cestou k rybníku

Pěkný kousky, gratuluji

Pěkné čepičáky -zatím jsem neměl tu čest - gratulace a jasný bodík

Možná prohledej dobový tisk, hledej něco jako: Zhrzený hradlař si ukončil život před zraky své padlé slečny v hlubině. Neopětovaná láska atd atd. a závěr: Do temného močálu s sebou stáhl i svého věrného psa, aby jej ochránil od trýzně žalu.
To by šlo, ne?
No, a ty dva odznaky jsou tam proto, že první pokus nevyšel, nebyly by ty zraky, protože byla někde za chlapama. Šel se domu převlíct, aby nenastyd, čepici vzal novou, tamta uplavala, sebou vytáh psa, aby ho aspoň vyvenčil a netrajdal tam uplně marně, kdyby nepřišla, a když si čúza konečně dorazila z rajzu, tak to napodruhý dal.

Pěkné

Mno na popud volnýho litra jsem se jal probádat dobový tisk a našel toto:
DVOJÍ SMRT S KOZOU
onoho osudného odpoledne, v době okolo Svatého Mikuláše došlo v obci -nebudu raději jmenovat-k nečekané tragédii, která se dle očitých svědků odehrála následovně:
V podvečer předvánoční, vracejíc se z trhu
na řetízku kozla vláčí, v kapse ani vindru.
Cestu dlouhou, kol zmrzlého rybníka,
rozhodli sobě zkrátit, újma jim nic neříká.
Ajznboňák s ajznboňačkou, vkročili na led pravačkou,
kozel smýká vpřed a vzad, byť v tom čert, by se nepropad.
A už křupe, led a sníh
dolu letí, jak na saních.
Jenže pod led, to mi věřte,
je tam zima, mokro věčné.
Vzduchu málo, to je šprajc,
dopadlo to, .....................
prostě BLBĚ......
No a krom dvou čepičáků, ta známka tudíž není psí, alebržto kozlečí a to je rarita vysoká téměř 10.

Waffen díky za uznání, to potěší