Originální nahrávky ze Dne D

Muž objevil v suterénu domu v New Yorku zvukové nahrávky ze Dne D, které pořídil válečný novinář George Hicks. Zachytil útok nacistů přímo u břehu Normandie. Doposud existovaly pouze kopie těchto vzácných audiozáznamů.

Nahrávky našel muž ve svém domě v New Yorku před pětadvaceti lety. Nacházely se v suterénu. Neměl ale čas se tím hned zabývat, navíc ani neměl přístroj, na kterém by pásky přehrál. O to více byl překvapený, když poprvé uslyšel, co vlastně našel. Jde o originální záznamy z období druhé světové války. Konkrétně z klíčového Dne D, který patří k důležitým milníkům této historické etapy.

Dnes třiašedesátiletý Bruce Campbell (aktuálně žije v Loxahatchee na Floridě) kontaktoval příslušné úřady, protože mu připadalo sobecké, nechat si takové audionahrávky schované doma. Pásky věnoval památníku Dne D v Bedfordu ve Virginii. Nejvýznamnější částí sbírky je expedice zaznamenaná americkým válečným dopisovatelem Georgem Hicksem.

Hicks působil v rádiu Blue Network, která byla předchůdcem dnešní ABC. Reportáže dělal z lodi USS Ancon, která sloužila jako komunikační během Dne D. Patřila mezi pět tisíc lodí, které cestovaly přes anglický kanál do Francie a přepravovaly vojáky a zásoby.

Hicksovi se podařilo nahrát okamžik, kdy se „jeho“ loď nacházela u pobřeží Normandie, když začali útočit nacisté na spojenecké jednotky. Na zvukovém záznamu je tak slyšet střelba, letadla, křik, a to vše komentuje právě Hicks.

Jeho vysílání ze Dne D je považováno za jedno z nejlepších z období druhé světové války. Doposud byly k dispozici pouze kopie jeho nahrávky. Vše změnil Campbell, který našel originál v suterénu domu. „Když jsem záznam poprvé slyšel, měl jsem pocit, že s tím chlapíkem stojím na bitevním lodi a vše prožívám v reálném čase. Hicks byl skutečně mistr ve svém oboru,“ myslí si Campbell.

Celkem našel šestnáct zvukových nahrávek nejen Hickse, ale i dalších válečných novinářů jako například Edwarda R. Murrowa. Sbírka obsahuje také součástky z nahrávacího stroje, který sloužil novinářům k zaznamenávání reportáží. To je pochopitelné, protože artefakty patřily předchozímu majiteli domu, zesnulému Albertu Sternovi, který byl viceprezidentem společnosti vyrábějící rekordéry.

Poprvé stroj, který používal během války Hicks, vyrobila na konci třicátých let 20. století společnost  Frederick Hart & Co. A právě Campbell podobný stroj neměl, a tak si neměl záznamy na čem přehrát. Spojil se proto s britským elektrotechnikem a zvukovým odborníkem Adrianem Tuddenhamem, za kterým přicestoval až do anglického Bristolu. A díky jeho přehrávači si konečně mohl poslechnout, co se na nahrávkách nachází. Hicksův výrazný hlas byl okamžitě rozpoznatelný.

Zdroj: www.smithsonianmag.com