20. 6. 1621 Kalendárium

20.6. 1621 27 účastníků povstání odsouzeno k trestu smrti

Kategorie: Kalendárium

Poprava

Už 18. června 1621 se začalo stavět na Staroměstském náměstí v Praze přímo u radnice dřevěné popravní lešení, potažené černým suknem. Poprava 27 představitelů stavovské opozice se odehrála o tři dny později. Po celou dobu exekuce se troubilo a bubnovalo.

Bitva na Bílé hoře znamenala konec českého stavovského povstání. Demoralizované stavovské vojsko se ještě v průběhu bitvy rozložilo, nebyla ani vůle hájit hradby pražských měst proti vítězným vojskům. Fridrich Falcký druhý den po bitvě odjel z Prahy, dočasné útočiště nalezl ve slezské Vratislavi, ale odjezdem do Nizozemí v prosinci 1620 opustil navždy české země. Někteří z předáků šlechtického odboje ho doprovázeli, ale většina stavovských politiků zůstala v Čechách zřejmě s nadějí, že císařova odplata za povstání bude mírná. Poté, co do Prahy vstoupila vítězná vojska, došlo zde k několika plenění a rabování.

Ve Vídni vítězství katolických vojsk oslavovali, pro císaře Ferdinanda II. a vídeňský dvůr znamenala porážky českých stavů především nutnost rozhodnout, jak dále naloží se ztracenými a nyní opět nabitými zeměmi. „První opatření po rozbití stavovského povstání směřovala upevnění panovnické moci a k potrestání stavovských politiků,“ píší Jaroslav Pánek a Oldřich Tůma v knize Dějiny českých zemí.

Na jaře 1621 se v Praze konalo vyšetřování a následně velký soudní proces se stavovskými politiky, aktivními účastníky povstání. Nejprve bylo odsouzeni k trestům smrti, ztrátě cti a ke konfiskacím veškerého majetku ti z politiků, kteří včas odešli do exilu. Přísné rozsudky ukázaly, že ostatní stavovští politici, kteří neprojevili včas dostatek prozíravosti a zůstali v zemi, nemohou počítat s milostí. Konečný rozsudek byl skutečně nemilosrdný – k smrti bylo 20. června odsouzeno celkem přes čtyřicet osob.

Některé tresty byly sice zmírněny, nicméně 21. června 1621 v Praze na Staroměstském náměstí konala poprava 27 představitelů stavovské opozice. „Exekucí, která byla koncipována jako velké barokní divadlo, dal Ferdinand II. najevo celé Evropě, že se v českých zemích pevně ujímá vlády. Vůči domácímu prostředí měly tyto popravy především zastrašující charakter. Výběr obětí v mnoha případech neodpovídal jejich skutečnému podílu na povstání,“ uvádí ještě Jaroslav Pánek a Oldřich Tůma.

Mezi oběťmi byli 3 páni (Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Václav Budovec z Budova a Jáchym Ondřej Šlik), 7 rytířů a 17 měšťanů „Už 18. června se začalo stavět na Staroměstském náměstí v Praze přímo u radnice dřevěné popravní lešení, potažené černým suknem. Odsouzenci byli na staroměstskou radnici přivedeni z hradu v neděli 20. června večer. Den hrůzné exekuce byl ohlášen v pondělí 21. června 1621 o páté hodině ráno výstřelem z děla na hradě. Uzavřel se městské brány a lešení obstoupilo Valdštejnovým plukem. Po celou dobu exekuce se navíc troubilo a bubnovalo, aby lid neslyšel, co odsouzení mluví. Pořadí poprav bylo stanoveno podle stavovské důstojnosti, tedy nejprve byli stětím popraveni tři příslušníci panského stavu a poté sedm rytířů,“ popisuje historik Jan Kumpera.

Zdroje: Jaroslav Pánek a Oldřich Tůma, Dějiny českých zemí, Miroslav Buchvaldek, Dějiny Československa v datech, www.magni.cz

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Díky ;-)

Ferdinand z poprav radost neměl..Ale muselo to být. Byli to zrádci..Většině šlo jen o majetek, rabovali a kradli čistě jen pro svojí potřebu, ani se ve svý hamižnosti nenamáhali platit žold vojsku, který pak logicky nebojovalo, jak by mělo. Falckej, kterej ani neuměl česky, pořádal hostinu v průběhu bitvy..aby pak utekl...

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru