Prosba na všechny archeology navštěvující stránky LP

Dobrý den všem archeologům a příznivcům těchto stránek. Obracím se na Vás s prosbou. Nesetkali jste se někdo z Vás s  artefakty z obrazové přílohy tohoto článku? Pokud byste přeposlali tento dotaz i svým kolegům a kolegyním, kteří stránky LP navštíví jen příležitostně, byl bych Vám velice zavázán. V případě, že by někdo z Vás měl k tomuto nálezu jakékoliv informace, kontaktujte prosím paní archeoložku chrudimského muzea paní Mgr. Nikolu Janovskou _ janovska@muzeumcr.cz

Samozřejmě se s dotazem obracím i na samotné hledače. Pokud by v nálezu někdo něco poznal či se s něčím podobným setkal, připište nám to prosím do diskuse pod tento příspěvek.

Předem Všem děkuji za Váš čas, jakýkoliv názor či nasměrování ve snaze rozluštit záhadu tohoto olověného depotu.

S pozdravem Král Martin

Olověný depot zdvojených terčíků.

V pátek 18. 8. 2023 dopoledne jsem na poli zachytil slabý signál. S postupně odkopávanou vrstvou zeminy ale jeho síla rostla. Čtyřicet centimetrů a stále nic. Až při dalším zahloubení se objevil v hlíně jeden terčík. Že se jedná o terčík z olova, bylo hned jasné. První co mě napadlo, bylo textilní závaží či sudová plomba. Ale zadní strana není hladká a pak je tu ta půlmetrová hloubka. Už to mi nesedělo. Pomalu jsem vybíral další načechranou zeminu, ve které se objevil jeden dvojterčík – dva terčíky spojené můstkem, ze kterého na každou stranu vyčnívají dvě křidélka. V tomto případě jsem si vzpomněl na plomby, ale zase ani jedna strana není hladká pro vytlačení obrazového motivu a hlavně by jeden terčík měl mít trn a druhý kruhový otvor. Zase zamítám. Poté se objevuje další samostatný terčík, jeden zdvojený, který je přehnutý, a jedna hrouda, která se jevila jako slitek, ale jedná se o několik terčíků zabalených do olověného plechu. V tuto chvíli přestávám kopat a dočišťuji dno vykopané díry. Pomocí dohledávačky určuji, že v zemi je ještě jeden celek o průměru cca dvaceti centimetrů. Ze dna na mě hledí jeden dvojterčík a já stále přemýšlím. Pak mě napadne podobnost s brýlovitou sponou z doby bronzové. Ale toto je olovo, ne bronz. Volám do muzea, opatrně zahrabuji jádro depotu a končím. K vyzvednutí dochází o dva dny později. Samotné jádro depotu obsahuje zřejmě několik desítek těchto dvojterčíků zabalených do olověného plechu. Celková váha je okolo čtyř kilogramů a k samotnému rozebrání depotu zatím nedošlo. Podařilo se mi zajistit zkoušku XRF na složení kovu a jedná se o čisté olovo bez jakéhokoliv legujícího prvku cínu či antimonu. Velice zajímavý je i bezmála pěti procentní obsah vzácného iridia, které se vyskytuje v místech po dopadu většího meteoritu. To by mohlo hrát roli v případě zkoušky hmotnostní spektrometrie pro stanovení izotopu olova a dohledání jeho původu. V okolí depotu bylo sesbíráno přes jeden a čtvrt kila keramických střepů, z kovových nálezů stříbrný denár císaře Hadriana, laténský závěsek, fragment bronzového nánožníku či náramku, bronzový kroužek kosočtverečného průřezu a několik slitků.

Při pátrání jsem se dočetl, že v období stěhování národů se z olova připravovaly modely šperků, které byly použity pro výrobu odlévacích forem. Na jednom zahraničním webu jsem nalezl podobný artefakt z bronzu datovaný do 3. až 4. století a v jedné knížce jsem objevil náhodnou reliéfní shodu s nalezenými terčíky. Jedná se o reliéf válcovité nožky se středovým bodem a čtyřmi soustřednými kruhy oválné bronzové mísy datované do 1. století AD.

Každopádně se doposud nikdo z oslovených archeologů z východních Čech s něčím podobným nesetkal, ale nejčastějším tipem na časové zařazení je středověk.

 Literatura a obrazová příloha:

https://1url.cz/ru49P

Umělecké řemeslo v pravěku_Jan Filip

AD Unicum Antika_Stanislava Kučová a kolektiv