Nečekaný signál: detektorista objevil zlatý „gullgubbe“

Na jihozápadě Norska byl za pomoci detektoru kovů objeven velmi vzácný zlatý předmět z doby železné. Tzv. „gullgubbe“ – drobounký a extrémně tenký zlatý plíšek s vyobrazením postav, patří k nálezům, které se objevují jen výjimečně.

Předmět našel amatérský hledač s detektorem kovů Kjetil Særheim na pozemku jeho rodinné farmy v oblasti Klepp. Nález je opravdu titěrný – v měří pouze 1 cm a je vyroben z extrémně tenké zlaté fólie. Sám nálezce se divil, že ho jeho přístroj dokázal detektovat.

Zobrazený motiv odpovídá typickým „gullgubbe“ – nejčastěji jde o dvojici postav, muže a ženy. Tyto drobné zlaté plíšky vznikaly v období severské mladší doby železné, mezi 6. a 8. stoletím n. l., krátce před začátkem vikinského období. V Norsku bylo dosud objeveno asi 50 podobných předmětů. V severském světě pochází naprostá většina z území dnešního Dánska.

V kraji Rogaland jde o první nález tohoto typu po více než 127 letech. Naposledy se podobné artefakty objevily v roce 1897 nedaleko odsud v Hauge, kde jich bylo nalezeno celkem šestnáct. Tehdejší objev ale pocházel z oraného pole a postrádal dokumentaci nálezových okolností, což dnes výrazně snižuje jeho interpretační hodnotu.

Nový nález je v tomto směru zásadní. Přesné místo a nálezové informace poskytují archeologům pevný bod pro další výzkum. Oblast Klepp je navíc dlouhodobě považována za významnou – nacházejí se zde mohylová pohřebiště i struktury interpretované jako kruhové dvory. Právě přítomnost „gullgubbe“ může naznačovat existenci velké stavby nebo kultovního prostoru, centra politické i náboženské moci.

Interpretace gullgubbe se dlouhodobě opírá o kontext. Často se nacházejí v souvislosti s dlouhými domy, halovými stavbami. Podle archeologů sloužily jako obětní předměty v rámci rituálních praktik. Mohly být ukládány do země coby součást ceremonií spojených s uctíváním božstev, společenskými událostmi nebo legitimizací moci.

Nález jako první svého druhu zůstane v regionu – bude uložen a vystaven v Archeologickém muzeu Univerzity ve Stavangeru.

Zdroje: nrk.no, thehistoryblog.com, uis.no

velmi drobný zlatý plíšek

zlatí muži z Hauge

detail