Septimius Severus (193–211) – mince

Lucius Septimius Severus byl římským císařem v letech 193–211 a zakladatelem severovské dynastie. Pocházel z provincie Afrika, což z něj činilo jednoho z prvních císařů neitalského původu. Byl energickým vojevůdcem, který upevnil římskou říši vojenskými reformami a tvrdou vládou, ale také zahájil éru autokratičtějšího císařství.

Mládí a vzestup k moci

Septimius Severus se narodil 11. dubna 145 v Leptis Magna (dnešní Libye) do bohaté a významné rodiny. Jeho otec měl římské občanství a matka pocházela z italské aristokracie. Díky svému postavení mohl Severus vstoupit do senátu a sloužit jako guvernér různých provincií, například Gallie Lugdunensis a Horní Panonie.

Po zavraždění císaře Commoda v roce 192 nastal boj o moc. V roce 193 byl během "roku pěti císařů" Severus jedním z generálů, kteří si nárokovali trůn. Porazil své rivaly, Dídia Juliána, Pescennia Nigera a Clodia Albina, a v roce 197 se stal jediným vládcem říše.

Vláda (193–211)

Septimius Severus provedl zásadní reformy armády, upevnil centrální moc a vedl expanzivní války.

1. Posílení armády

• Zvýšil plat vojákům, čímž si zajistil jejich loajalitu.
• Zvýšil počet legií a přidal do nich více vojáků z provincií (nikoliv jen z Itálie).
• Umožnil vojákům vstup do senátu, čímž oslaboval tradiční římskou aristokracii.
• Vytvořil nové pretoriánské gardy, do nichž zařadil hlavně legionáře z provincií místo původních italských jednotek.

2. Války a expanze

Severus vedl několik velkých vojenských kampaní:

• Východní tažení (194–195, 197–199) – porazil Parthy a dobyl jejich hlavní město Ktésifón, čímž upevnil římskou nadvládu nad Mezopotámií.
• Tažení v Británii (208–211) – Severus podnikl invazi na sever Británie (dnešní Skotsko), kde vedl boje proti kmenům Kaledonců. Na obranu římského území nechal zrekonstruovat Hadriánův val a postavil Antoninův val.

3. Centralizace moci

Severus zcela omezil vliv senátu, který považoval za zkorumpovaný. Místo toho se opíral o armádu a byrokracii. Změnil justiční systém, aby posílil moc císaře a oslabil vliv staré aristokracie.

Rodina a následnictví

Severus měl dva syny – Caracallu a Getu. Snažil se připravit je na vládu, ale mezi nimi vypukl konflikt. Po Severově smrti v roce 211 v Eboracu (dnešní York, Anglie) se stal císařem Caracalla, který brzy nechal svého bratra zavraždit.

Hodnocení vlády

Septimius Severus byl silný a schopný císař, který stabilizoval říši po chaotickém období občanských válek. Posílil armádu, rozšířil území říše a upevnil císařskou moc.

Na druhou stranu jeho vojenské výdaje a posilování armády vedly k ekonomickým problémům a zadlužení říše. Navíc jeho centralizace moci připravila půdu pro budoucí vojenské diktatury, které oslabily Řím v následujících stoletích.

Severus bývá často považován za zakladatele pozdního císařství, které se postupně měnilo z principátu na absolutistickou monarchii.