Křtění mohamedánů

Všechno bylo jinak, sobota na nervy, nevěřící pes Bogan si jen odplivnul, Siouxka navíc zdržovala

V sobotu brzy ráno mě probudil déšť, a už jsem nezaspal. Jeli jsme se Siouxkou do Jílového za Elmarou s tím, že budeme pokračovat přes vrch Ďábel do Pikovic. Napřed typicky žensky zdržovala už v Praze, protože poslouchala sobotní Meteorit, musel jsem na ni čekat a sledovat to moudro s ní. Dozvěděl jsem se, že člověk obsahuje 70 % vody, z toho že je polovina z vesmíru a druhá polovina ze sopek. Po pátečním večeru ale fakt nevím, jestli jsem obsahoval 70 % H2O, případně jestli ta druhá polovina byla z vesmíru nebo spíš C2H5OH. Přijel i Patrosos, Melda s Pilotem, nakonec i Bogan, a jeli jsme na Elmarův polygon testovat ty nové cívky Detech. Se svým Lobem jsem si tam připadal jak ministrant při křtění mohamedánů. Coby známý provokatér ale nemám od Elmary oprávnění se o tom dál příliš šířit. Jen prozradím, že mně při tom orgasticky povolovaly svěrače, Pilotovi se spustila z nosu krev jak Kristovo stigma, Patrososovi praskla plodová voda, Melda obrátil oči v sloup a omdlel. Nakonec to byl on, kdo podlehnul vábení a koupil. Jen nevěřící pes Bogan se svým Garrettem si posupně odplivnul, řka, že přece není idiot, aby kopal každou čučku z půl metru, takže do toho nejde. Mně se při tom přílišném ohýbání a stlačení břicha zase špatně dýchá a šlachy pod koleny bolí. Já bych spíš potřeboval, abych mohl chodit s tím, co už mám, nejlépe každý den, tam, kde něco v zemi je, abych se konečně něco s detektorem pořádně naučil. Jen Siouxka zůstala ledově klidná (detektory ji nebaví, až rozčilují) a předpisově z polygonu vysbírala všechny pixly od ledové kávy Mr. Brown do mé igelitky; beru je kvůli tomu na hledání vždy s sebou. Vrátili jsme se po skupinkách zpátky do Jílového na náměstí, do hospody U Floriana, kde jsme čekali na jídlo 55 minut. Údajně to bylo ještě v limitu, protože servírka dopředu hlásila hodinu. Siouxce se po rizotu udělalo šoufl, já jsem si po pappardelle pro jistotu vzal Febichol, Acix, a po pohledu na hodinové ručičky ještě Hysteps. Už jsem jim tam poslal Pohlreicha. Pak jsme se Siouxkou šli na ten vrch Ďábel, kde byla vánoční klubovka. Zase se ale zasekla, u první houby. Postupně mi vytahala z batohu všechny další igelitky, a po sběru vypadala jak po návštěvě vietnamského tržiště. Nikam jsme samozřejmě nedošli. Nakonec jsem musel Siouxku vzít postaru kyjem po hlavě, odtáhnout za cop na kraj Jílového do hospody V lázních. Pro mě půl litru vitamínu B, pro Siouxku multivitamín. Skoro to mělo být naopak. Následně už jen na náměstí do Jílového k potupnému návratu autobusem na Budějovickou, místo romantickým Posázavským pacifikem z Pikovic. Doma to ale klaplo, a pak mě ještě pustila na malé belgické pivo Leffe za roh do kultovní hospůdky Hany-Bany. V zásadě a ve své prostatě se ta sobota tedy nakonec povedla.

Testovaná grešlička v 25 cm

Siouxka nekaká, Siouxka sbírá houby