Pod hradní věží ze 14. století objevili 900 let starý zlatý prsten, který nemá obdoby

Kategorie: Nálezy nejenom s detektorem kovů ve východní Evropě

Na královském hradě Wawel v Krakově byl objeven mimořádně vzácný nález v podobě zlatého raně středověkého prstenu z 11. století s vyobrazením dvou protilehlých obličejů. V Polsku se našlo dosud jen málo zlatých prstenů z tohoto období, „wawelský prsten“ je vůbec prvním s antropomorfním vyobrazením.

Unikátní prsten byl objeven při probíhajícím archeologickém výzkumu v suterénu obytné části Dánské věže ze 14. století. Avšak ležel v archeologické vrstvě na vrcholu pozůstatků zřejmě staršího obranného valu. Prsten o síle 1,5 mm, průměru 4 mm a obvodu 57 mm má horní část zploštělou do podoby ozdobného štítu, vespod je drát rozlomen. Antropomorfní ornament zobrazuje dvě tváře. Je to první polský příklad raně středověkého prstenu zdobeného figurálními vyobrazeními. Tvar a styl prstenu naznačuje, že byl vyroben v Polsku, možná pro elitního dvořana Piastovců.

Z celého Polska je známo jen několik příkladů raně středověkých zlatých prstenů, drtivá většina bez zdobení nebo jen s jednoduchými geometrickými vzory. Exemplář z Wawelu je unikátní nejen zdobením, ale navíc neodkazuje, proti zvyklostem, na křesťanství. Protilehlé tváře mohou odkazovat na římskou mytologii, ve které se objevuje Janus - bůh dvou tváří - duality, války a míru, konce a počátku...

Wawel - coby nejstarší královské sídlo, nechal postavit Mieszko I. (asi 960 – 992), první polský král, který v roce 966 konvertoval ke křesťanství. Po jeho smrti byla vedle královského hradu postavena první katedrála v Polsku, kde byli po staletí korunováni a pohřbíváni polští panovníci. Hrad v 15. až 16. století značně rozšířili a zmodernizovali do podoby renesančního paláce Jagellonci (Alexandr I., Zikmund I. Starý a Zikmund II. Augustus).

Po přesunu královského dvora v 1609 do Varšavy postupně Wawel upadal a definitivně byl vypleněn švédskými vojsky. Po rozdělení Polska na konci 18. století byl zdevastovaný hrad přestavěn na kasárna pro rakouská vojska. Polsko jej získalo zpět v roce 1918, kdy sloužilo zároveň jako sídlo hlavy státu i muzeum. Nejstarší historie hradního návrší sahá do hluboké minulosti daleko před 10. století.

Roman Němec

Zdroje: archaeology.org, notesfrompoland.com

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Taky ho mohli odbahnit. Ale je pěknej

a jsou to opravdu lidé?? - proč by to mělo ty divoký oči??
- na první pohled šelmy

Medvěde, byly to prostě dost divoký lidi :)

áno, pravda, takže asi to fakt budou lidi, bo zrovna nedávno sem si říkal, po kom su takovej divočák :-D
- ale jestli totok sou lidský tváře, sežeru dva kočičáky :-D

luke: Něco jsem se šelem nafotil a napozoroval, ty huby pod nosem lidské budou...

no já Ti nevím, pokud by to byl teda člověk, tak nějaká stylizace, si vem, že třebas na mincích z té doby - denárech, je mnoho vyobrazení člověka a nikdy taková primitivní obluda, vždy to vypadá jako člověk

Z článku asi stěžejní info: Z celého Polska je známo jen několik příkladů raně středověkých zlatých prstenů, drtivá většina bez zdobení nebo jen s jednoduchými geometrickými vzory. Exemplář z Wawelu je unikátní nejen zdobením, ale navíc neodkazuje, proti zvyklostem, na křesťanství. Protilehlé tváře mohou odkazovat na římskou mytologii, ve které se objevuje Janus - bůh dvou tváří - duality, války a míru, konce a počátku

no, ono vlastně pod pojmem "Antropomorfní" si můžeme představoval všelicos.......

Antropomorfní je slovo znamenající podobný člověku. Je užíváno k popisu dobře známého konceptu zvaného antropomorfizmus: připisující lidské rysy a vlastnosti stvoření jinému než lidskému, nebo objektu. Typicky se ho používá ve vztahu k nadpřirozeným bytostem, kterým se obvykle dává lidský tvar. Ale tento termín se může vztahovat k jakémukoliv ne-lidskému objektu včetně zvířat, rostlin a jiných neživých věcí.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru