8. 9. 1881 Komárovský poklad

Od počátku září do prvního prosincového týdne roku 1881 se na pozemcích knížete Jana Lichtenštejna stalo něco výjimečného. Během regulace řeky Moravice země vydala na chvíli poklad, část se ho podařilo vyjmout. Nejvzácnějším kusem je zvířecí soška.

V roce 1881 dělníci na pozemcích knížete Lichtenštejna upravovali řečiště toku Moravice v blízkosti jejího ústí do řeky Opavy a převáděli do nového, západněji ležícího koryta. Mělo se tak zabránit záplavám, které oblast každoročně sužovaly. 

Dělníci tenkrát přemístili osm tisíc kubíků zeminy a celá akce vyšla na 7077 zlatých. Práce měla na starosti prostějovská firma podnikatele Františka Součka. Existují kusé informace o tom, že se během prací našel poklad. A to konkrétně během odkopávání zbývající části úseku nové vodní trasy. Podklad se měl nacházet v hloubce asi dvou metrů. 

Dělníci si prý ale poklad všimli velmi pozdě. Zemina se mincemi a stříbrnými soškami zmizela ve valící se vodě. Podařilo se zachránit jen malou část pokladu. Majitel firmy následně několik předmětů od nálezců koupil a následně daroval Museu království českého. Celkem šlo o šest mincí a sošku beránka.

„Nádoba neb něco podobného při tom nalezena nebyla, jak předměty položeny byly také určiti nemohu, neboť v místě, kde nalezeny byly, byl písek z hlínou promíšený velice vodou prosáklý, tak že dělníci zpozorovali předměty, až když vytahovaly ony řetízky, které u sošek upevněny jsou, před tím snad asi dvě lopaty penízků a sošek hodily do hlubiny, která vedle jest, na hledání těchto předmětů nebylo lze pomysliti, neboť v hlubině je náramně silný proud. Ostatní sošky byly právě takové jako ona, kterou jsem Vám zaslal, jen že byly více neb méně porouchány ... Penízky byly jen s malým rozdílem stejné, na některých u křížků byla jedna na jiných dvě a více teček..,“ psalo se v dopise, který dar doprovázel. 

Poklad před třinácti lety vystavilo Slezské muzeum v Opavě. K vidění byla i zmiňovaná soška zvířete, která je známá jako „komárovský beránek“. Přestože od nalezení pokladu uplynulo 140 let, není ani dnes vyloučeno, že se části pokladu nachází někde mezi lidmi.

Co se týče mincí z nálezu, je mezi nimi pouze jedna česká ražba. A sice denár knížete Boleslava I. (929 - 967). Dalších pět mincí jsou oto-adelheidské denáry, bavorský denár Jindřicha II. (985 - 995) z řezenské mincovny a konečně švábský denár Oty III. (983 až 1002).

Zdroje: www.zlate-mince.cz, www.denik.cz