Justinus ll (565–578) – mince

Flavius Iustinus II., známý jako Justinus II., byl císařem Byzantské říše v letech 565–578 n. l. Byl synovcem Justiniána I. a jeho nástupcem. Jeho vláda znamenala konec expanzivní politiky Byzance a začátek defenzivního období.

Mládí a původ

  • Narodil se kolem roku 520 n. l. v Konstantinopoli.

  • Otec: Vigilantia, sestra císaře Justiniána I.

  • Díky příbuzenskému vztahu s Justiniánem vyrůstal v prostředí císařského dvora.

  • Oženil se s Sofií, neteří císařovny Theodory, která se stala jeho spoluvládkyní a rádkyní.

Cesta k moci

  • Po smrti Justiniána I. v roce 565 n. l. byl zvolen císařem díky své dynastické vazbě.

  • Oproti svému slavnému strýci postrádal velkou autoritu i státnické schopnosti.

Vláda (565–578 n. l.)

Politika a správa

  • Snažil se navázat na Justiniánovo dědictví, ale rychle se ukázalo, že říše je vyčerpaná předchozí expanzí.

  • Pokusil se omezit dvorskou korupci a snížit výdaje, což vyvolalo odpor úředníků.

  • Jeho manželka císařovna Sofie měla v řízení státu velký vliv.

Vztahy se zahraničím

  • Persie: vypukla nová válka se Sásánovci (572–591). Byzanc utrpěla těžké porážky a ztratila pevnost Dara.

  • Lombardi: roku 568 n. l. vpadli do Itálie a obsadili velkou část poloostrova, což znamenalo konec byzantské nadvlády nad Itálií mimo exarchát Ravenny.

  • Avaři a Slované: pronikali na Balkán, což oslabovalo byzantskou kontrolu v oblasti.

Náboženská politika

  • Pokračoval v podpoře nicejské ortodoxie, ale nedokázal smířit rozpory s monofyzity.

  • Jeho vláda přispěla k dalšímu oslabování jednoty východní církve.

Pád a smrt

  • Ke konci vlády trpěl duševní nemocí – podle pramenů propadal záchvatům šílenství.

  • Roku 574 n. l. se vzdal aktivního vládnutí a moc přešla na jeho manželku Sofii a generála Tiberia Constantina, kterého adoptoval.

  • Zemřel 5. října 578 n. l. v Konstantinopoli.

Hodnocení

Justinus II. nebyl schopný následovat velké dílo svého strýce Justiniána. Jeho vláda byla poznamenána vojenskými porážkami a hospodářskými problémy. Přesto je zajímavý tím, že uznal limity své moci a přenechal vládu svým schopnějším spolupracovníkům.

Zajímavosti

  • Císařovna Sofie byla jednou z nejvlivnějších žen byzantských dějin – fakticky vládla říši během Justinovy nemoci.

  • Justinus II. byl prvním císařem, který při své korunovaci sám vložil korunu na svou hlavu, což se stalo byzantskou tradicí.

  • Jeho duševní nemoc byla popsána i dobovými historiky – údajně křičel, hryzal do doprovodu a choval se nepříčetně.

Shrnutí

Justinus II., císař Byzance v letech 565–578 n. l., byl synovcem Justiniána I. Jeho vláda znamenala ústup z velmocenských pozic – Byzanc ztratila většinu Itálie, čelila perským útokům i vpádům barbarů. Na sklonku života upadl do šílenství a vládu přenechal Tiberiovi Constantinu.

Zobrazné mince jsou nálezy hledačů s detektory kovů na webu lovecpokladu.cz.

Zobrazit nálezy mincí

Katalog mincí

Mince byly raženy na území:

Č. Panovník Nominál Materiál Velikost a váha Obr. Rok (minc. zn.) 3406 Justinus ll (565–578) Tremissis Zlato (Au) ? mm,
? g
Justinus ll (565–578) Tremissis

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru