Minelab Equinox - do posledního šroubku, část 1

Kategorie: Detektor kovů Minelab Equinox 800 a 600

Pokud chcete z vašeho detektoru dostat maximum, lze to jen tehdy pokud dobře víte, jak funguje uvnitř. Proto počínaje dneškem, jsme si pro vás připravili takový menší seriál, kde budeme rozebírat vlastnosti technologie Multi IQ do posledních podrobností a přitom se pokusíme, aby to bylo pochopitelné i pro úplné začátečníky i lidi bez technického nadání, ale taky pro ostatní uživatele, kteří už mají s Equinoxem něco nachozeno.

Jedná se vlastně o docela netradiční formát, který mezi spoustou ostatních videíí okolo detektoru pracujících s technologií Multi IQ chybí. Vlastně nás k tomu přivedlo neustálé opisování nastavení od ostatních uživatelů, bez povědomí co vlastně dané nastavení dělá. Opsaná nastavení optimalizovaná na určitý druh teénu nebo cíle se samozřejmě uplně všude nesetká z uspěchem.
 
V následující řadě do podrobna rozebereme kompletní nastavení Equinoxe a na několika pokusech zdůvodníme co se kde a jak projeví, co je optimální pro daný druh hledání a proč použít např. toto nastavení.
 
Seriál bude přínosný jak pro uživatele Equinoxe, tak pro uživatele Vanquishe, který je vlastně derivát z Equinoxe používající stejnou technologii Multi IQ a detektory jsou si technologicky dost podobné.
 
Začneme úplně od naprostého začátku a co nejvíce polopatě, aby to bylo přinosné jak pro uživatele co mají první detektor v ruce, tak pro ostatní co už nějakou dobu s detektorem chodí. Proto se každé pondělí budete moct těšit na nový díl, kde se budeme dostávat furt hlouběji a hlouběji do utrob Equinoxe
 
V prvním díle jak už jsem říkal začneme od uplného začátku , což je vlastně ID číslo.
Ukážeme si na čem závisí, jak se budou projevovat složitější cíle a proč je vlastně výhodné chodil s minimální diskriminací + ukážeme ID čísla na jednotlivé klasické cíle.
 
Na další díl se pak můžete zase těšit příští pondělí.
 
Video, část 1
 

 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Hurááá, už se moc těším na lepší pochopení mého detektoru. ))))

Super, krásně vysvětleno,jen tak dál. Za palec. :-)

Já to říkám stále, takový spolupracovník je pro firmu poklad.
Mám dotaz (Plha copyright). Proč všechny starší detektory s digitálním vyobrazením ID hlásí železo v plusových hodnotách a Minelab naprogramoval pro Equinox a Vanquish ID do mínusu?

obecné ty převzata opsaná nastavení takto fungují u každého stroje..dost lidí tápe a hledá spásu v nějakém programu nebo nastavení..a nebojí se to použít na totálně odlišné cíle a podminky

Namor-už detektory Whites před 20ti lety měli zápornou stupnici pro železo,je to jenom o tom jak si každý výrobce ocejchuje tu stupnici. Např:Fisher měl cca do 15 železo, zbytek barva, Nokta to má např u některých modelů zase do 10.Whites to měl +-99. Každá firma to udělá podle sebe. Osobně je mě nejsympatičtější záporný a kladný systém. Nemusíš přemýšlet jestli do 20 je to železo a 21 je barva. Prostě kladné barva, záporné železo a hned víš.

Video je v pohode, myslim si, ze sice neprinasi nic noveho, vse toto bylo jiz mnohokrat prezentovano, ale na druhou stranu, opakovani je matka moudrosti, ze? A je potreba rozhybat predvanocni objednavky ;) Jedine s cim malinko nejsem ztotozneny je, ze to generovani IDcka u nekterych cilu mi obcas nesedi. Na zacatku je tam popisovano, jak zalezi na plose a vodivosti materialu cile. To bude asi i pravda, ze se to mezi sebou nasobi, ale prijde mi, ze by pak mely velke stribrne mince, jako jsou napr. pul tolary a tolary, mit mnohem vyssi ID, nez treba ten masivni 4kr., ale pokud se nepletu, tak tomu tak neni, minimalne vuci pul tolaru ma vyssi ID ten medak. Pritom plocha mensi nebude, vaha take ne a vodivost stribra take ne. Jaky je tedy duvod, vysvetlis mi to Peto? :)

jaccob - díky Pítrs.

