Průzkum bitevního pole u Waterloo

Kategorie: Nálezy a záchrané výzkumy v zahraničí

Každý rok se archeologové vrací na místo napoleonské bitvy u belgického Waterloo. Letos v létě se jim podařilo najít munici z pušek i dělovou kouli. A také pozůstatky polní nemocnice, ve které ošetřili i budoucího nizozemského krále. Získané poznatky nyní archeologové analyzují.

Archeologové se dlouhodobým výzkumem snaží získat co nejvíce informací o bitvě z roku 1815, ve které vojska Pruska, Belgie, Holandska a Velké Británie porazila francouzskou armádu. „Nejprve jsme objevili jednu olověnou kouli, která se používala jako munice do muškety. Jsme přesvědčení, že ji vlastnila francouzská armáda. V hledání jsme pokračovali a vyplatilo se nám to,“ uvedl Tony Pollard, vedoucí archeologického týmu u Waterloo.

Na myšlenku, že  kouli z muškety vypálila francouzská armáda, přivedl archeology fakt, že se nacházela asi půl kilometru za nepřátelskou linií. Archeologové ji objevili, když prohledávali území, kde se nacházela během bitvy polní nemocnice. „Našli jsme důkazy, že boje byly opravdu těžké a měly tragické následky. V polní nemocnici bylo ošetřeno kolem šesti tisíc vojáků a provedli stovky amputací,“ poznamenal Pollard.

U Waterloo společně pracují britští a nizozemští archeologové. Na místo, kde se nacházela malá olověná kulička z muškety, se rozhodli zaměřit. Během jednoho dně našli dalších 58 koulí. Všechny se nacházely poblíž místa, kde stála polní nemocnice. „Část z nich podle našich zjištění byla vypálena z francouzských zbraní, zbytek pak z pěchotní křesadlové pušky Brown Bess, kterou používala spojenecká vojska. To naznačuje tvrdý boj,“ míní Pollard, který našel s archeology také litinovou dělovou kouli. „Pravděpodobně byla vystřelena po šesté hodině večer v den, kdy francouzská vojska zabrala farmu La Haye Sainte. V té chvíli byla napoleonská armáda nejblíže vítězství,“ podotkl archeolog.

Archeologové plánují pokračovat ve výzkumu lokality, ve které se nacházela polní nemocnice. Je pro ně  zajímavá nejenom samotnou polohou a s jakou kapitolou dějin je spjatá, ale i protože mezi pacienty byly zajímavé historické postavy.

Například tam ošetřili Viléma II. Nizozemského, který byl mezi léty 1840 až 1849 králem Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda. Dále pak lorda FitzRoye, který během bitvy u Waterloo přišel o ruku. Museli mu ji amputoval u paže.  Byl vojenský sekretářem vévody z Wellingtonu a poté britským důstojníkem. V roce 1854 se stal velitelem britských jednotek vyslaných na Krym. Jeho primárním cílem bylo bránit Konstantinopol a bylo mu také nařízeno obléhat ruský přístav Sevastopol.

Zdroj: www.reuters.com, www.theguardian.com

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Krása .Před 20 roky jsem s kamarádem obrážel naše bojiště napoleonských válek.To ještě byly nálezy.I když už v té době to bylo řádně luxnuté. .

Kim:Chtělo by to vrátit čas aspoň pro nás mladší.... Ach jo. To už se nevrátí. :,-(

Kaparaso jsem rád že jsem zažil ty lepší časy

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru