6.8. 1806 Konec Svaté říše římské

V roce 1806 zaniká Svatá říše římská, z panovníka Františka II. stal František I. Důvodů k tomuto kroku bylo několik. Velký podíl měl na tom i Napoleon, který vyhrál bitvu u Slavkova.

Po čtrnácti letech římského panování František II. abdikoval. Mnohonárodnostní konglomerát dosavadní říše římské vyhlásil jako Rakouskou říši a stal se jejím prvním císařem. „V listině abdikační ze dne 6. srpna 1806 prohlašuje František II., že nadále bude spravovati jako císař své německé provincie a říšské země v jich sloučení s veškerým rakouským státním tělesem,“ uvádí Georg Jellinek v knize Všeobecná státověda.

Od roku 1806 se tedy z Františka II. stal František I. Podle Jana Bumby, který napsal knihu České katastry od 11. do 21. století, je těžké říci, zda na této změně měl sán panovník největší podíl.

„Pravda, důvodů by měl několik. Ten první byl, že dosavadní říše zdaleka nebyla svatá, vlastně nebyla ani římská, sídelním městem byla Vídeň a vliv Svaté stolice na vládnutí byl nepatrný, a ani nebyla výlučně říší národa německého, neboť převládal počet obyvatel jiné než německé národnosti. Spíše se však o zrušení tisícletého impéria postaral Napoleon svým vítězstvím ve třetí koaliční válce, a to zvláště vítězství v bitvě tří císařů Slavkova,“ vysvětluje Bumba.

Důsledkem Napoleonova triumfu byly značné ztráty některých jižních provincií říše, které pokračovaly později ztrátami v dalších jihoslovanských oblastech, v alpských zemích a Haliči. „Mimochodem, Napoleon se později stal Františkovým zetěm,“ poznamenává ještě Bumba.

Nutnost vyměření pozemků byla zřejmě už celá staletí, avšak první měřické pokusy se konaly až za panování Marie Terezie I. Kořeny stabilního katastru sahají tedy do dávné minulosti, i když z tereziánských předpisů to není vždy patrné. Marie Terezie prozíravě ocenila Světeckého návrh a dala příkaz k měřické zkoušce v některé malé zemi.

Poslední císař František II. si moc dobře uvědomoval, že další existence Svatí říše římské již není udržitelná. Píší to Zdeněk Jindra a Ivan Jakubec v knize Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie. Podle nich chtěl současně František proti Napoleonovi vystupovat jako rovnocenný partner.

„To byl i důvod k rozhodnutí vyhlásit v roce 1804 vznik Rakouského císařství. František se stal rakouským císařem, toho jména prvním. Rozvrácená Svatá říše římská národa německého byla formálně rozpuštěna až o dva roky později. Součástí Rakouského císařství byly i české země, na dosavadním vztahu jednotlivých zemí v rámci císařství se nemělo nic změnit,“ uvádí Jindra s Jakubcem.

Zdroje: Jan Bumba, České katastry od 11. do 21. století, Georg Jellinek, Všeobecná státověda
Zdeněk Jindra a Ivan Jakubec, Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie