Depot mincí ze třicetileté války

Kategorie: Nálezy a záchranné výzkumy v ČR a SR

Po dlouhém naléhání si kamarád nedávno pořídil svůj první detektor a nějak se s ním snaží sžít. Minulý týden jsme tedy opět vyrazili do terénu. Předchozí hledání probíhala bez velkých úspěchů na poli, tak jsem tentokrát navrhl jít do lesa na lokalitu, odkud už mám pár pěkných želízek, a kde kopu vše co se ozve - tedy ideální místo pro začátečníka.

Alespoň jsem si to myslel. Jeho talent na veliká železa zmizel a celkově by se hledání dalo přirovnat k Reklamě na ticho od Palo Habery. Hned na začátku si ještě postěžoval, že ho „něco tlačí“. Po asi dvou hodinách máchání na prázdno a troše železného bordelu, navrhuji přesun do nedalekého lesíka podél cesty. Ještě chvilku jsme se tam motali, a když už jsme odcházeli, zahlásil: „Já asi pojedu domů, jsem unavenej, nějak mě to nebaví, a hlavně se mi chce srát a nemám kapesníky“. S těmito slovy se rozloučil a odkráčel k autu. Ještě mi nabídl odvoz, ale rozhodl jsem se zůstat a domů potom dojít pěšky.

Tak jsem se tam vydal sám. Za pár minut stojím na okraji řídkého dubového lesa a přemýšlím kde začnu. Z předchozích hledání a map vím, že v jeho zadní části vede pár hezkých úvozů, a že podle charakteristických čtvercových jamek nejsem první kdo tu hledá. Mou pozornost už na dálku zaujme malý holý plácek, na rozhraní listnáčů a jehličnanů, také se mi zdá, že zde borůvčí v kombinaci s napadaným listím tvoří zvláštní dlouhé pásy, které snad jakoby lemují v terénu už jinak neviditelné cesty.

Nasazuji sluchátka a vyrážím, dojdu na místo, a hned se ozve čistý signál, ID 13/14. Po chvíli je na světě první mince - 3 krejcar z roku 1624. Potěšený udělám fotku, sbalím jej do sáčku, zahrábnu díru a pokračuji. O půl metru vedle další signál, ID 8/9. Znovu zapichuji lopatku a překvapivě je to další mince, tentokrát jednokrejcar. Máchnu znovu vedle díry, a další signál, a hned vedle další, a další. Následovala asi hodina dohledávání a vykopávání i těch nejslabších signálů, některé kousky se totiž z hloubky hlásili jako ID 1, nebo byly tak křehké, že se skoro nedali vzít mezi prsty.

Celkem se na ploše cca 3x3 metry podařilo najít obnos 32 krejcarů, složený z 23 jednokrejcarů a 3 tříkrejcarů. Vzhledem k nominální skladbě mincí a relativně nízkému obnosu, se pravděpodobně nejedná o úschovu, ale spíše o ztrátu. Podle čitelných mincí se až na jeden případ jedná pouze o ražby Ferdinanda II. z let 1624 až 1631. Další čištění a konzervace je v rukou odborníků z muzea východních Čech v Hradci Králové.

Zatím určené ražby

3 krejcar 1624 mincovna Kutná Hora, mincmistr Šebestián Hölzl
3 krejcar 1626 mincovna Vídeň, mincmistr Matthias Fellner
3 krejcar 1629 mincovna Vratislav, mincmistr Riedler+Ziesler
1 krejcar 1628 mincovna Mikulov, značka N (Nikolsburg), 2ks
1 krejcar 1631 mincovna Olomouc, mincmistr Martin Fritsch, 2ks
1 krejcar 1625 Ferdinand III jako titulární král, mincovna Kladsko, mincmistr Petr Hema
1 krejcar 1629 Karel Eusebius Liechtenstein, mincovna Opava, mincmistr Wilke
1 krejcar 1625 mincovna Nisa-Tyroly

Převodní kurzy, mzdy a ceny kolem roku 1630

Na počátku 17.století tvořil hlavní peněžní jednotku tolar a krejcar, rýnský zlatý, české a míšeňské groše, denáry a feniky.

1 tolar = 1 rýnský zlatý+10 krejcarů = 70 krejcarů = ½ kopy českých grošů = kopa (60ks) míšeňských grošů = 210 denárů (bílých peněz)

Mzdy

Nádeník (rok 1611): 2 groše denně a strava
Tesař: 10 krejcarů/den
Pacholek (rok 1630): 14 zlatých ročně
Sečení trávy (rok 1611): 1 groš a 2 denáry denně
Setí nebo kosení obilí (rok 1628): 30-36 denárů denně
Zedník (rok 1629): 70 denárů denně

Ceny

Slepice: 5 krejcarů
Kopa vajec (rok 1631): 15 krejcarů
Pecen chleba (rok 1622): 7 krejcarů
1 měřice chlebové mouky (rok 1622): 2 zlaté
1 měřice/62 litrů žita (rok 1631): 1 zlatý a 8 krejcarů
Kráva (rok 1630): 6 zlatých
Tele (rok 1636): 1-2 zlaté
Kůň (rok 1616): 30-32 zlatých
Beran (rok 1630): 2 zlaté
Husa (rok 1630): 15 krejcarů
Křesadlo (rok 1615): 15 grošů

Mincovní konsorcium a státní bankrot roku 1623

Poměry jednotlivých nominálů ale nebyly v prvních letech po porážce Českých stavů na Bílé hoře stejné. Například v roce 1616 se 1 tolar rovnal 90 krejcarům, roku 1618 měl tolar hodnotu 120 krejcarů, o dva roky později 150 krejcarů, a roku 1623 díky inflaci dokonce 675 krejcarů. Po roce 1624 se hodnota tolaru vrátila zpět na 90 krejcarů.

