel k Washingtonově ulici, kde se ho pokusil kabátem uhasit dispečer Dopravního podniku Jaroslav Špírek. Byla u toho tenkrát i šestatřicetiletá Marta Indrová, která si jako první přečetla Palachův dopis. „V aktovce je dopis… u fontány. Přečtěte ho,“ řekl ženě mladík skrze seškvařené rty. Následně ho převezli na Kliniku popálenin Fakultní nemocnice Královské vinohrady.

Na jeho odvážný čin dodnes vzpomínají média nejen v Česku, ale i zahraničí. Například britský deník The Guardian napsal, jak se Palach stal symbolem tehdejší generace. „Šlo patrně o nejdramatičtější sebevraždu 20. století. Takový dopad na společnost neměl protest budhistických mnichů v Saigonu proti válce ve Vietnam ani čin osmačtyřicetiletého Grahama Bamforda, který se v roce 1993 upálil před Dolní sněmovnou v Londýně na protest proti hrůzám v Bosně,“ píše se v The Guardian.

Také zdůrazňují, že upálení se je jeden z nejbolestivějších způsobů, jak zemřít. Palach měl popáleniny na 85 procentech těla a tři dny trpěl nesnesitelnými bolestmi, než v nemocnici zemřel. „Jeho akt byl skutečně mocný, protože zasáhl citlivý nerv, kdy byla společnost na cestě do zapomnění ohledně své situace,“ uvedla již dříve Zdeňka Gabalová, která působila jako poradkyně na českém velvyslanectví v Londýně.

Sám Palach v dopise, který před smrtí zanechal ve třech kopiích, napsal, že chtěl probudit lid. Zároveň se označil jako Pochodeň č. 1. Chtěl tak vzbudit dojem, že jde o hromadnou organizovanou akci. V nemocnici na něho přivolaná psycholožka apelovala, jestli by toho druzí neměli nechat, že musí mít strašné bolesti. Palach na to ale řekl, že Hus přece taky umřel na hranici. Tehdejší režim chtěl totiž pořídit nahrávku, na které by student ostatní od podobného činu odradil.

Po smrti bylo Palachovo tělo převezeno na soudní lékařství do Albertova. Dovnitř se tehdy dostal sochař Olbram Zoubek. Palach ležel na chodbě přikrytý vlajkou a obklopený květinami, které přivezli z Václavského náměstí. Sochaři se podařilo vytvořit posmrtnou masku. V červenci 1970 pak osazuje bronzový náhrobek na hrob Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze. Státní bezpečnost ho však v srpnu odstranila a v prosinci dala rozlít. Roku 1990 je náhrobek znovu odlit podle původního modelu a osazen.

Čin Jana Palacha se podle historika Petra Blažka nesmazatelně zapsal do života společnosti. „Třeba „jen“ proto, že i dnes nepřestává burcovat a vyvolávat diskuzi o základních otázkách života. Ani téměř po půlstoletí nevíme o životě a uvažování Jana Palacha zdaleka všechno. Dnes by mu bylo téměř sedmdesát let, patrně by se stále zajímal o milovanou historii, kterou nakonec studoval jen tři měsíce. Byla by s ním určitě zajímavá debata,“ uvedl Blažek pro online magazín Karlovy univerzity.

jan palach

jan PAlach

Jan Palach

Zdroj: www.theguardian.com, http://www.olbramzoubek.cz/, https://iforum.cuni.cz/, www.dw.com, www.welt.de

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Děkuji všem co tvoří kalendárium, v každém článku se člověk něco zajímavého a nového dozví, např jsem nevěděl že se Palach před upálením zdrogoval éterem, jen tak dále... Díky :-) J. D.

Kdo se hlouběji kdy zajímal o tento čin, tak ví, že Jan Palach byl duševně nemocný jedinec dlouhodobě trpící depresemi. S projevem vlastenectví bohužel jeho čin nemá nic společného.

namor: Nevím zda byl či nebyl duševně nemocný.Ale normálně smyšlející jedinec, nesáhne tak radikálnímu činu.

JohnDeeere: Děkuju. Mám radost, že se články líbí :-)

JohnDeeere: Děkuju. Mám radost, že se články líbí :-)

Při vzpomínce na smrt Palacha se vždy zamýšlím, jak je možné, že tak mladý člověk si sáhnul na svůj život. Tehdy mi bylo 17,5 roku a nesl jsem jeho čin velmi těžce a dodnes jsem se s tím nedokázal nějak vyrovnat a smířit. Snad kdyby si před tím vzpomněl na rodiče a hlavně na maminku, jakou bolest jí způsobí svým činem, tak by ho ten nápad snad přešel. Byl jsem v učení, to mě opravdu bavilo, zamilovaný do děvčete až po uši, mamka byla pro mě svatá Marie a to doslova a do písmene, protože jsem si jí v dětství kvůli její nemoci moc neužil, takže představa, zapálit se na protest kvůli čemukoliv mi nepřišla rozumná, protože život je jen jeden, není návratu zpět a já jsem to tady na světě miloval, ikdyž kolem nás padala ho..a. Opravdu je mi líto jeho života, dodnes na ztrátu tak mladého člověka vzpomínám a nelibě jeho smrt nesu, co by nám asi tak dnes řekl..... :,-( Za kalendárium děkuji, jak už jsem psal, je to skvělý nápad ! :-D

To Mildas- souhlasím s každým slovem, jsem mladší, mě v tom roce byl necelý rok, až mnohem později jsem začal vnímat jeho čin, nechci se opravdu ničeho dotknout, je to citlivé téma, ale mnohokráte jsem o tomto mluvil s různými lidmi, a těžko pro mne pochopit takovýto druh sebevraždy. Já jsem se díky úrazu před 22 roky opravdu ošklivě popálil, měl jsem spáleniny 2 a 3 stupně na 18procentech těla, také jsem ležel dva měsíce na Vinohradech , a věřte, nikomu bych to nepřál, a to už byla velmi pokročilá medicína. Každý převaz byl v narkoze, a těžko se tomu věří, ale převalení ze zad na břicho, abych si trochu ulevil od ležení mi trvalo i čtyři hodiny, to bylo po milimetrech. Proto tohle já osobně nedokážu pochopit. ..... Viky, toto kalendárium je úžasné věc, moc děkuji, každý článek si rád přečtu. Mějte se Všichni fajn.

To namor: přesně tak!

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru