Pátrání napříč staletími: Tycho Brahe ze zlata? Nejnovější studie přináší překvapivé zjištění!

14. prosince uplynulo 470 let od narození význačného astrologa, alchymisty a filosofa Tycho Brahe, který se u nás proslavil zejména svým působením na dvoře císaře Rudolfa II. Jeho život byl pestrý, zajímavý, učinil mnohé objevy a stejně slavné omyly. Nejen proto se dostal do dějepisu a našeho povědomí. Pozornost veřejnosti totiž přitahuje i stovky let po smrti; spekulace o příčině Braheho nemoci a úmrtí nebraly konce. Nejčastěji se zmiňovala otrava rtutí a z ní plynoucí selhání ledvin...

Tycho Brahe zemřel 24. října 1601 dva týdny poté, co v bolestech ulehl na lůžko. Vzhledem k tomu, že vedl bujarý život a holdoval značně alkoholu, mohlo se podle dobových zpráv jednat o akutní selhání ledvin. Po smrti byl Tycho Brahe pohřben v pražském kostele Matky Boží před Týnem v blízkosti Staroměstského náměstí.

A právě v tomto kostele byla provedena exhumace a také odběr vzorků opakovaně; prvně v roce 1901 – šlo o vzorky vousů a vlasů, naposledy pak v roce 2010.  Tentokrát odebrali vědci z Ústavu jaderné fyziky v Praze spolu s dánskými odborníky vzorky zubů, vousů, obočí, vlasů, kostí a také textilu. Výsledky testů nakonec v roce 2012 potvrdily, že Brahe nezemřel v důsledku otravy rtutí, ale že šlo o chybu, která pramení z analýzy v roce 1911 i následného rozboru dánských vědců ze stejných vzorků v roce 1991. Ukázalo se totiž, že Brahe ve svém těle neměl nijak významnou stopu rtuti, jež by pocházela z období posledních měsíců jeho života.

Zajímavé analýzy z listopadové zprávy však následně odhalily, že ve vlasech Tycho Brahe byla neočekávaně vysoká koncentrace zlata. Testovány byly tři různé vzorky vlasů, přičemž obsah zlata byl až 100 krát vyšší než je dnes běžné.  Podle vědců není možné z tak vysoké koncentrace zlata vinit jakékoli přírodní zdroje a přirozený styk se zlatem. Vyplývá z toho tedy, že Brahe musel být prakticky v každodenním úzkém kontaktu s tímto drahým kovem vědomě a záměrně.

„Mohly to být zlaté příbory a talíře ze zlata, plátkové zlato v číších s vínem apod. Je také možné, že vymyslel a současně praktikoval užívání elixíru s obsahem zlata, podobně, jako např. milenka francouzského krále Jindřicha II – Diana de Poitiersová,“ komentoval překvapivý objev profesor Dánské Univerzity Kaare Lund Rasmussen.

Přesto se zdá být pravděpodobnější, že se Brahe vystavoval účinkům zlata z čistě vědeckých důvodů.  Poslední odebrané vzorky byly testovány na dalších 14 prvků a výsledky rovněž ukázaly vyšší než průměrné koncentrace železa, kobaltu, arsenu a stříbra. Každý z těchto prvků se v oné době běžně používal při alchymistických pokusech a přípravě léčiv.

Zajímavé je, že koncentrace těchto kovů je akumulována především ve starších částech vzorků, což vedlo k závěru, že v posledních dvou měsících života nebyl Brahe vystaven jejich účinkům. Zřejmě tedy v této době nepracoval, snad v důsledku nemoci a slabosti. Podle vědců však netrpěl příznaky akutní otravy, spíše zemřel v důsledku nemoci či selhání organismu. Skutečná příčina tak zatím nebyla vysvětlena. Podle týmu českých a dánských odborníků je však více než jisté, že nezemřel v důsledku metabolických onemocnění. Nově zjištěná vysoká koncentrace zlata, ani dříve nesprávně měřená rtuť k jeho úmrtí nepřispěly.

Zdroj a plné znění studie včetně analýz všech vzorků zde: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/arcm.12284/full

Další zdroje: thehistoryblog.com, ceskatelevize.cz, wikipedia.org

Roman Němec – GM4PRO