13.4. 1945 Osvobození Vídně

Boje o Vídeň trvaly v závěru druhé světové války přes týden. Němečtí vojáci oddaní Hitlerovi byli připravení bránit město do posledních sil. V plamenech skončila budova parlamentu, Burgtheater i Naschmarkt. Vídeňská operace skončila 13. dubna 1945 ve dvě hodiny odpoledne.

Vídní po Marianhilferstrasse projel triumfálně Hitler 13. března 1938 nadšeně vítán místními, kteří v něm spatřovali zachránce před zmatky posledních let. Židovským obyvatelům, kterých tehdy bylo asi 180 tisíc, však ukázal pravý opak. Brutalita rakouských nacistů a zášť místních šokovala i takové, kteří byli svědky podobného dění v Německu. Vyhlazení Židů zanechalo temnou skvrnu v dějinách města a velkou propsat v intelektuálním a uměleckém životě celé země.

Boje o osvobození Vídně začaly 5. dubna 1945. Před branami dunajské metropole neexistovaly žádné souvislé obranné pozice s výjimkou několika protiletadlových. Vídeň byla ztracena. Věděl to i Rudolf von Bünau, které velel německým bojovým jednotkám. Musel se však řídit rozkazy z Berlína, které zněly jasně, a sice udržet město za každou cenu. Když se dozvěděl o blížící se Rudé armádě, začal se připravovat na defenzivní bitvu.

Strategii útoku stanovil 3. ukrajinský front Rudé armády, který společně s 2. ukrajinským frontem zahájil postup na Vídeň i Bratislavu. Pomoc jim nabídl rakouský důstojník Carl Szokoll sloužící v německé armádě. Přímo z centra města plánoval sabotovat německou obranu, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na životech a majetku. Takzvaná operace Radetzky ale selhala kvůli zradě.

V ulicích se rozhořely těžké boje. A to hlavně po útoku 6. tankové armády generála Andreje Grigorjeviče Kravčenka. Vojáci SS 6. pancéřové armády ale byli věrní Hitlerovi a odhodlaní bojovat do posledního dechu. Němci vyhodili do povětří mosty přes Dunaj. Rudé armádě se ale dařilo obsazovat jednotlivé části Vídně jako Simmering či Favoriten. Postupovali dům od domu a ničili nepřítele. Z okrajových částí se přesouvali do středu města. Boje trvaly přes týden. V plamenech skončila budova parlamentu, Burgtheater i Naschmarkt. Obchody byly vyrabovány.

Konec bojů oznámila Rudá armáda 13. dubna 1945 ve dvě hodiny odpoledne. O dva dny později se vydali na západ směrem k Linci.

Během bombových útoků v roce 1945 utrpěla Vídeň poměrně velké škody. Přesto podle některých historiků nebyly tak hrozné jako například v Budapešti či Varšavě. Rakousko bylo jako poražený stát rozděleno do čtyř sektorů mezi USA, Anglii, Francii a Sovětský svaz.

Zdroje: www.derstandard.at, https://wien.orf.at/, Průvodce Vídeň, www.vienna.at