Zamyšlení

stojí nám to za to?

Zdravím všechny kolegy hledače, dnes jsem tak dělal trochu pořádek v nálezech za poslední cca půlrok a trochu se zamyslel... Sedím tu nad těmi kolečky a vším ostatním,co jsem za tu dobu "vyrval z matičky země" a přinesl domů a napadlo mne, v souvislosti s častými dotazy těch, kdož uvažují, že začnou "hledat poklady", co to vlastně obnáší? Dal jsem si tedy tu práci a pokusil se naši zálibu převést do "suchých čísel"... Za uvedenou dobu jsem vykopal cca 400 mincí a cca 500 různých artefaktů (od knoflíků, přes odznaky, pečetítka, náprstky, podkovy, sekery, různá víčka, kroužky, slitky, až po předměty neurčitelné,ale nějak zajímavé...), které jsem donesl domů, ty, které zůstaly na svém místě (zátky od lahví, uzávěry plechovek a všelijakými další šrot) bohužel nelze spočítat. Nicméně budu-li se držet hodně při zemi, řekněme, že jde o poměr 1:2, tedy na jeden předmět donesený domů připadají 2, které jsem nedonesl, tedy cca 3000 předmětů... A teď ty malé počty. Vezmu-li v úvahu (aby se mi to dobře počítalo), že kvůli jednomu předmětu, bez ohledu na to, zda je k něčemu dobrý, či nikoli, vykopu 2,5 kg hlíny, kterou potom vrátím zpět (samozřejmě), potom 3000 ks x 5 kg = 15 tun "přeházené" zeminy! Nachodím-li kvůli každému "kopanci" průměrně, řekněme 100 m, tak jsem našlapal 3000x100m=300 km! Vezmu-li v úvahu, že během toho půlroku jsem byl v terénu průměrně 3x týdně, tedy 3x25=75 cest po cca 100km, nejezdil jsem autem 7500 kilometrů! Sakra chlapi, stojí nám to za ten čas, peníze, dřinu??? Určitě, protože ten pocit, když klacek správně zapípá a my začneme přehazovat další tunu hlíny s nadějí, že tam ten poklad konečně bude je jako orgasmus... :)