12.4. 1961 Gagarin vzlétl do vesmíru

Dne 12. dubna roku 1961 obletěla celý svět zpráva, která se navždy zapsala do dějin dobývání vesmíru. Toho dne vzlétl na oběžnou dráhu Země první kosmonaut, který se rázem stal celebritou světového formátu. Doposud neznámé jméno Jurij Gagarin bylo miliony lidí vyslovováno s respektem a úctou.

Doposud se žádný člověk neodvážil stanout na okraji vesmírného prostoru a nebylo pochyb, že odvážný Gagarin riskoval svůj vlastní život a otevřel bránu k nové éře lidstva. „Samozřejmě za to vděčil vědeckým výzkumům, experimentům a technickým výdobytkům, bez nichž by se tato odvážná cesta kolem naší planety nedala uskutečnit. Za Jeho letem do vesmíru stála práce stovek jiných lidí, konstruktérů, techniků, inženýrů, vědců a zároveň snad také vizionářů, kteří spustili neutuchající koloběh lidského snažení po poznání a dosažení cizích vesmírných světů, což je dnes stále běh na dlouhou trať,“ píše Vladimír Liška v knize o Gagarinovi.

Gagarin byl důstojníkem sovětského letectva. Své dojmy z vesmíru popsal takto: „Poprvé jsem na vlastní oči viděl, že Země má tvar koule. Obraz obzoru je velmi zvláštní a velmi jasný. Neobyčejně krásný je přechod od světelného povrchu Země k úplně černému nebi, na němž jsou vidět hvězdy. Tento přechod je velice jemný, je to jakýsi úzký pás kolem zeměkoule. Má světlounce modrou barvu a celý přechod od modré k černé je neobyčejně plynulý a krásný. Těžko to vylíčit slovy. Když jsem se dostával do zemského stínu, byl obzor jiný. Měl jasně oranžový pás, který pak přecházel opět v modrou barvu a znovu v barvu úplně černou.“

Jeho let do vesmíru znamenal pro Sovětský svaz prestižní vítězství v mocenském soupeření s USA. Tehdejší sovětský vůdce Nikita Sergejevič Chruščov hrozně toužil potom, aby byli Rusové první, kdo zahájí štafetu vesmírných letů. Když se to povedlo, Gagarin se postupně stal v rukou komunistické garnitury jejich politickým fetišem, živoucím důkazem, že socialismus a komunismus předčí svou výkonností na poli vědy všechny západní demokracie. „Chruščov byl o tom hluboce přesvědčen,“ uvádí ještě Liška.

Z Gagarina udělal národního hrdinu a prototyp sovětského člověka, komunisty, oddaného svému lidu i totalitnímu systému státní moci. Když ale Chruščova vystřídal nový vůdce Leonid Iljič Brežněv, Gagarin přicházel o své postavení. S Brežněvem ho již nepojil přátelský vztah.

Osudným se Gagarinovi stal cvičný let na MiG-15UTI, který byl vyrobený v Aero Vodochody. Společně s instruktorem Vladimirem Serjoginem během letu zahynul za dosud nevyjasněných okolností. Zbytky letounu jsou dodnes zakonzervovány a přísně utajovány. Podle některých zdrojů Gagarin onoho osudového dne nebyl v dobré kondici po bujarém honu předchozího dne. Vedl poměrně bouřlivý život.

Zdroje: Vladimír Liška, Jurij Gagarin: utajená pravda, David Sťáhlavský, Rusko mezi řádky, www.universetoday.com