12. 2. 1882 Keltský poklad z Lahoště

Takzvaný lahošťský poklad patří k nejvzácnějším nálezům z devatenáctého století. V roce 1882 ho objevili kopáči kilometr od Duchcova. V bronzovém kotli údajně našli až 4000 šperků, potvrzeno je 1600. 

Příběh nálezu neuvěřitelného keltského pokladu započal v roce 1879, kdy začala dramaticky klesat hladina minerálního pramenu Obří. A to v důsledku katastrofy na nedalekém dole Döllinger. Ještě v polovině devatenáctého století měl pramen takovou sílu, že dokázal pohánět vodní mlýn. Prameniště se tedy po neštěstí ve zmiňovaném dole muselo prohloubit. 

Kopáči započali práce v lednu 1881. Když se dostali do hloubky šesti metrů, uviděli něco neskutečného. Ze štěrku vyčníval bronzový kotel o průměru asi půl metru. Nádoba byla po okraj naplněná šperky, náramky, sponami i prsteny. 

V té chvíli byly nazelenalé kvůli oxidaci. Později ale jejich hodnotu ocenili sběratelé, které si artefakty rozebrali. Nejspíše tam šperky skončily v soukromých sbírkách po celé Evropě.

V našich muzeích se v současnosti nachází 573 spon, 479 náramků a 56 prstenů, přičemž většinu vlastní teplické muzeum a zámek v Duchově. Větší soubory uchovává ještě Národní muzeum a muzeum v Duchově. Minimálně 105 spon, padesát náramků a deset prstenů je roztroušeno po muzeích ve Vídni, v Berlíně či Londýně. Dalších 261 šperků se nacházelo v dalších různých muzeích. Vyplývalo to z inventárních listů, které se však ztratily jako většina nalezeného pokladu. 

O okolnostech nálezu se dochovaly pouze nepřesné zprávy. „Počet vyzvednutých předmětů není nikde zaznamenán. Víme jen, že většina šperků byla v kotli a část se nacházela v zemině okolo,“ poznamenal archeolog teplického muzea Petr Budinský.

Materiálovou analýzu loni provedl tým pod vedením Alžběty Danielisové z pražského Archeologického ústavu AV ČR. Zjistili nové informace o uložení pokladu. Do výzkumu se pustli, protože zkoumali okolnosti týkající se migrace Keltů. 

„Přemýšleli jsme nad předměty, u kterých je největší pravděpodobnost, že by mohly cestovat společně s lidmi. Osobní věci, nejlépe součásti oděvu, se v tomto kontextu přímo nabízejí. Pro srovnávací analýzu jsme vůbec poprvé využili artefakty ze slavného nálezu z termálního pramene u Duchcova a dále šperky ze soudobých laténských pohřebišť,“ uvedla k výzkumu Danielisová.

Vědci zjistili, že bronzové slitiny, využívané pro výrobu šperků a součástí oděvu, pocházejí z několika geograficky odlišitelných zdrojů, například až z oblasti dnešního Švýcarska. Z Toho vyplývá, že komunity, které se na uložení pokladu podílely, pocházely z různých koutů Evropy. Po dlouhá desetiletí diskutovaná otázka, zda Keltové hromadně migrovali, tak může být konečně zodpovězena.

Zdroje: www.lahost.cz, https://sciencemag.cz/, www.denik.cz