22.3. 1312 Konec templářského řádu

Během své existence se templáři stali výbornými bankéři i rytíři s obrovským vlivem. Jejich moc a bohatství popuzovalo panovníky, což také vedlo ke zrušení řádu 22. března 1312.

Jedním z hlavních „nepřátel“ templářského řádu se stal francouzský král Filip IV. Tvrdil, že mu řád odmítl přispět na válečné náklady, ale šlo zřejmě jen o záminku. Navíc templáře obklopovalo mnoho tajemstvích a dohadů, což také mnohým nebylo po chuti. To nakonec vygradovalo do situace, kdy byli templáři obvinění z kacířství. Francouzský král nakonec donutil papeže Klementa V., aby řád exkomunikoval. Ke zrušení došlo na koncilu ve Vienne 22. března 1312.

„Výsledkem byl zajímavý kompromis. Na koncilu papež Klement V. sice templářský řád oficiálně zrušil, ale jeho majetek nepřiřkl králi, nýbrž johanitům. Chamtivý král si ovšem od nich nechal uhradit náklady na proces s templáři, které vyčíslil tak, že se johanité stali jeho dlužníky,“ píše Jan A. Novák v knize Templáři, zednáři a další tajné společnosti v Čechách a ve světě.

Během procesu s Templáři provedl Klement V. několik nečekaných kroků. Zřejmě šlo o druh spolupráce se šlechticem Jacquesem de Molayem. Který byl posledním velmistrem templářského řádu. Říká se, že cílem různých veletočů bylo odvedení pozornosti a získání času k zametání stop.

„Že papežová úloha nebyla v templářské při zdaleka tak jednoznačně padoušská, jak se většinou traduje, dosvědčuje i dokument známý jako Chinon parchment, který teprve roku 2001 objevila ve vatikánských archivech italská historička Barbara Fraleová. Je datovaný srpnem 1308 a v podstatě zbavuje Molaye a jeho druhy obvinění z kacířství, vznešených Filipem ovládanou inkvizicí,“ píše ještě Novák ve své knize.

Žádný z templářů na území dnešního Německa, Rakouska ani českých zemích nebyl popraven. „Po zrušení řádu jim byl samozřejmě odebraný majetek. Není přesně známo, co se stalo s templářským majetkem na Moravě. Hlavní sídlo řádu, Čejkovice, byly centrem templářů i pro Rakousy a pro řádový hrad Templštejn. Neví se, co se s nimi stalo, nicméně král Jan Lucemburský tam v té době zakročil s vojskem proti loupeživé šlechtě. Je tedy možné, že právě proti té moravské šlechtě, která templářský majetek neoprávněně zabrala,“ uvádí Richard Händl v knize Šedé eminence v české historii.

Francouzský král si nakonec polepšil. Z majetku řádu mu mělo být vyplaceno asi 200 tisíc livrů. A to jako náhrada za vzniklé ztráty.

Zdroje: Jan A. Novák: Templáři, zednáři a další tajné společnosti v Čechách a ve světě
Richard Händl: Šedé eminence v české historii
www.theguardian.com