Spolupráce za čárou...

Spolupráce s tuzemskou archeologií probíhá už roky, avšak vždycky mě zajímalo, jak podobná spolupráce probíhá v zahraničí. A jaké jsou tam vlastně vztahy hledač – archeolog, za našimi hranicemi.

Bohužel tu nenajdete návod, jak si zajistit spolupráci s Rakouskou archeologií, ale pokud tam trvale nežijete nebo tam nemáte nějaké místní vazby, tak to nejspíše nebude vůbec jednoduché.

K samotné akci jsem se dostal už tradičně jako slepý k houslím: D. Jelikož opravujeme detektory Minelab i pro jednoho z Rakouských dealerů, jsme občas v kontaktu a čas od času si vzájemně pošleme, co pěkného se našlo a jednou přišli celkem pěkné fotky keltských mincí. Tak jsem se zeptal na podrobnosti a slovo dalo slovo a Robert slíbil, že se zeptá organizujících archeologů, jestli nás tam dokáže protlačit.

Po pár zprávách všechno klaplo a já dal s Vaškem dohromady malou českou výpravu. V den D jsem sice musel vstávat ve 4 hodiny, abych bych na místě včas a ještě stihnul nabrat Vaška. Ale stálo to za to.

Po příjezdu jsme se nejprve se všemi seznámili a pak proběhlo pár instrukcí, kde místní archeolog označil pole, která jsou domluvená s místními zemědělci a na konci každý dostal svazek vlaječek s jeho číslem a pytlíky.

Asi 15 minut po příchodu na první pole Vašek zabodává 1. vlaječku a v ruce má drží keltský obol s koníkem. Není sice v nejlepším stavu a léta orby se na něm už trochu podepsala, ale máme radost, že 1. nalezenou keltskou minci hlásí česká výprava a neodjedeme s ostudou :D.

Dokonce padají i „nekovové“ nálezy, krom keramiky i část skleněného náramku.

První pole bylo dost malé, takže jsme ho měli prochozené celkem rychle, ale protože se blížilo poledne, přišla pauza na oběd. Rakouské muzeum na své hledače myslí i v otázce stravování a místní zajišťují dovoz jídla až na pole. To je poprvé, co mě muzeum zaplatilo jídlo i s dovozem na lokalitu (Tam bych řekl, že je u nás prostor pro zlepšení). K jídlu přidáváme naše pivo, které jsem dovezl na ochutnávku pro Rakouské kolegy.

Po jídle následoval přesun na druhé pole, které bylo znatelně výživnější. Po chvíli mě padnul závěsek a konečně také obol.

Moje radost však netrvá dlouho, během chvilky Vašek hlásí první zlatou 1/24 statéru.

Každý nález se vložil do pytlíčku a označil vlaječkou s číslem. Každý měl svojí řadu, aby bylo jasné kdo ho našel.

Archeolog to pak po nás sbíral a ke každému nálezu vypisoval kartičku se základními údaji vč. GPS.

Ke konci mě ještě padnul menší stříbrňák bohužel přes silnou krustu nebylo pořádně poznat co to přesně je a jelikož také skončil u archeologa, tak se to bohužel už nejspíš nedozvím :D.

Závěrem

Rozhodně musím vyzdvihnout organizaci Rakouského muzea, dokonalý servis a celkově byli všichni velice příjemní i když jsme tam byli poprvé a nikdo nás skoro neznal. Zároveň to byla celkem zajímává zkušenost ohledně toho, jak se to dělá za čarou a  dokonce i nálezy byly :D. Padlo 5 obolů a jedna zlatka Vaškovi :D