Objevy s detektory kovů na Islandu

Zprávy o nálezech pokladů archeology nebo hledači s detektory kovů na území Evropy přichází většinou z Velké Británie. Jeden z nejnovějších objevů se vědcům podařil na Islandu, kde se soustředili na Keflavík. Vybádali tam pozůstatky velkého kostela s hřbitovem, kde se nachází asi 45 hrobů, které jsou rozprostřené do kruhu. Kostry jsou v různých stádiích rozkladu.

Hřbitov byl využívaný asi od roku 1000 našeho letopočtu, kdy Island konvertoval ke křesťanství. V roce 1104 však na ostrově vybuchla sopka Helka. Popel chrlila po celé zemi, hodně věcí zničila. Proto je těžké s úplnou jistotou určit datování jednotlivých archeologických nálezů.  

Archeologové zajistili dva unikátní předměty: kolík z kostí s hlavou zvířete a stříbrné mince. Podobají se těm, které už byly v severských zemích nalezené. „Mají stejné charakteristické rysy. Mince jsme předali numismatikům, kteří je podrobně prozkoumají. Stejné mince jako jsme našli v Keflavíku, byly nedávno nalezená u Keldurdaluru,“ sdělili médiím archeologové.

Oblast, kde našli kostel s hřbitovem, je výjimečná. A to především kvůli tomu, jaké složení tehdy měly jednotlivé domácnosti, a jak postupoval sociální přechod. Nejzajímavější období je právě kolem 11. století, kdy byl postavený kostel, jehož pozůstatky archeologové našli. Kde hledat, věděli díky stavebním pracím, které se na tomto místě dělali dělníci. Právě oni narazili na rozsáhlý hřbitov.

Víkingové a pivo

Rozsáhlé výzkumy na Islandu několik let provádí i archeolog David Zori. Zabýval se životem Vikingů, kteří se na tomto ostrově usídlili. V lokalitě Hrísbruín Mosfell se svým týmem objevil dům vikingského šéfkuchaře z 10. století. To, co tam našli, svědčí o tom, že Vikingové hodně hodovali a milovali pivo. Aby však mohli pořádat bujaré hostiny, museli mít dostatek masa tedy rozsáhlý chov dobytka. Ten ale v chladných podmínkách Islandu nemohl přežít, protože na ostrově se neměli kde pást. „Vikingové tak museli zvířatům vyhradit prostory uvnitř svých budov. Žili tak doslova spolu,“ nastínil Zori.

Podle něj byla také velkým problémem nemožnost pěstovat obilí ve velkém. To znamenalo, že Vikingové neměli z čeho vařit pivo. Když náčelník nemohl dodat svým poddaným dostatek jídla a alkoholu, klesal jeho vliv. Časem prakticky vymizeli velcí vikingští vůdci.  

Foto: http://icelandreview.com/