Myšák- Neboj, další díly budou o dost zajímavější. Jde o to aby to dávalo smysl a postupně to na sebe navazovalo a hlavně to bylo pochopitelné od laika a vlastně v průběhu všech těch dílu jsi to pochopil což je smysl toho seriálu aby uživatelé pochopili jednotlivé souvislosti a mohli to pak operativně aplikovat v terénu.
Na internetu je spousta videí stylu nastavte to tak nebo tak a tak je to nejlepší.(občas jsou tam věci co jsou úplně mimo - dost záleží kdo to točí). Nicméně pokud to použiješ bez hlubší znalosti jak je ten režim nastavenej, logicky to všude nemůže fungovat. Pak toho člověka většinou máme tak 2-3* na telefonu, takže tímto si vlastně snažím usnadnit práci :-D

Ohledně toho ID.Ke konci ID škály Už stupnice není tak lineární jako např. v takových těch středových hodnotách okolo 20, tam je potřeba aby to detektor měřil co nejpřesněji. Stejně jako např. u železa reálnej fázovej posun pro železo je 0-90 stupňů, stejně jako pro barvu 0-(+90 stuňů) přesto je stupnice pro železo naschvál tak uzká (u Eq-9-0) a pro barvu máš 0-40 .Protože prostě železo není potřeba rozlišovat s takovou přesností.
Můžeš si potom taky všimnout že např. pokud porovnáš např. měděný krejcar 1816 a měděný 30 krejcar který je znatelně větší (naschvál jsem zvolil stejný materiál) tak rozdíl v ID jestli bude 5 tak je to hodně spíš méně tak cca 3. Takže další zvětšování plochy nemá takový efekt. Jinak jako u všech stříbrných mincí musíš počítat s tím že je to slitina a ne ryzí stříbro. I tolar má myslím ryzost okolo 800/1000 což ti taky degraduje vodivost. Kdežto měd v mědákách je skoro čistá.

Dobře 🐠

Vyborna prace Peto.Těšim se na další dily.Diky moc.. ;-)

Skvělé a poučné video Jaccobe 👍

Tak to vypadá na slušnou a hlavně konečně plnohodnotnou sestavu videí, jak tu mršku ovládnout :-D děkuji ;-)

Jaccobe nějak to nesedí stříbro má větší vodivost jak měd.

Super video, už teď se těším na další. Jen se zeptám zdali bude v nějakém budoucím videu bude i něco o aktualazaci softweru, jak to bylo u staré a co v nové verze. Já si už zakoupil noxe s nahranou novou verzí. Tohle bylo docela diskutované téma nová/stará tak by mě to zajímalo.

S66 ano to je pravda,ryzi stribro je vodivejsi nez med,problem je v tom ze neznam obeznou minci razenou z ryziho stribra ,vsechno je to slitina.Ono vlastne stribro je nejvodivejsi kov,druhy nejvodivejsi je med.Takze pridanim cehokoli do stribra muzes jeho vodivost akorat degradovat.Zejmena takove ty tenke drobne stribrnaky jak nachazime na polich vlastne v podstate ani nejsou stribrnaci protoze podil stribra je tam klidne i jen 30% a v takove slitine je vlastne stribro minoritni a vodivost takove slitiny podle toho vypada,coz taky zaznelo ve videu a slopecne s tim ze jsou to male mince pak chodi relativne nizkym ID

Lucky lucky,-urcite tam bude cast venovana FE bias a F2 ,nicmene equinox je detektor ktery uz kdyz se vyvijel tak byl delanej do Evropskyho prostredi proste na mince a normalni hledani,proto se tu taky tak dobre chytil a vlastne veskere aktualizace co na nej vysli to bylo vzdy prizpusobeni pro ostatni trhy,jako napr. posledni aktualizace a pridani 4kHz.-Coz bylo prizpusobeni pro Asijsky trh na extremne velke cile v hloubkach(fakt nevim co tam s tim hledaji).To same bylo pridani F2 coz bylo hlavne na zadost plazaru a US hledacu kde hledaji dost v parkach proti vickum od piva.Vzhledem k tomu ze EQuik byl optimalizovanej pro nase prostredi uz v dobe kdy vysel pribyvaji aktualizace spis pro ostatni nez pro nas,pro nas tam zatim nic extra prinosneho nebylo a to na ne taky tlacime ze by jsme chteli VCO modulaci audia :-)

Jaccob já sem jen reagoval nato co psal Mysak o tom tolaru, a ještě bych chtěl říct to že na velikosti ploch zas tak nezáleží dám příklad budeš mýt měd kolečko průměr40mm.tenkej 1mm. vedle si dáš taky měd kolečko průměr 25mm.šířka 4mm. no a hádej u kterýho bude větší ID, ono totiž záleží na objemu a ne jen na velikostí toto jsou zas moje poznatky.

No já mám třeba poznatek, už ani nevim od koho (vim ale nepovim) Že na pole používat park 1 a na louky zas pole 1, že to bylo vyvíjený na anglickej trh, a že tam jsou mnohem méně zaneřáděný lokality. Jinak to VCO modulace, to je změna tónu u id odezvy? Pokud ano, tak by to bylo super :-)

jaccob - jak to, že neznáš oběžnou minci raženou z ryzího střibra? To si brzo zapomněl :,-( ;-)

Mám dotaz: chodím asi 3 roky s BH Land Ranger Pro. Už jsem se s ním naučil a baví mě to. Přemýšlím o koupi EQ 600 ale mám strach, že se to nenaučím. Má ho kolega z okolní vesnice a říkal mi, že je max. spokojený. Říkal, že je to hračka a že když už umím s BH tak se naučím i s EQ, tak mám docela dilema a nevím, zda mu mám věřit. Co dost lidí říká a píše i tady na webu tak mi přijde, že toho moc s ním neumí, tak nevím. A ještě dotaz, pokud to dobře chápu, tak když jde ID do mínusu tak by se mělo jednat o železo? Jestli to ten detík umí takhle dobře rozpoznat tak to klobouk dolů, to už je asi hodně dobrá mašina. ;-) :-O

Jaccob: Me to selsky vychazi tak, ze pokud je v minci napr. 80% stribra a 20% medi, musi mit vetsi vodivost nez mince pouze s medi, pri zachovani alespon pribliznych rozmeru. Nemyslis? A pokud to tak neni, coz si prave myslim, tak to EQ vyhodnocuje nevhodne/spatne.

Vopicak: Teorie o vyhodnocovani zeleza do minusovych hodnot je super, ale realita je trochu jina, zelezo samozrejme leze i do kladnych hodnot, je to ostatne videt i na tom videu. Protoze ID se generuje nejakym algoritmem (Jaccob tvrdi, ze nasobenim, ale asi to bude slozitejsi vypocet s vice promennymi a s nejakymi vahami) z vodivosti materialu a jeho plochy. To vyhodnoceni neni a ani nemuze byt z principu 100%, bohuzel, tak at nekoupis EQ a pak nejsi nastvany. Si ho prece muze od kamarada pujcit a vyzkouset, zda je to pro tebe schudne a zda ti to za koupi noveho detektoru stoji.

Namor: Jinak to vyhodnoceni zeleza do zapornych hodnot dali v Minelabu dle meho nazoru jen pro lepsi prehlednost. Ono je uplne jedno jestli mas stupnici 0-99 a zelezo je treba 0-15 nebo mas stupnici -9az+40 a zelezo je v intervalu -9az0.Oni tim vlastne udelalali dve stupnice, jednu pro zelezo a jednu pro barvu. Ale jak rikam, je to fuk, pokud ti da vyrobce informaci, kde se to lame (nebo si to zjistis empiricky).

S66 - Malá závislost tam je, nicméně oproti opsané ploše úplně minoritní (proto jsem to pro zjednodušení a pochopitelnost vztáhnul na dva parametry které mají nejzásadnější vliv) , což ti vlastně dokázal i pokus ve videu se střiháním měděného kroužku. Ačkoliv množství materiálu a materiál zůstal stejný, dostal ses přestřižením kroužku z ID29 na ID 12 a poloviční dosah. Kdyby jsi to porovnal s Cu 15ti nebo 30ti krejcarem co měl podobnou plochu, půjde to trošku víc nad 30 ale tipnul bych např. max 35 cože je rozdíl o cca 5, kdežto zmenšením plochy jsi vytvořil rozdíl o cca půl rozsahu. Jak už bylo psáno nahoře není to uplně lineární závislost, zvětšováním plochy u větších cílů cca. od urovně 1kr 1800 už nedochází k tak rapidnímu zvýšení ID jako u podstatně menších věcí. např Prvorepublikový Cu 5 hal. a 1krejcar 1800 je ID cca 20 pro 5h. a 28-29 pro 1Kr.
Kdežto Cu. 30 krejcar který je zase znatelně větší už dáva cca 35.
V prvním případě je rozdíl cca 10 a v druhém cca 5

Jinak co se týče vodivosti stříbra vs. vodivost mědi. Ano stříbro je vodivější , nicméně není to tak že by bylo dvakrát vodivější jak měd. Měd je hned po stříbře druhý nejvodivější kov a rozdíl ve vodivosti mědi a RYZÝHO stříbra není zas ta velký. Proto i kupodivu TOLAR o kterém by jste řekli že je z ryzího stříbra má ryzost cca 800-850/1000 což je cca 20% jiného kovu ve slitině. Proto se potom s vodivostí dost přibližujete mědi.

Namor - Já vím, mám dobře v paměti , ale jak říkám , ono se sice říká ze z ryzího stříbra ale ty brakteáty jsou myslím (teď fakt nevím jistě) ryzost 800-900/1000 což je skoro ryzí stříbro ale ne úplně. Proto jsem tam taky pal oběžné mince, protože jsem ještě neviděl oběžnou minci s ryzostí 999/1000. Kdežto pro investiční mince je logicky běžná ryzost

Mysak - jsem téhož názoru, že je to jedno. Pokud vím, že železo se mi hlásí 0-15, tak je to pro mne přehledné až běda a mínusovou stupnici nepotřebuji. Ale proč ne.

Mysak-jak jsem psal stribro oproti medi neni nejak zasadne vodivejsi,je pravda ze vodivejsi je ale ne zas o tak moc.Ono podivej se co s ID udela rozdil 2haller vs 1krejcar 1860napr. Krejcar je z ciste medi a 2haller je z bronzu (CuSn) a rozdil je ID 17-18 vs 24-25 pro med.Mince maji uplne stejny rozmer a tloustku.Druha vec je kde beres jistotu ze je tolarove stribro slevane pouze s medi.Tak jako tak proste cista med a mince s vysokou ryzosti stribra chodi dost podobne.

No myslim si, ze by tedy v Minelabu mohli ten algoritmus generovani ID pro vetsi stribne mince vice potunit, aby odpovidal realite. Asi jim budete muset pujcit nejaky tolar, oni to z australie asi neznaji :D
Porad mi vychazi, ze i kdyby tam bylo jen 20% stribra a 80% medi melo by to hazet vetsi ID nez cista med. Natoz kdyz je to 80% stribra a 20% medi. Nebo snad slitina ma nizsi vodivost nez jsou dilci vodivosti pritomnych slozek?

Konečně zajímavá recenze a pokus o seznámení s detektorem.
Budu se těšit na další pokračování a hodnocení nechám až nakonec.
Ale zatím pokud jsem vyrozuměl, je detektor konstruovaný spíše pro Evropské podmínky, tak mi vychází z logiky věci, že pokud není upgr. pro nás, nemá cenu jej instalovat. Kromě podsvícení by se vlastně nic nemělo měnit.
Není mi ale jasné, proč se neustále rozebírá ID a jak se co pod cívkou hlásí, ale se nikdo nepídí po skutečném "měřícím protokolu" od výrobce. Proč prostě není k dispozici technický popis vyhodnocovacího algoritmu a proč nikdo nemá jasná pravidla čím se to vlastně řídíme?
Tedy pokud je to vlastně nutné. :o))
Takhle mi to připadá že jsme našli nějakou mimozemskou technologii, ona něco dělá, jásáme a tleskáme ručkama, ale snažíme se přijít na to, proč a co to vlastně ukazuje.
To že má NOXik ID -9 _ 0 _ +40 to se dá naučit velice rychle, tedy pokud není někdo dys...k.
Buď se s tím smířím a učím se ...... a nebo si udělám polygon kde budou zastoupeny různé materiály, v různých hloubkách, v různých půdách a ještě k tomu v různém stupni stárnutí, oxydace a ...... a nebo prostě budu chodit a kopat občas bordel a občas přejdu i zajímavý nález....
Už se těším na další díly. :-)

Jak konecne? Seznameni s noxem tu bylo uz xkrat... A kdyz se ti nelibi diskuze, tak se do ni nezapojuj, to je jednoduchy. Me by ten algoritmus urcite zajimal, nutne to neni asi jako spousta dalsich veci...

To Mysak - Neee mě se diskuz líbí, ale jsem naopak rád, že to někdo opravdu rozebírá prakticky. T
o nebyla kritika...to je pochvala. Právě že těch návodů je spousta ale praxe je důležitá, ukázaná teprve platí....tak děkuji za to.
;-)

Ok, spatne jsem to pochopil, pardon ;)

Myšák, Jak jsem psal je potřeba se na to podívat tak že Cu a Ag jsou relativně dost podobně vodivé.
Druhá věc (z hlavy fakt nevím přesné materiálové složení tolaru , pravděpodobně se bude u jednotlivých ražeb i lišit) ale nemůžeš si být jistý že je to slitina pouze stříbro a měd, nebo vlastně jaké je přesné zastoupení ostatních kovů, jasný je pouze obsah stříbra a podívej co to např udělalo v tom případě 2haller vs. 1kr. 1860.Kde 2haaler je bronzovej a cín taky není zrovna málo vodivý kov. Ono vlastně rešíme tu rozdíl ID o cca 1-3, na což už má samozdřejmě vliv i tloušťka materiálu atd.Ale jak jsem psal nahoře má to minoritní vliv tak jsem to právě proto aby to bylo co nejvíce pochopitelé vstáhnul na plochu X vodivost protože tam je ten vliv daleko daleko zásadnější.

Jinak ta stupnice z pochopitelných důvodů není lineární (viz. 40 hodnot pro barvu a 10 pro železo) a ani škála jen pro barevné kovy není lineární, ono ruku na srdce jak často kopeš tolary aby jsi to potřeboval určovat s takovou přesnosti, podle mě nejpřesnější je to v oblasti od 0-25 protože tam reálně vychází 90% cílů ten zbytek nad to už kopneš vždycky , prostě víš že je to něco většího z nějakého vodivého kovu jestli to má id 30 nebo 33 už je vlastně skoro jedno protože ten rozdíl uděláš s takhle velkou mincí i na tom jak jí v půdě natočíš oproti cívce.

Jaccob, můžeš ještě trochu osvětlit to VCO modulaci, o jaký změny se snažíte?

Mysak- sorry, když jsem to psal tak jsem zhlédl pouze půlku toho videa. Už jsem to skouknul celý tak už to chápu, on tam v té 2. půlce mával s tou lopatou a pak to šlo i do kladnýho čísla, což jsem poprvé když jsem psal ten 1. komentář ještě neviděl. Ale jinak dobrý video, moc díky, není to tak složitý dle mě, jde ale také o správné nastavení detektoru, což by mi mi známý co ho vlastní udělal. No asi budu ještě přemýšlet, případě ho požádám o zapůjčení abych si to mohl zkusit. Už se těším na další video. ;-) :-O :-D :-) ;-)

Vacatko- algoritmus výpočtu ID je u jednofrekvenčního detektoru velice jednoduchej.
Odpovídá fázovému posuvu signálu mezi vysílací a přijímací cívkou, čím větší posuv tím větší ID.
šdoda že sem nemůžu vložit obrázek ale najdeš ho např. tady (je to na ID detektoru Whites) https://www.detectorprospector.com/forums/topic/6031-equinox-ground-balance/page/2/

Nicméně u multifrekvenčního detektoru je to o dost a když myslím dost a o opravdu dost složitější protože u 1F detektoru máš vlastně dvě informace a to amplitudu signálu na přijímací sonde a druhou je právě fázový posuv což ti vlastně říká jak silný je signál (jak je cíl blízko) a fázový posuv ti zase říká co to je .
A teď si představ že v systému MultiIQ těch hodnot máš 5.Takže když některá frekvence cíl nevidí (třeba nízká frekvence na malý cíl) tak ho zase vidí jiná frekvence takže tak uděláš detektor který bude citlivý na zlatej nuget a zároveň uvidí velký cíl v hloubce kde by se zase více chytali detektory s nízkou frekvencí.
A ten největší gol je to že ty výsledky z jednotlivých frekvencí vzájemně porovnáš, takže když např. 40kHz ten cíl vidí celkem silným signálem ,20kHz ho vidí trochu slabším , 15 už ho nevidí skoro vůbec a 10 a 5 je uplně ticho tak víš že ten cíl je malej. Díky tomu dostaneš daleko přesnější ID vyhodnocení a ddetektoru pak umí pracovat v daleko obtížnějších půdních podmínkách.

Kdežto u 1F detektoru máš tu informaci pouze jednu a nemáš to s čím porovnat, takže buď to ten detektor vidí nebo ne.

Dál na toto téma už nic psát nebudu, nekoukali by jste pak na další díly:D.

Jinak diskuze zatím dobrá a řekl bych i přínosná, dokud je to všechno psané slušně a k věci . Nevadí mi že se objevují i jiné názory od toho diskuse je a díky tomu to pak může být přínosné i pro ostatní.

Luky luky- VCO modulace je vlastně změna toniny zvuku závislá na síle signálu.Takže když je cíl blízko je ton trošku vyšší než když je cíl v hloubce. Ono to tam vlastně je už v gold režimu. Ale my by jsme to chtěli implementovat i do normálních režimu např. u 2 tonu atd..
Todle už měla např. F75 , mají to i Nokty nebo od Tesora Lobo. Tak se můžeš podívat jak to vlastně vypadá.

Ano a tohle umí perfektně x-tera 705 režim gold jsem tam často používal ná ztráty klíčů atd. v rávě. To bylo dost užitečný, u noxe je ten režim gold takovej audio prazvláštní, ale ten jsem skoro nepoužil.

jojo, na 705ku taky vzpomínám ;-)

Dobré video, dávám palec nahoru, naprostá spokojenost, jen tak dál 🐎

To Jaccob - díky za info, a nezlob se že jsem Tě přesvědčil k odtajnění dalšího dílu...:o)))
Chápu že multifrekvence je daleko náročnější na identifikaci cílů a jejich vyhodnocování.
Jena frekvence a ještě k tomu analog, to má jednoduché ale tady hraje funkci nejen frekvence a její odraz od povrchu nálezu, samozřejmě posunutý, ale taky změna frekvence, vlivem materiálu nálezu. Protože každý materiál posune odraženou frekvenci jiným směrem, jako jádro cívky posune kmitočet odražené vlny....železo ji posune dolů, zatímco měď a mosaz nahoru. Proto se asi stříbro hlásí nižším ID než měď, není tak magneticky vodivé....a to se projeví hlavně u vyšších frekvencí.
Ale to je zase jen teorie nad mimozemským zařízením. To by měl říci výrobce, co se tu ovlivňuje a jak se pak vyhodnocuje....

Tady se nic od ničeho neodráží, to není radar. Vysílací cívka spolu s přijímací jsou umístěny tak, aby se co nejméně ovlivňovaly, tzn. že pokud není pod cívkou žádný vodivý předmět, tak je na přijímací cívce minimum užitečného signálu.
Pokud je pod vysílací cívkou elektricky vodivý předmět, tak se kolem něj generují výřivé proudy, které jsou následně zaznamenány přijímací cívkou a dále zpracovány. U multifrekvenčáku se pomocí výpočtu vyhodnocuje ještě kmitočet, nebo kmitočty, které jsou uvedeny v obrázku pod titulkem článku.

Vacatko-evidentne jsi neco studoval na internetu ale bohuzel tady to tak uplne nesedi,to co pises ty odpovida tomu jak se chova rozdillny kov v mag. poli civky tak jak pises funguje rozpoznavani kovu u dohledavacky Profind 35.Kde je jednoducha civka na feritovem jadre,pritomnost neceho zelezneho pak funguje jjako kdyby jsi k te civce dal dalsi jadro,zvedne se ti indukcnost a tim padem klesne frekvence,funguje na to malou vzdalenost stejne jako u Profindu 35 cca do 2cm od spicky.
Popravde se divim ze zase Minelab v tomdle byl prukopnikem a udelal vlastne zatim jedinou dohledavacku co todle umi,kdyz tendle jev je znamej je nepameti.
Nicmene moderni detektory maji uz pracovni frekvenci rizenou procesorem kterej je rizenej krystalem a ten je presnej asi jako digitalni hodinky.Na prijimaci civce pak logicky nemuze byt jina frekvence nez frekvence na vysilaci civce(pokud se tam nenahrabe o okoli nejake ruseni-coz je taky duvod proc kdyz detektor zapnete v baraku nebo pod dratama tak hrozne hraje)Vyhodnocuje se posuv faze mezi vysilaci a prijimaci civkou ,cim vetsi posuv tim vetsi ID.presne tak jako je to na obrazku co jsem posilal nahore v odkazu ,je tam videt jaky fazovy pusun odpovida jakemu ID

OBI za 1 s *

Hodně mi to otevřelo oči díky borci těším se na další videa. :-)

To Jaccob - jasně v tom máš pravdu, úplně to nesedí, ale částečně to bude mít vliv hlavně na detekovanou frekvenci. I když přiznávám a to jsem psal, že matriál bude mít vliv spíš pro vyšší frekvence. U VF signálů to má vliv jednoznačně.
Tady je potřeba vzít v potaz to, že frekvence detektoru jsou v podstatě nízkofrekvenční, většinou ve slyšitelném pásmu. No tedy fakt .... asi nikdo z nás neslyší víc jak 16 - 20 kHz a já už možná ani to...:o)) ("defloroval" jsem si blbec bubínek)... ale i přesto se pohybujeme v mezích NF.
A děkuji za odkaz, tam je jasné proč ML je tak dobrý v tomhle způsobu detekce signálů :
citace článku:
Skutečné tajemství spočívá v tom, jaké frekvence detektor přijímá, a co je ještě důležitější, jaký druh srovnání signálů a algoritmy se na přijímané signály používají. Všechna skutečná kouzla se vyskytují na přijímacím konci a velmi konkrétně při zpracování signálu......
zakladatel společnosti Minelab Bruce Candy * je ve skutečnosti odborníkem na zpracování zvuku a má patenty v této oblasti, .....
konec citace.
Raději bych teď ukončil to co tu běží, a počkám na další díly. Ono to fakt není tak jednoduché u MFr. jako u alnalogu o jedné frekvenci.
Klobouk dolů před programátory a vývojáři ML, ještě že už to za nás prošlapali tuhle cestu.
No a poznatek ze dneška, prochozené pole dnes dalo pár měďáků a zlacený knoflík když jsem dal NOXe do původního SW, tak uvidím posun při druhé verzi SW.

Ale je zajímavé, že 2 haller a 1 koruna komunistická mají podobné ID a tomu věřím protože na mém detíku by to odpovídalo. 4 krejcar má velké ID protože je to velkej kus mědi ale jako fakt obrovskej, já našel zatím pouze jeden 4 krejcar za život. Ale je to prostě hrozně velká mince, podobná jako ein kreutzer Marie Terezie např. 1780. No a potom 10 haléř komunistickej mám ID na BH L. R. Pro okolo 62,63, ale může se srovnávat s 1 krejcar 1879 a taky s tím krejcarem 1800. Takže když na to tak koukám tak se to chová opravdu podobně oproti mému detektoru. ;-)

Vopicak-vsiml sis dobre obecne to plati pro vsechny detektory akorat ID cisla se budou lisit,podle toho jak je udelana ID stupnice daneho detektoru napr 2haller vzdy pujde vyssim ID nez 1haller na kazdem detektoru ,stejne tak 1krejcar 1800 medeny bude mit vzdy vyssi ID nez 2haller protoze ID odpovida realnemu posuvu faze a ten je u vsech detektoru prakticky stejny coz vlastne to vychazi z principu funkce IB detektoru. (Nepatrne se to lisi podle pouzite frekvence)

K čertu s ID, už dlouho vím že kdo nekope nenajde :-D

OK tak díky moc za vysvětlení. Už se těším na další video. ;-) :-D :-O ;-)

K vynikajícímu strojku úžasné vysvětlení jeho činnosti, velice děkuji!
Moc se mi líbí to "chození v allmetalu", aby hledač pochopil, co má pod cívkou. ;-)

Petře, mě jsi již pomohl s klukama na polygonu v Brandlíně, kde jsem dostal velmi dobré odpovědi na několik mých dotazů. Stejně musím i nyní poděkovat za tu práci, kterou " do posledního šroubku " děláš, protože někdy může nastat, že již vše o 600 vím, ale poznatků není nikdy dost. Ať jste všichni zdrávi a někdy se opět potkáme na nějaké bezva lokalitě při společné akci.

To video je sakra dobrý počin, dávám velký palec hore ;-) a zároveň se tím přimlouvám za vložení volby palcového smajlíka :-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru