Sv. Jiří (Vše) – nálezy detektorem kovů

Přejít na: …

Svatý Jiří († kolem 303)

Patron rytířů, vojáků, jezdců, zbrojířů, rolníků, skautů a ochránce proti zlu

Svatý Jiří (lat. Sanctus Georgius, řecky Γεώργιος) byl římský voják, podle legend mučedník a světec, který žil na přelomu 3. a 4. století a zemřel za pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána. Jeho historická postava je zastřena legendami, ale jeho kult se rychle rozšířil do celé křesťanské Evropy, Byzance i Blízkého východu. Od středověku je uctíván jako patron boje proti zlu a temnotě, často zobrazovaný jako rytíř zabíjející draka.

Ve střední Evropě se úcta ke sv. Jiří výrazně rozšířila od 12. století a byla nadále živena rytířskou tradicí, poutními místy a barokní zbožností. V českých zemích byl patronem přemyslovského knížectví a později českého státu, jeho socha je i na Pražském hradě.

Ikonografie

Sv. Jiří je na devocionálních předmětech zpodobován především v jediné ikonografické variantě, která má silný symbolický význam:

jako rytíř v brnění na koni,
probodávající kopím nebo mečem draka,
někdy doplněn o princeznu nebo městské hradby (odkaz na legendu o záchraně města),
často je nápis S. GEORGIUS nebo SANCTUS GEORGIUS MARTYR.

Legenda o sv. Jiřím a drakovi vznikla pravděpodobně až ve vrcholném středověku a byla poprvé zaznamenána v tzv. Zlaté legendě (Legenda Aurea) v 13. století. Stala se jedním z nejpopulárnějších křesťanských příběhů s hlubokým morálním významem – vítězství víry nad zlem.

Typologie nálezů

Předměty se sv. Jiřím patří mezi oblíbené devocionálie, které byly nošeny nejen jako symbol víry, ale i jako ochranný talisman, především v době ohrožení nebo válek:

Medailonky a svátostky – často jednostranné s výjevem rytíře a draka, zadní strana buď hladká nebo s jiným světcem.
Závěsné plíšky a votivní předměty – s reliéfním zobrazením sv. Jiří na koni.
Odlitky ze slitiny mědi, výjimečně ze stříbra, někdy s pozůstatky smaltu nebo zlacení.
Ve výjimečných případech vícedílné svátostky kombinující sv. Jiřího s jinými patrony (např. sv. Martinem nebo archandělem Michaelem).

Tyto předměty jsou datovatelné od 17. do 19. století, přičemž barokní období představuje vrchol úcty. Vyskytují se po celé Evropě, ale v českých zemích patří k běžnějším nálezům díky silné národní tradici.

Význam v kontextu nálezů

Devocionálie se sv. Jiřím představují spojení vojenské a duchovní tradice, silného ochranitelského symbolu a populární legendy. Nositelé těchto předmětů vnímali sv. Jiřího nejen jako nebeského ochránce, ale i jako příklad odvahy, statečnosti a víry. Nálezy mají vysokou historickou i kulturní hodnotu – zejména pokud jsou zachovány se zřetelnou rytířskou ikonografií nebo latinským nápisem.