Toto výrazné kolísání měny, spolu s konfiskací a prodejem majetku příznivců stavovského povstání, bylo způsobeno snahou Ferdinanda II. o vyřešení finanční krize, v níž se Habsburkové nacházeli od konce 16.století. Roku 1622 císař zřizuje tzv. mincovní konsorcium čítající 15 členů, jemuž za cenu 6 miliónů zlatých udělil monopolní právo na ražbu vlastních mincí v Čechách, na Moravě a Dolním Rakousku. Rovněž mělo výhradní právo na výkup veškerého stříbra a kvalitních stříbrných mincí za předem stanovené ceny. Od 1.dubna 1622 byl vydán zákaz platit starými mincemi, které byly členy konsorcia stahovány z oběhu, a ze kterých byly raženy nové mince o nízké ryzosti a vyšší nominální hodnotě. V důsledku toho, byl trh zaplaven velkým množstvím nekvalitní měny. Odhaduje se, že jen pražská mincovna vyprodukovala za jediný rok stříbrné mince v celkové hodnotě 32 milionu zlatých. Nevyhnutelným vyvrcholením proto byl 14.prosince 1623 státní bankrot, který snížil hodnotu mincí až o 90 procent a zruinoval tak všechny vrstvy společnosti.

Hlavní zisk konsorcia byl z počátku tvořen rozdílem mezi nákupní cenou stříbra a hodnotou vyražených mincí, později i konfiskací a nuceným prodejem stavovského majetku. Císař vyhlásil milost pro všechny, kteří se dobrovolně doznali k jinému než katolickému vyznání či protivládnímu smýšlení, a zabavil polovinu jejich majetku, jehož hodnotu vyplatil nehodnotnou kiprovou měnou.

Tímto způsobem přišel k obrovskému majetku i Albrecht z Valdštejna, který si konfiskacemi a výnosy z ražby mincí přišel na obnos čítající odhadem 455 000 zlatých, za něž si nechal zbudovat mimo jiné i Valdštejnský palác. -Jak napsal Mikuláš Dačický z Heslova: „Mnozí pak šibalové takovým v Čechách nezvyklým, ale ve světě obvyklým, neřádem nabyli a zbohatli nepravě a nespravedlivě, což Pán bůh trestati bude.“. Ovšem, i přes dvě desetiletí vyšetřování nebyl žádný z členů tohoto velkého podvodu nikdy potrestán.


krejcar ve výkopu


1 krejcar 1625, mincovna Nisa-Tyroly


1 krejcar 1628


1 krejcar 1631, Olomouc, mincmistr Martin Fritsch


3 krejcar 1629, Vratislav, mincmistr Riedler+Ziesler


3 krejcar 1624, Kutná hora, mincmistr Šebestián Hölzl


3 krejcar 1626, Vídeň, mincmistr Matthias Fellner


čitelné a určené mince


mincovny zastoupené v čitelné části depotu

Užitečné odkazy

  1. https://www.hs-liechtenstein.cz/mincovni_konsorcium_a_statni_bankrot_roku_1623.pdf
  2. https://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/cim-se-drive-v-ceskych-zemich-platilo-a-co-se-dalo-z-vyplaty-koupit-12076
  3. http://otta.cechove.cz/platidla.htm
  4. https://is.muni.cz/el/1421/podzim2017/PV1B102/um/POCETNI_POMERY_I.pdf
  5. https://stribrnak.cz/bankrot-v-roce-1623/

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Moc hezký článek a gratulace k nálezu.

Velice pěkně zpracováno ;-) A gratulace k nálezu 8-)

Velice pěkný článek a opětovná gratulace k nálezu, pane kolego.

Je to hezky, když to padne :)

Gratulace, hezký nález. Jen bych to spíš definoval jako rozsyp.

Rozsyp nebo depot , vždyť je to jedno , hlavně , když je to doma

Pěkná infarktofa pane Brumla. ;-)

Krása všecko 👍🙂

Krásné čtení 😎👍 pěkný depůtek 😎

Krásný nález👍, pěkné počteníčko, zas jsem chytřejší 😊

Moc pěkný. Zajímavé čtení.Pro mne velká pecka.👍

Krásný psaní a nález supér. Velká gratulace. Jen tak dál šikulo.👍👍☘️☘️☘️☘️

Děkuji super článek:)

Moc pěkný nález a skvěle zpracovaný popis i počteníčko. Děkuji za příspěvek a přeji mnoho dalších nálezů, ať se daří ! 👏👍👌✊ Držím palce.

Krásně zpracovaná prezentace nálezu, pane ;-)

Super :-)

Na mapě je Nisa správně ve Slezsku. U popisu mince chybička. Jinak hezký nález :-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru